Tanaka no Suna

22. Krutá minulost

Tanaka:

Jakobych Sasukeho vůbec neznala. To mě vážně nechápe? Tss...prej jeho přítelkyně, no to určitě.
Došli jsme do Písečný, u brány čekala Temari s Kankurem.
"Díky, že jste přišli." Přivítala nás Temari. Bez dalších řečí nás dovedli ke Gaarovi. Ten mě okamžitě objal a všechny přivítal.
"Díky lidi, jsem vděčný, že při mně stojíte."
"Vždycky bráško." Odpověděla jsem. Jestli se někdo vážně postaví Gaarovi, zabiju ho, a bude mi jedno, kdo to je.
"Můžete mě prosím nechat s Tanakou chvíli o samotě?" Zeptal se Gaara. Všichni přikývli a odešli z kanceláře.
"Ségra, přijde mi, že je to mezi tebou a Sasukem nějaký napjatý. Stalo se snad něco s naším párečkem?" Hned jsem mu dala facku. Vytřeštil na mě oči, nevím proč jsem to udělala
"Kruci, promiň Gaaro, to jsem nechtěla."
"V pohodě. Promiň za tu poznámku, ale stalo se teda něco?"
"No trochu jsme se nepohodli, ale to neřeš." Vypadá trošku nervózně.
"Dobře. Ale neboj to se urovná." Přikývla jsem, ale musel poznat, že nejsme nijak veselá.
"Tanako, řekni mi, co se stalo?" Nechci ho tímhle zatěžovat.
"Ne Gaaro, nech to být. Je to naše věc, a tohle je teď to poslední, co bys měl řešit." V jeho očích byl vidět strach a soucit. Asi jo to fakt zajímá, no aby ne, je to moje dvojče. No bude muset přežít, že to neví.
"A co ty a Inari?" Po mojí otázce se jeho nervozita se změnila, je už klidný.
"S námi to vypadá dobře." Na tváři se nám oběma objevil úsměv.
"To jsem ráda." Vážně jsem ráda, že je šťastný. Víc si ani nepřeju.

-

Uběhly skoro 2 dny a stále nic. Ale přijde mi, že někteří z ochránců Gaary jsou divní. Cítím, že se něco brzy stane.
'Tanako, kde jsi sakra! Zaútočili!'
Sakra, to ne. Proč jsem se zrovna teď šla projít. Doběhla jsem na poušť za Kazekage věží. Vypadá to jako při menší válce. Na jedné straně Gaara, Inari, Temari, Kankurou, Sasuke, Sakura, Naruto, Baki-sensei a pár dalších shinobi. Na druhé straně, ani nevím, asi 15 jiných shinobi. To, že přibíhám zaregistroval ze všech jenom Sasuke. Výborně, hodila jsem dva kunaie a zabila tím dva z protivníků. Lehká práce.
Všichni protivníci vytvořili větrnou, podtlakovou vlnu.
"Shukaku no Tate."
"Shukaku no Tate." [Shukakův štít]
Ještě že s Gaarou máme stejné nápady. Je super, že umíme kombinovat síly.
"Gaaro, pamatuješ si kombinaci Sabaku Kyuu? [Písečná rakev] Přidej k tomu Kokuovu sílu."
"Cože? Ale já..."
"Věř mi." Nejdřív jsem se ještě podívala na Sasukeho. Hned přiběhl ke mně a spolu semnou a s Gaarou nás uzavřel do Susana.
"Teď!"
"Kokuo no Sabaku Kyuu!"
"Kokuo no Sabaku Kyuu!" A k tomu Sasuke využil naší bývalou techniku; Kokuo: Bijuu blesk."
Síla ohromných rozměrů. Spojení Kokua a písku vytvořilo to moje bláto, k tomu ten blesk.
Ti shinobi mají velké štěstí, že hned všichni nezemřeli.
[Omlouvám se, jsem líná popisovat zbytek boje. Myslím, že si tak nějak domyslíte, jak bojují. Děkuju za pochopení. 😁]

