Tanaka no Suna

4. Pochopení

Sasuke:

Co jí sakra tak trvá? To s ní vážně budu mít tolik práce?
"Sakra Tanako, můžeš si pospíšit?"
"Klid, už běžím Sasuke-kun." Proč dala tu příponu? Asi vážně pochopila, že jsem víc.
Konečně přišla. Bezeslova jsem se dal do kroku a ona šla za mnou. Nemám důvod si sní něco povídat, prostě procházíme vesnicí směrem za Kakashim.
"To je ona." "Proč musí být i náš ninja?" "Naše vesnice jde ke dnu."
Ten takzvaný šepot je slyšet všude kolem, podíval jsem se na ni. Nevím jestli je naštvaná nebo smutná, ale je mi to vlastně fuk.

"Ahoj, Tanako, ahoj Sasuke. Konečně jste tu." Začal hned Kakashi, když jsme přišli.
"Byli bychom rychlejší, ale jí všechno trvá." Prohodili jsem, Tanaka si jen povzdechla a nic neřešila, ještě že tak, nemám chuť se zase hádat.
"Takže, než půjdeme za Hokage-sama, rád bych aby se nám Tanaka trochu představila, když je novým členem týmu." Zbytečný. Kdo by to chtěl?
"Takže Tanako, řekni nám, co máš nebo nemáš ráda a jaký je tvůj sen?" Stejný otázky jako u nás.
Trochu se zamyslela a začala.
"No, takže, jsem Tanaka no Suna. Ani nevím, co by se dalo říct, že mám ráda, možná tak učení Jutsu a zvyšování síly. Věcí, co nemám ráda je víc, a můj sen? Nikdy jsem neměla sen, měla jsem cíl, zbavit lidi z Písečné předsudků o mně a bratrovi, ale teď je to na novo, takže asi to chci zkusit i tady." Nejsou to až takový blbosti, jak jsem z prvu čekal. Všichni jsme přikývli a Kakashi rozhodl, že půjdeme.

Hned ve dveřích do kanceláře Hokage, na nás spustila.
"Hned mám pro vás připravenou misi, jen nejdřív, Tanako, vše v pořádku se Sasukem a vesnicí?" Sakra. Je toho už teď hodně, co by mohla říct.
"Ano, vše v pořádku, začínám si zvykat." Nečekal jsem, že mě bude krýt. Proč to dělá?
No nic, Hokage nám dala obyčejnou misi. Obhlídka lesa a zahnání vlků.

Chvíli už procházíme les a nic jsme nenašli.
"Díky, žes mě kryla." Musel jsem jí to říct, ani nevím proč.
"Neřeš to Sasuke, spíš jsem to nechtěla řešit, tohle je mezi náma." No, je celkem rozumná. Docela mě překvapuje.
"Sasuke-kun? Doufám, že bude nějaká bitva. Jsi tak silný, chci tě vidět bojovat." Musel jsem se tomu trochu zasmát. Zase ta Sakura, je už docela otravná.
Najednou se před námi objevila malá smečka. Kakashi hned začal s plánem.
"Tak tohle je jednoduchý, klasická formace. Naruto odvede pozornost a Sasuke zaútočí. Sakuro hlídej vzadu pro případ nouze a Tanako, nevím jak funguje tvá síla, ale nějaké písečné vězení nebo něco takového použij." Všichni jsme přikývli a začali jsme. Nebylo to vůbec těžký. Brzo jsme se vraceli do vesnice.
Naruto hned běžel do Ichiraku na rámen a Tanaka šla někam jinam.
"Sasuke, snaž se sní spřátelit, nebo alespoň trochu mluvit, prosím tě o to."
Neochotně jsem souhlasil a vydal se ji najít.
"Sasuke-kun, Sasuke-kun. Můžu jít s tebou?" Sakuro, proč musíš být tak vlezlá, nemáš nic lepšího na práci?
"Je mi jedno, co budeš dělat." Nevím, jak to pobrala, ale usmála se. Nic nepochopí.
O kousek dál seděla Tanaka na lavičce a stáli u ní nějaký 3 kluci.
"Schovej se, buď ticho a poslouchej." Řekl jsem Sakuře a oba jsme se zakryli za strom a poslouchali.
"Měla bys vypadnout. Už nám stačí jeden Jinchuuriki, jako by toho nebylo dost."
"Jo vypadni, nebo tě můžem zabít jestli to chceš mít jednodušší." Tanaka nijak nereagovala, jenom poslouchala.
"Jestli si myslíš, že jednou zapadneš do vesnice, tak se pleteš, nejsi naše. Jsi tu navíc a jsi netvor. Ikdybys třeba zachránila vesnici, nikdo tě nebude mít rád." Tohle je hnusný, já ji taky urážím, ale ne takhle. Zapla Sharingan a ti kluci se celkem lekli, ale hned ho zase vypla.
"Ani na tohle nemáš? Jsi na nic." Vyjekli na ni.
Ti 3 už odcházeli, ale jeden z nich se ještě otočil.
"Zasloužíš si jen smrt a nic víc." Začala se dívat do země, ale jasně jsem viděl ty slzy. Myslel jsem, že ji přepadne vztek, zaútočí a já budu muset jednat, ale nic neudělala, ona má vážně i city.
"Sakuro prosím, musím s ní mluvit o samotě." Ani bych nevěřil, že na ni můžu být tak milej. Fuj, to byl hnus.
"Dobře Sasuke-kun, tak ahoj." No konečně odešla.
Pomalu se přibližuju k Tanace, proč mi to vadí? Proč mi vadí jí takhle vidět? Přisedl jsem si k ní, bylo vidět, jak se opravdu rychle snaží utřít slzy.
"Co tu chceš? Nech mě na pokoji." Spustila hned na mě, ale neřešil jsem to.
"Bylo hnusný, jak s tebou mluvili."
"A co je tobě po tom?" No, má pravdu, já sám nevím.
"Prostě, můžeš být jaká chceš, ale tohle chování si nezasloužíš." Podívala se na mě s překvapením v obličeji. I já jsem překvapený.
"Prostě Tanako, nevěřil bych, že to řeknu, ale vadilo mi tě tak vidět. Když to uvidím příště, tak klidně zaútočim." Co to ze mě zase vypadlo?
"Proč bys to dělal?"
"No...asi nevím, je mi to vlastně celkem jedno, ale když už máš být tady a jsi v mém týmu."
"A není to fuk? Zvládnu se o sebe postarat." Téhle poznámce jsem se musel zasmát.
"No to jsem viděl. Prostě, v týhle vesnici na tebe můžu být zlej jenom já." Trochu se zasmála. Alespoň, že jí je líp, jen nechápu, jak ve mně může vyvolávat tyhle pocity.

