Tanaka no Suna

15. Komplikace

Tanaka:

Je to tady zase. Ta nesnesitelná bolest. Proč teď v noci? Gobi, proč musíš teď, když Sasuke spí? Já ho nemůžu vzbudit, nevnímám realitu.
Mentálně bolest ustala, fyzicky určitě ještě ne, ale to teď necítím.
V mém podvědomí se objevili dvě postavy, ty lidi dokážu ihned poznat, ale co tady dělají?
"Mami? Čtvrtý Hokage? Co tady děláte?"
První promluvil Minato.
"S Gobim ses dostala do fáze, kdy hranice mezi vámi je opravdu tenká a hrozí ti velké nebezpečí." Pokračovala mamka.
"Minato díky Kushině znal spoustu pečetích technik, proto pomohl i mně. Dříve jsme byli dobří přátelé."
"Tvá matka má pravdu, věděl jsem, že jednou se tohle stane, budeš v nebezpečí, a ani ten Uchiha by ti nepomohl. Zapečetil jsem tedy do tvé mysli část mě a tvé matky." Takže teď už to není sen? Doopravdy je to moje mamka?
"Zlatíčko, jsem na tebe opravdu pyšná, jsi tak silná, a snažíš se chránit ty, na kterých ti záleží."
"Mami, tak ráda tě konečně vidím. Ale....já nejsem ta, na koho být pyšná. Ze mě se stal jenom nukenin, ale to Gaara, ten se stal Kazekagem."
"Já vím, a na něj jsem opravdu pyšná. Ale Tanako, není nukenin jako nukenin, ty to neděláš pro sebe."
"Kakashi je na tebe hrdý." Dodal Minato. Kakashi?
"Vážně?"
"Ano, vydala ses správnou cestou, a díky tobě i Naruto na sobě pracuje."
"Myslím, že to je hlavně kvůli Gaarovi. Přece jen Naruto chce být Hokage."
"Pravda, Gaara je pro něj vzor a taky cíl." Vždycky jsem si přála potkat Minata, byl úžasný člověk, a teď to můžu poznat i sama.
"Kdyby tě tak mohl vidět otec. Všechno mu povím."
"Už jen kvůli vám se budu snažit být lepší."
"Jsi úžasný člověk, drž se své cesty." Řekl Minato a zmizel.
"Zachvíli budu muset jít i já."
"Mami, je toho tolik, co bych chtěla vědět."
"Já vím, ale spoustu věcí ses dozvěděla už dříve a ještě se dost dozvíš. Řeknu ti jen jedno. Pamatuješ, když ti Gaara tloukl do hlavy, že jsme vás nenáviděli a tys mu tvrdila opak? Chtěl, abys cítila jeho vztek, ikdyž věděl, co je pravda. Já i váš otec jsme vás milovali už od první chvíle. Duševně jsme byli s vámi a chránili vás."
"To je to hlavní, co jsem chtěla vědět. Děkuju mami."
"A mimochodem, jsem ráda jak pokračuje tvůj vztah se Sasukem. A Itachi? Je to dobrý muž, je skvělé, že ho chceš chránit, ale svůj osud si vybral."
"Nedokážu ho nechat odejít, je pro mě důležitý."
"Já vím. Ale jestli ti na něm opravdu záleží, musíš ho nechat." Mamka mě ještě objala a v mém objetí se rozplynula. Sbohem mami a děkuju.

"Tanako! Sakra prober se!" To je Sasuke. On se probudil?
"Proč to nefunguje?! Prosimtě prober se." Trochu nostalgie, takhle to není poprvé.
Pomalu jsem otevřela oči.
"Proboha, takhle mě už neděs. Zase Gobi? Proč to ale tentokrát nešlo?"
"Jsem v pořádku Sasuke, byla to trochu jiná fáze."
"A to ses z toho dostala sama?"
"Ne. To díky mámě a čtvrtému Hokagemu."
"Cože? Co to meleš?"
"Byli ve mně zapečetění, právě kvůli tomuhle."
"Takže jsi konečně mluvila s mámou?"
Ta vzpomínka mě donutila se trochu usmát.
"Přesně tak." Teď se usmál i Sasuke.
"Jsem rád, že jsi v pořádku." Když to dořekl, dal mi lehkou pusu na čelo. Bylo to vážně roztomilý. Znovu si ke mně lehl a přitáhl si mě k sobě.
"Jenom už mě takhle neděs."
"Promiň." Pomalu jsme začali usínat.
Když si vzpomenu na toho starého Sasukeho, nikdy bych nevěřila, že budeme ležet spolu v posteli a bude nám na sobě tolik záležet. Když by mi to někdo kdysi řekl, asi bych se mu i vysmála, ale změna je život. Ale teď už musím vážně spát.