"Omlouváme se Gaaro-sama, jen prosím, ušetřete nás." Žadonili 3, co zbyli. Být na mně, zabiju je, ale respektuju, že je jenom zatkl. Je vidět, že je trochu dospělejší po tom, co se stal Kazekagem.
"Děkuju vám všem, že jste pomohli. Myslím, že tohle nebylo naposledy, ale vraťte se do vesnice, prozatím to zvládneme." Chudák Gaara, jasně že to není naposledy.
"Do Konohy se už nevrátím." Prohlásila jsem, všichni jsou překvapeni, všichni až na Sasukeho, i zbytku to pak došlo.
"Pořád chcete žít jinde?" Zeptal se Naruto.
"Tanaka i já potřebujeme klid. Možná se jednou vrátíme, ale teď ne." Má pravdu, ale jednu věc musím dodat.
"Vrátím se, až tenhle svět změním." Sasuke na mě vyvalil oči, ostatní prostě jenom nechápali. Fajn, budu pokračovat.
"Copak to nevidíte? Jak se k nám chovají? Gaaro, mají pořád strach, ikdyž už nejsi Jinchuuriki. Naruto, prober se i ty. Tenhle svět nenávidím." Trochu jsem se odmlčela, aby tohle vztřebali. To, co chci dodat bude horší.
"Tanako, o co ti jde?" Zeptal se Sasuke. Hned to vysvětlím, drahý.
"Chci všem ukázat, že Jinchuuriki nejsou jen démoni. Na tomhle světě, budou stát Jinchuuriki, jako vládci. Nikdo už se jich nebude bát. Tenhle svět vytvořím."
"Zbláznila ses!!" Zakřičeli skoro všichni.
"Nezajímá mě, co si myslíte. Naruto i ty budeš v čele. A Gaaro, možná už nejsi Jinchuuriki, ale stejně budeš. Tenhle svět bude náš." Všichni stáli jako zmrazení.
"Vzpomeň si na Shinigamiho, Tanako. Chceš přivodit zkázu světu?!"
"Ne Sasuke, tohle by nebyla zkáza. Tenhle svět bude lepší." To byly moje poslední slova, vyběhla jsem pryč z Písečný. Určitě to budou ještě řešit, ale můj názor se nezmění. Nechci nikomu z nich ublížit, proto doufám, že se mi nepostaví.
Vím přesně, kam běžet.
Akatsuki.
Oni sbírají Bijuu, stačí aby někomu dali tuhle sílu, a bude to. Vím, že jsem se k tomu Madarovi už nechtěla vrátit, ale může mi pomoct. Když Akatsuki přislíbím vládu, neřeknou ne.
Nevím sice, ve kterým z úkrytů teď jsou, protože už nemám spojení s Itachim, ale najdu je.
'Tanako, prosím, nebuď blázen.'
'Nejsem blázen Uchiho. Až ve světě, kde nám Jinchuurikim nepůjde o život, můžu žít. Klidně i můžeme být spolu.'
'Chci být s bývalou Tanakou. S tou, který záleželo na celém světě. Tu holku jsem zachránil, a jen tu miluju.'
'Fajn Sasuke, tak asi zemřeš spolu s těmi, co stojí proti mně.'
'Vážně mě chceš zabít? Po tom všem?' Jasně, že ho nechci zabít, ale nemůžu znít slabě.
'Sasuke promiň, ale na tohle teď nemám čas.'
Odpojila jsem ho. Jo, trochu mě to mrzí, ale jestli má jiné názory, nebude to fungovat.
Akatsuki vlastně pořád nevědí, kdo přesně jsem. Trochu si možná naběhnu, ale nevadí.
"O co ti jde?"
"Kokuo, ty toho taky nech. Nechci žít v nenávisti."
"Takže radši zničíš svět?" Proč si všichni myslí, že zničím svět?
"Ne. Jen ho ochráním."
Nechci se už s nikým hádat, tohle nemá cenu. Nikdo to nechápe.

Cítím ho.
Cítím Madaru. Taky Kisameho, a pár dalších lidí, ale jejich čakru ještě neznám.
Stojím před vstupem do jejich úkrytu. Nechci si to ještě rozmyslet?
Ne, nechci!
Dokážu to, určitě se semnou spojí.

Gaara:

Co se jí najednou stalo? A ty její oči? Pamatuju si je přesně takhle, že by byla zpátky? Vždyť Sasuke to měl ohlídat.
"Sasuke? Co se stalo?" Otočil se na mě, v očích má strach.
"Když byla chvíli mrtvá tak...."
"Co?! Mrtvá?!" Ona byla mrtvá?
"Sakra. No...to nech teď být, tohle vynechám. Prostě jsme spolu měli jít k Bohovi Smrti, kvůli proroctví. Řekl, že se pohádáme, a jednoho z nás to změní. A že když ten druhý nezmění jeho myšlenky, tak zničí svět."
"To mluvíš vážně?" Zeptal se Naruto.
"Jo, vážně. Myslel jsem, že to budu já, nenávist ve mně se stupňovala. Ale po tý hádce, a když zjistila to s atentátama, muselo ji to úplně změnit." Takže je to vlastně moje vina. Ikdyž se pohádala se Sasukem, to kvůli mně zase nenávidí lidstvo.
Nikdy bych nevěřil, že tohle udělám, ale.... Došel jsem před Sasukeho a klekl si na jedno koleno. Jo, já Kazekage klečím před nukeninem.
"Prosím Sasuke-kun, prosím. Zachraň ji. Přiveď ji zpátky." Byl v šoku, vlastně všichni byli. Sasuke mě vytáhl na nohy. Je hodný, že mě nechce tolik ponižovat.
"Udělám pro to všechno."
"My pomůžeme." Naruto, Sakura. Jsem jim vděčný. Chtěl bych ji hledat taky, ale musím být ve vesnici a chránit ji.
Neměl jsem nikdy dopustit, aby odešla z vesnice. Oba jsme už byli šťastní a pomáhali ostatním, ale ten svět venku ji zase zničil.

Je to sice tentokrát trochu kratší, ale snad to nevadí. Shrneme si to; Tanaka chce zlepšit svět, ale povede se jí to tímhle způsobem? K tomu Akatsuki? Je to trochu risk, no uvidíme.