Najednu stranu je šťastná na druhou smutná a nešťastná.
Věřila svým kamarádům, ale ty ji ji sklamali.
Kamarádi ji ničí život...
Jmenuji se Nikola Vítová...
Když už se blížilo k půl noci tak byly celkem všichni už opilý, krom mě a Dana, my jsme byly jen trošku. Jeden kluk, už si nepamatuju jeho jméno tak vykřikl, že se jde hrát flaška, tu hru miluju, protože při tom ty lidi víc poznáte. Doufám, že to bude normální flaška, chápete. Áďa: Tak já vám vysvětlím pravidla. Bude to úkol nebo otázka, když neodpovíte nebo neuděláte ten úkol tak si postupně budete svlikat oblečení. Doufám že chápete. Začínám já. Točím! Po pár kolech na mě došla řada, zrovna točila Áďa.. Áďa: Tak konečně Niki. Otázka nebo úkol? Já: Otázka Áďa: Jseš zamilovaná? A pravdu!! Já: Možná Áďa: To znamená ano nebo ne?! Já: Asi ano. Dál odpovídat nebudu. Tak a teď točím já... Padlo to na Dana, byla jsem celkem ráda. Já: Tak Dane, otázka nebo úkol? Dan: Rád bych úkol. Já: Tak Dane, máš dva na výběr, buď nahý venku oběhneš chatu nebo políbíš Áďu, takže? Dan: No rád bych se proběhl, ale... On políbil Adélu, nemohla jsem tomu uvěřit, totálně mě to štvalo. Nevím co k Danovi cítím, ale teď to je určitě žárlivost.. Dan točil, padlo to na kluka myslím, že to byl Tom. Tom si vzal úkol a za úkol měl vypít půlku flašky vodky. Dal to na pohodu. Flaška padla na mě, vybrala jsem si úkol. Tom: Polib Dana!
Nějak jsem to neřešila, přiblížila jsem se k Danovi a začala ho líbat, Dan hned začal spolupracovat. Musela jsem to ukončit i když nerada. Dan se na mě usmál a víc to nekomentoval. Už vím co k němu cítím... Vážně jsem se zamilovala. Po chvíli točení nás to přestalo bavit a už jsem byla celkem unavená, nevím proč když bylo teprve nějak nad ránem. Když jsem koukala na Dana tak taky celkem usínal. Po dlouhém přemlouvání jsem šla s Danem do pokoje si lehnout. Nechci mu to říct, nechci zkazit náš skvělý, přátelský vztah.. Dan: Co měl znamenat ten polibek? Já: Nic, byl to úkol. Dan: Jo, já měl taky úkol políbit Adélu, ale rozhodně jsem ji nelíbal celých 5 minut.. Já: Cože? To bylo tak dlouhou? Mě to připadala chvilka Dan: Takže se ti to líbilo? Já: Neříkám, že to bylo špatný. Dan: Takže jo. Víš co k tobě cítím viď? Víš co to semnou dělá?
Propukla jsem v hlasitý smích. Nemohla jsem si to odpustit, jak to řekl... Já: Dane, ano vím co ke mě cítíš, ale byl to úkol. Tak to už prosím neřeš. Zabírá na mě ten alkohol a chce se mi vážně spát. Takže dobrou noc, no spíš ráno. Dan: Dobrou Niki. ...
Vzbudilo mě pípnutí mého mobilu, byla to zpráva.. Cože od Kuby?! No konečně Kuba: Nemusíš se starat o mě, po tom všem co jsem ti udělal... Jen se ti chci za to omluvit. Promiň za všechno. Doufám, že mi někdy odpustíš.
Vůbec nevím co mu mám na to odpovědět. Ano moc mi chybí, ale to co mi udělal nejde jen tak vymazat. Jeho omluvu asi příjmu, ale nepůjde to tak rychle.. Já: Kubo mě to taky mrzí, jak ses zachoval, bylo to tvoje rozhodnutí, ale ty víš že já je nesnáším a ty ses k nim přidal... To byla pro mě velká rána. Tvoji omluvu přijímám, ale rozhodně to nepůjde tak rychle..
Po dopsání zprávy jsem se konečně koukla kolik je hodin, bylo za 14 minut 9 hodin ráno, to jsem se moc neprospala teda. Šla jsem do koupelny si dát rychlou sprchu než mě ji někdo zabere. Nějak jsem se nelíčila jen jsem si vzala nový oblečení a vlasy jsem si nechala rozpuštěné.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Potichu jsem vylezla z pokoje, abych nevzbudila Dana. Šla jsem se podívat dolů jestli spí nebo nakonec vůbec nešli spát. Tak jak jsem očekávala, tak všichni čtyři byly různě povalení po gauči, křeslích a spali. Rozhodla jsem se, že nám všem udělám k snídani lívance, protože já je miluju. Akorát tady nebylo žádný ovoce, tak je potřu jahodovou marmeládou, kterou jsme tady našla. Po ani né hodině jsem měla hotovo, naservírováno i udělaný kafe. Šla jsem pomalu všechny vzbudit, i když vůbec nechtěli vstávat, tak vůně lívanců byla přesvědčivější. Všichni se najednou seběhli do kuchyně a jak kobylky to snědli, poděkovali a šli se postupně osprchovat, převlíct atak. Jediný Dan mě pomohl s nádobím, byla to zábava, cákali jsme po sobě vodu a házeli na sebe pěnu. Dost jsme se zasmali, když jsme umyli nádobí a po sobě uklidili tak už byly všichni nalezlí v obýváku a koukali buď na televizi nebo do mobilu. Sedli jsme si k nim a začali jsme si všichni povídat o včerejšku, kdo dřív usnul, kdo toho víc vypil..no prostě sranda. Pak jsem chvíli byla na mobilu a přišla mi zpráva Kuba: Jo to chápu, budu na tebe čekat. Já: A co ti vůbec je, že nejsi ve škole? Kuba: Nic, jen jsem potřeboval chvíli někam vypadnout. V pondělí už jdu normálně do školy, takže se uvidíme. Užij si víkend Niki! Já: Dobře, ty taky!
Jsem ráda že už jsme aspoň trochu vpohode. ...
Bylo odpoledne když Áďa zavelela že se půjde do bazénu a bude vodní bitka, prostě zábava. Moc jsem se těšila, už dlouho jsem si nešla zaplavat. I když je podzim tak to vůbec nevadí, oni totiž mají krytý bazén, takže pohodaa. Až do večera jsme byly v bazéně a blbly. Večer byla zase chlastačka, ale tentokrát jsem se tak opilá, že si nic nebudu pamatovat a ráno ta kocovina? To bude něco. Až asi zase nad ránem jsme šli spát, byli jsme tak namol, že jsme všichni zůstali v obýváku a spali různě, buď po zemi, po gauči nebo na křeslích...
Co byste udělali vy, odpustili byste Kubovi? Řekli byste Danovi co k němu cítíte? Moc se omlouvám za chyby, budu postupně opravovat.♥👀
