Tanaka no Suna

9. Gobiho pravda

Sasuke:

Proč mi to ta holka musí tak komplikovat. Musím zesílit
Musím za ním, ale ona ne. S tím, jak jí on vidí, to může pěkně odnést a já....já to nechci.
Dokážu ji zabít? Ne!
Dokážu ji tu nechat a jít? Taky ne!
Co mám teď dělat? Nemůžu ji opustit, nemůžu nic... Proč jsem sakra tak slabej...co semnou sakra provedla?
Mám takovej zvláštní pocit, jakoby tu někdo byl. Tanaka je u sebe, ale tohle je jakoby někdo byl venku. Vejdu tam a toho, koho tam vidím bych tu nečekal.
"Ahoj, bratříčku."
"Ty! Co tu chceš." Já ho zabiju, zabiju ho.
"Přišel jsem se podívat na brášku. A koukám, že se nic nezměnilo. Pořád jsi slabej, i ta holka vevnitř je silnější."
"Buď zticha, vůbec nic nevíš!"
"Ta holčička by se nám hodila, co kdybych si pro ni došel?" Zabil jsi mi rodinu a teď chceš i ji, tak to nikdy.
"Vůbec se k ní nepřiblížíš.!" Hned jak jsem na něj vyběhl, rozplynul se ve vrány. Tak co tu sakra chtěl?
No to je fuk, já asi půjdu trénovat, ona to tu zvládne.

Tanaka:

"Vypadni odsud!"
"Nech mě to vysvětlit."
"Ne! Mě to nezajímá chápeš to?!" Jak mě tím naštval, proč mi to někdy neřekl?
"Vím, že je těžký to pochopit, ale já nemám na výběr, zapřísáhl jsem se, že budu oddaný Akatsuki, ale každý den vymýšlím, jak dál."
"Proč bych ti tentokrát měla věřit?"
"Protože znáš pravdu." Pravda. Co je vlastně pravda. Nejradši bych mu pořád nevěřila, ale něco ve mně mi říká 'věř mu'.
"Už ani nevím, co pravda je a co ne."
Usmál se, nechápu proč se usmál.
"Nikdy jsem ti nelhal, ale tomu musíš věřit ty sama. A kdyby mi na tobě nezáleželo, tak by to rozhodně neskončilo u genjutsu." Proč je to tak těžký? Jak to jenom dělá?
"Fajn Itachi, věřím ti. Ale opovaž se mě ještě zradit."
"Spolehni se." Byl už na odchodu ale ještě promluvil.
"Mimochodem, Sasuke mě málem zabil, když jsem si z něj udělal srandu, že tě beru s sebou." Dořekl a zmizel. Oni spolu mluvili? A Sasuke mě bránil? Asi mu na mně vážně záleží, tohle bych nikdy nečekala.

Dům je prázdný, Sasuke asi někam šel.
"Jak divné, že zrovna bezcitný Uchiha Sasuke má slabinu, a ta stojí předemnou." Ten hlas, je tak...tak odporný, zní jako had. Otočím se k němu.
"Kdo jsi?" Vůbec ho neznám, jak se sem dostal? A jak zná Sasukeho?
"Jmenuji se Orochimaru. Ty jsi Tanaka, že?"
"Jo, jak mě znáš?" Nikdy předtím jsem ho neviděla, tohohle bych si pamatovala.
"Vím o tobě víc než si myslíš. Tvoje síla mi bude brzo patřit, stejně jako Sasukeho." Je nějakej vtipnej.
"To nikdy!"
"On nemá na výběr a tebe tu nenechá. Jak jednoduché."
Kdo si myslí, že je?
"Sabaku Kyuu!" Přesný zásah, ale pevně stojí na nohou. Je silný.
Chtěla jsem pokračovat, ale byl rychlejší. Poslední věc, co jsem viděla byl bílý had.