Ráno

Sasuke:

Všichni už konečně vstali, můžeme vyrazit.
"Takže, první zkusíme jižní úkryt, ten je k nám nejblíž." Nechávám to celé na Tanace, nikdo z nás vůbec neví, kudy jít.
"Jsi vážně v pohodě?" Pošeptal jsem jí.
"Jo, je to dobrý." Tak teda dobře, když to říká. Najednou se ode mě Tanaka vzdálila a šla si povídat se Suigetsu, chápu to, dlouho se neviděli. Bohužel ke mně hned přiskočila Karin.
"Sasuke? Opravdu tý holce důvěřuješ? Mně se nějak nezdá."
"Karin, tvůj názor je mi ukradenej, jí věřím."
"Proč? Já jsem mnohem lepší a silnější."
"Tohle s tebou vážně nebudu řešit, ale silnější určitě nejsi." Vypadá, že se trochu urazila, ale jakoby mě to mělo zajímat.
"Když ji zabiju, nebude mi stát v cestě." Zamumlala si to pro sebe, ale slyšel jsem ji. Tak jako tak to nebudu řešit, vím, že by Tanaku nikdy nedokázal porazit.
Došli jsme na místo, kde se cesta dělila na dvě.
"Tanako, kudy?"
"Do prava, úkryt je už za pár metrů." Pokračovali jsme směrem, jaký nám řekla.
"Ať už hledáte cokoli, tady to nenajdete." Ozvalo se odněkud z lesa. Hned potom se před námi objevil nějakej blonďák s pláštěm Akatsuki.
"A ty si kdo?" Zeptal jsem se.
"Uráží mě, že mě neznáš. Já jsem Deidara, mistr umění." Prej umění, tak co předvede.
Odpověděla mu Tanaka.
"Je nám jedno, kdo jsi. Dost překážíš."
"Za tuhle neúctu zaplatíte!" Zakřičel a začal něco žmoulat v ruce.
"To je výbušný jíl." Řekl nám Suigetsu. Takže výbušniny jo? Tak teda dobře.
Poslal na nás pár věcí, co připomínaly nějaký ptáky, těsně u nás vybuchly.
Tanaka naštěstí hned zareagovala a dala před nás písečný štít.
"Další s pískem? Ty musíš být sestra toho z Písečný, ale co, i jeho jsem porazil." Takže to je on, ten co skoro zabil Gaaru. Podíval jsem se na Tanaku, ten její vztek byl cítit všude.
Otočila se na mě a měla zapnutý Sharingan. Díky tomu mi došlo, že chce použít Raiton a Suiton.
"Sharingan? A modrý? Co to má být."
"To teď neřeš Karin." Okřikl jsem ji.
"Teď Sasuke, Suiton: Kaihoudan! [Vodní tlakový kanon]."
Málem jsem to s tou její rychlostí a vztekem nestihl. Přesně jak jsem čekal, srazilo ho to k zemi. Tanačina síla už tak vydá za několik lidí, ještě k tomu s Raitonem.
"Páni, nečekal jsem takovou sílu." Je dost oslabený, ale zvládne bojovat. Dobře, tak teď já.
"Raiton: Hebi Mikazutchi!" [hadí blesk].
"Tak přestanete používat ten Raiton!?" Aha, Raiton ho oslabuje.
"Dobře půjdu na vás trochu jinak. Kibaku Nendo: C2 Doragon! [Vybuchující jíl: C2 Drak]. Je to obrovský, tohle jsem nečekal. Myslel jsem, že s tím namíří na mě, ale je chytrej. Ví, že mám Raiton, takže míří na Tanaku.
Ona se ale umí rychle bránit. Proti jeho drakovi poslala Ryuu Sabakuryuu [Proudící pouštní drak] tohle Jutsu je strašně silné, nikdy ho nemusela použít, ale není hloupá. Dobře ví, že ta věc vybuchne.
"Saikyou Zettai Bogyo [Super ultimátní ochrana]. Bohužel, ona v sobě narozdíl od Gaary nemá Ichibiho (no teď už ani Gaara, ale jeho sílu má pořád), proto je její ochrana i útok o trochu slabší než Gaarův, ale bohatě to stačilo. Než se Deidara vzpamatoval poslal jsem znovu hadí blesk. Potom Juugo použil prokletou pečeť a vyběhl na Deidaru, bylo to těžký, ale držel jsem v něm svůj blesk, takže se nemohl hýbat. Juugo má takhle ohromnou sílu. Ale já to už neudržel, zbaví mě to hodně čakry. Deidara si toho všiml a zaútočil na mě. Něco jsem dokázal zablokovat, ale párkrát mě zasáhl. Suigetsu použil vodní žraloky, díky čemu jsem získal trochu času se probrat. Z posledních sil jsem ho uzavřel do genjutsu, použil jsem dost silný, tak abych mu vzal hodně čakry, ale sám jsem jí měl málo, proto jsem ho musel uvolnit. Deidara spoutal Tanaku jílovým hadem.
"Zaútoč a nechám to vybuchnout." Nemohl jsem nic, nikdo nic neudělal, bylo by to riskantní. Ani jsem si toho nevšiml, ale přímo na mém rameni se objevil jílový pavouk. Sakra.
"Katsu [výbuch]!!"
Kolem mě je tma. Vím, že nejsem mrtvý, ale jenom v bezvědomí. Teď jsou na to sami, snad to zvládnou.

Deidara se musí všude vecpat. Ale tak jako tak setkání s Itachimu už se asi blíží. Jsem ráda, že čtěte a že přečtení nabývá. Bohužel, už se pomalu blížíme do finále, ale nebojte kapitol ještě několik bude a ještě to bude zajímavý.