Tanaka:

Opravdu tady semnou sedí ten Sasuke, kterého jsem poznala? Zajímá se o mě a bojí se o mě. Takhle ho neznám.
"Vždycky mě tohle štvalo, probudil se ve mně vztek a útočila jsem, ale teď mi to nešlo. Začalo mě to jenom mrzet." Proč jsem mu tohle vlastně řekla? Stejně ho to nezajímá.
"Nedivím se, ale oni nemají žádnou úroveň, když jen tak urážejí tak silného ninju." Teď to vůbec nechápu, ne jen, že se zajímá, ale dokonce uznal mou sílu. Vůbec ho nepoznávám.
"To si vážně řekl?" Najednou se zasekl.
"Noo, ne vlastně ne. Neřekl." Jo jasně, asi jsem pitomá viď?
"Sasuke? Můžu se na něco zeptat?"
"No, asi jo" Ani nevím, proč se teď zajímám já o něj, ale přijde mi to fér.
"Máš nějaký sen?" Trochu se zasekl, ale do toho se usmál.
"Sen ne. Mám cíl, tak jako ty."
" A jaký je to cíl?"
Chvíli se zamyslel jestli má odpovědět, chápu to, teprve jsme se trochu začali o sebe zajímat.
"Zesílit a zabít jednoho člověka." Jeho cíl je někoho zabít? Ani se nedivím, u něj se to dalo čekat.
"Zabít koho?" Podíval se na mě dost nevěřícně. Nevím, jestli přemýšlel jestli to říct, nebo jestli se ptám vážně.
"Muže, který vyvraždil můj klan. Můj bratr...." Ne to ne, neříkej to jméno.
"Uchiha Itachi." Moje srdce, jakoby se zastavilo. Nemohla jsem popadnout dech. Nešlo mi nic říct. Tohle snad nemůže myslet vážně. Ví o tom Itachi? Jestli jo, tak proč nechce abych mu řekla pravdu?
"T-ty chceš zabít svého bratra?" Z toho šoku jsem to málem ani neřekla.
"Víš, po tom všem, už ho ani jako bratra neberu."
Jak jsem si mohla myslet, že má city. Cítím Gobiho sílu, ale ne ze vzteku. Ani nevím, z jakého pocitu to je.
Puls se zrychluje a srdce zpomaluje. Snaží se dostat ven. Bolí to, ta bolest je tu zase. Přestávám vnímat. Najednou se objevila tma, nic než tma.
Co je to?
Je to smrt? Nebo kolabs? Tak jako tak už nevim, co se děje v reálném světě.
Ne, Itachi nemůže zemřít. Tohle nemůže být pravda.
Jestli je to sen, chci se hned probudit.
A....zabít Sasukeho.

Je krutý, co se dozvěděla co? Co teď bude dělat? Zabije Sasukeho? Nebo ho nechá, aby zabil Itachiho? No kdo ví. Nějak to přeci jen dopadne.
Pište názory.