"Kde to jsem?" Prázdná místnost. Je tu jen klec a v ní je Gobi.
"Jsi ve svém podvědomí, nepoznáváš to tu? Bylas tu nedávno." Nojo, jasně. Ale proč jsem se tu objevila?
"Omráčil tě."
"Půjč mi svou sílu Gobi."
"Ne. Nemá to cenu, už odešel."
"Divím se, že říkáš ne, ikdyž tu není."
"Nepotřebuju abys zemřela, tvoje síla je cenná."
"Gobi? Mám otázku."
"Jen se ptej." Doufám, že mi odpoví.
"Proč já? Proč sis mě vybral."
"Ten Uchiha ti to vyžvanil co? No, čekal jsem, že se brzo zeptáš." Odmlčel se. Neví, jak odpovědět? Nebo odpověď vůbec nemá?
"Bylo to tak. Bylo mi jasný, že moje volný dny jsou sečteny, že musím být zpečetěn. Když jsem byl v tý bedně, cítil jsem čakry lidí okolo sebe, a i nenarozených dětí. Ucítil jsem dvě obrovské čakry, zvláštní a silné. Bylas to ty a Gaara, ale jedna z těch čaker byla jiná."
"Jak jiná?"
"Jakoby ke mně mluvila, byla na mě napojená ještě před tím. Nevěděl jsem kdo jsi, ani že jsi holka. Věděl jsem jen, že tuhle čakru musím mít. Zkušení senzibilové to poznali, a bylo jim jasný, že když mě budou dávat do jiných lidí, tak vždycky zemřou. Takže, není to úplně tak, že jsem si tě vybral. Vybrali jsme se navzájem, bylo to předurčeno."
"Je to pravda?"
"Každý slovo." Takže, vlastně.... vlastně si za to můžu sama, vybrala jsem si to.
"A mimochodem, všiml jsem si, že jsi objevila tu schopnost léčit. Přesně, jak jsem čekal, objevilas to v nejvyšší fázi strachu."
"Jak o tom víš?"
"To já ti ji dal, je to dar za to všechno, že ti beru čakru, a tak."
"Vážně? A jak to teda funguje?"
"Začnu tím, žes měla štěstí. Musíš to opravdu hodně koordinovat, stačí špatný pohyb čakrou, a zemřeš ty i ten člověk, kterého chceš ochránit." Tyjo, to jsem měla vážně kliku.
"Funguje to na lidi se Sharinganem a na tvé geny, takže na Gaaru. Když na tom začneš opravdu pracovat, budeš jednou moc zachránit i ostatní."
"Wow, děkuju Gobi vážně."
"Sasuke je doma." Cože, vždyť nemůže vidět? Já jsem v bezvědomí.
"Jak to víš."
"Dobře víš, že Bijuu cítí čakru, až jednou ovládneš mojí sílu, budeš ji taky cítit."
"Já ji ještě neovládla?"
"Ne, jenom si rozumíme a dávám ti jí tak akorát, ale tvoje není. Teď už jdi, Sasuke se bojí."

"Tanako!" "Sakra, tak slyšíš mě?"
"Sa-sasuke?"
"Uff jsi v pohodě, co se stalo?"
"Někdo tady byl."
"Kdo?" Sakra jak bylo to jméno, úplně mi teď vypadlo.
"Něco na O to bylo... Orochimaru myslím." Vytřeštil na mě oči a celý ztuhl."
"A..a co tu chtěl?"
"Mě a tebe.... říkal, že víš, že musíš a že i já musím."
"Ten..! Nenávidím ho."
"To je to místo, kam chceš jít? K němu?"
"Potřebuju ho, jestli chci zabít Itachiho." Už o něm nemluv. Sasuke, jen kdybys věděl, jak těžký je to poslouchat.
"Nechci, aby si stím něco měla, ale bude lepší když půjdeš semnou. Zítra večer vyrážíme."
"Dobře."

Gaara:

Něco se děje. Určitě.
Ale co? Ne. Nic se neděje.
Gaaro, jsi jen paranoidní, vážně nic jí není. Ale proč pořád ten pocit, co když jí něco je?
Ne není!
Jsem už asi vážně blázen.
"Gaaro-kun! Jak se máš?"
"Inari, co je?" Pamatuju si, jak ji Tanaka nenáviděla, já vlastně taky. A hlavně, její mamka jak nás nenáviděla. Nevím, jak by to bylo s Tanakou, ale mě už mají celkem rádi.
"Nezašel bys semnou na sushi?"
"Dneska to nejde, mám misi. Ale třeba zítra jo?"
"Dobře, nevadí. Tak ahoj." Ani by mi nevadilo s ní jít, ale zachvíli jdu s týmem na misi do Konohy. Tam se setkáme s týmem, kterému máme pomoct. V okolí Konohy se pohybuje několik ninjů že Zvučné, což jsou i naši nepřátelé.

Stál jsem i s týmem u Kazekageho.
"Takže Gaaro, do Konohy půjdete klasickou, nejkratší cestou. S druhým týmem se sejdete v Údolí smrti.
"Ano, Kazekage-sama."
Vybíháme tedy z vesnice. Asi bych jim to měl říct.
"Poslouchejte, tohle je naše poslední společná mise."
"Cože?"
"Gaaro-sama, jak to?"
"Je to rozkaz, bude mi přidělen jiný tým."
"Chápeme. A Gaaro-sama, víte, jaký bude náš spojenecký tým?"
"To mi neřekli."
Vůbec to nevíme, proto doufám, že vše dobře dopadne.
Údolí smrti. Tady jsem dlouho nebyl.
Ostatní si sedli kvůli odpočinku, když se předemnou objevil....Kakashi i s týmem 7, i s Tanakou.
"Ahoj, Gaaro. Nás už znáš, budeme spolupracovat."
"Výborně, odveďte nás na místo a řekněte plán."
"Takže, byl jasný důvod proč jsme byli vybráni. Slyšel jsem, že ty Gaaro a Tanaka jste trénovali dvojité Sabaku Kyuu, tahle síla bude potřeba. Tím začneme, Sasuke a já pak použijeme Chidori a těsně po nás Naruto a Tanaka se svými Rasengany. Pak přejdeme na taijutsu takže ty Gaaro zůstaneš semnou, Tanakou a Narutem vzadu a Sasuke, Sakura a zbytek tvého týmu zaútočí zblízka. Potom je velení tvého týmu na tobě.
Ani jsem nevěřil, že s Tanakou to zdvojení bude tak čisté, a ten její Sabaku no Rasengan? Ne jen ona, všichni zesílili, je to úžasný. Ale jsem nějaký slabý, použil jsem moc čakry a ještě ten písečný štít, je celkem trapný, že mě sestra musí táhnout.
Ninji že Zvučné bereme do Konohy.

Tanaka:

"Tvoje síla Tanako, je to super."
"Díky Gaaro, to platí i pro tebe. A že jsi kapitán? Jsem pyšná."
"Nápodobně." Všimla jsem si, že nás poslouchá Sasuke, a usmívá se. Jo, je mu jasný jak ráda jsem.
"Mrzí mě, že se můžeme vidět tak krátce."
"To i mě, ale i to je dobrý."
"Hej Tanako, budeme muset zase trénovat."
"Jo Sasuke, souhlasím."
Bylo vidět, jak je Gaara rád, že jsme se Sasukem přátelé, a vůbec všechno, že je v pořádku. Taky jsem ráda, jen to budu muset zase opustit.

Omlouvám se, že jsem víc nepopsala ten boj, ale i tohle stačí. V týhle kapitole jste se konečně mohli dozvědět pár věcí. Ale vím, že nebyla až tak dobrá, budu se víc snažit. Čtěte dál a klidně piště, co vás zajímá, budu se z toho odvozovat.