Tanaka no Suna

18. Správná cesta

Tanaka:

"Jsi si jistá, že chceš jít? Můžu to zařídit, abys tu zůstala."
"Děkuju Gaaro, ale ne. Musím jít." Těžší odchod, než kdy jindy.
"A kdy se uvidíme?"
"No, uvidíme se." Jednou určitě.
"Hodně štěstí, opatruj se."
"Ahoj, bráško." Silné objetí plné lásky. Tohle si navždy zapamatuju. Jsem už zase plná sil. A hlavně jsem odhodlaná jít do Konohy a postavit se Sasukemu.
Jsem připravená Sasuke, jsi i ty?

Sasuke:

Co dál? Co dál? Ani jsem si to neuvědomil, ale tečou mi slzy. Omlouvám se bráško. Jo, uvědomil jsem si, co jsem udělal. Hlavně, co udělala ona, ale praví viníci jsou starší z Konohy, takže celá Konoha. Nesu na ramenou utrpení Itachiho, i všech Uchihů. Itachi, to kvůli nim jsi mrtvý, všechno mohlo být jinak. Pomstím tě.
"Takže Sasuke? Co teď?" Zeptal se Madara. Všichni netrpělivě čekali, co řeknu.
"Vy si dělejte, co chcete, ale já se rozhodl." Dramatická pauza.
"Pomstím bratra, a to tak, že zničím Konohu." Řekl jsem to pevně a rozhodnutě. Je mi jedno, s kým se utkám. Všichni zemřou.

Už je čas. Šel jsem směrem ke Konoze a tým Taka mě doprovázel.
Vypadali ustrašeně. Tohle nepotřebuju.
Stál jsem u Konohy a rozhodl se ještě podívat, kdo kde je. Dovnitř jsem vešel jenom já, tohle je moje pomsta, nechci je u toho. Stoupl jsem si na jednu z věží.
Moment, Tanaka? Co ta tady dělá?

Tanaka:

Cesta do Konohy byla dlouhá, ale delší by ani nevadila. Podívala jsem se kousek za hlavní bránu, moji bývalí spolužáci, skoro všichni; Naruto, Sakura, Shikamaru, Ino, Chouji, Kiba, Shino, Hinata, Neji a Lee. Nádherná sešlost. Trochu jsem se zaposlouchala do rozhovoru.
"Vážně ho Sasuke zabil?" Zeptala se Ino.
"Přesně tak." Odpověděl Shikamaru.
"Počkejte. Hinato-sama, vidíte to taky?" Sakra, Neji si mě všiml.
"Ano, někdo nás sleduje." Ten jejich zatracenej Byakugun. Přišla jsem před ně, zrovna ve chvíli kdy tam přišli i mistři Asuma, Kurenai a Guy.
"Tanako?" Začal nejdřív Asuma.
"Co tady děláš?" Zeptala se Sakura. Naruto vypadal naštvaně, a dostal se do Bijuu módu. On vážně dokázal ovládnout Kyuubiho? Nebo teda Kuramu? Nemohl to zvládnout sám, musel mu pomoct ten Killer Bee a Gyuuki. Šílený co se tady seběhlo.
"Nejsem tu jako nepřítel. Zrovna se vracím z Písečné. A Naruto, gratuluju k ovládnutí Kuramy."
"Díky, ale co tu teda chceš?" Odpověděl mi.
"Stalo se hodně věcí. Sasuke zabil Itachiho, ale dozvěděl se něco, co jsem měla zařídit, aby nevěděl. Dává mi Itachiho smrt za vinu, Itachiho jsem znala už odmala." V tu chvíli se všichni dost vyděsili, vím, je to šok.
"Každopádně, Sasuke to dává za vinu i Konoze, takže teď se určitě pokusí ji zničit, vlastně, cítím ho dost blízko."
"To, co říkáš, nedává smysl."
"Není čas na vysvětlování, Shikamaru." Nikdo nevěděl, jestli nějak reagovat nebo ne.
"Nečekal bych tě tu." Ten hlas.
Sasuke.
Otočila jsem se zády k ostatním a čelem k němu.
"Věděla jsem, že přijdeš. Nenechám tě to udělat. Nezničíš vesnici, kterou on chránil." V Sasukem zaplál hněv.
"Jak se opovažuješ o něm mluvit!?"
"Ubohý Sasuke, vůbec nevíš, jak to bylo."
"Ani mě to nezajímá. Katon: Ryuuka no Jutsu [Oheň: Technika dračího ohně]." To myslí vážně? Obyčejná ohnivá technika? S mým Suitonem není vůbec problém jeho oheň 'uhasit'. Všimla jsem si, že Naruto je zase v Bijuu módu.
"Naruto, běžte dál. Hlavně odveďte civilisty. A ještě něco. Nepleťte se do toho." Všichni to pochopili a ustoupili, ikdyž neochotně.
"Kdybys jen věděl Sasuke. Nevíš, jaký vztah jsme já a Itachi měli, nevíš jaké sliby jsme si dali." Kdyby si to alespoň nechal vysvětlit.
"Říkám, že je mi to jedno." Hodil po mně několik ohnivých koulí, ale vyhnula jsem se jim. A odpověděla jsem mu podtlakovými střelami, ale ty už dobře zná.
Zaslechla jsem, o čem si povídají ostatní.
"Jak tohle dopadne?" Zeptala se Sakura.
"Bude to těžký boj. Ani jeden se doopravdy nechtějí zabít, ale ani jeden se nevzdá." Reagoval Shikamaru.
"Takže to může být nekonečný?" Zeptala se tentokrát Ino.
"Ne." Řekl Shino a Shikamaru jednohlasně a Shikamaru pokračoval.
"Tanaka má teď těžký úkol. Musí donutit Sasukeho, aby ji doopravdy nenáviděl, a aby bojoval tak silně, aby ji zabil. Musí vypadat, že ona chce zabít jeho. Jinými slovy, přesně věděla, jak to musí dopadnout. Proto předtím byla v Písečné, chtěla ještě vidět Gaaru a vlastně se s ním rozloučit. Přišla sem za účelem zemřít." Shikamaru byl vždycky skvělý analytik, ale teď se dobral k dokonalosti. Řekl to úplně přesně, bez jediné chyby.
"Víš Sasuke, měla jsem tě chránit, proto jsem to neřekla, a taky jsem neměla dovolit, abys potkal Madaru."
"To ti mám jako věřit?"
"Je mi jedno, jestli mi věříš. Suiton: Bakusui Shouha [Voda: vodní vlnovýbuch]." Přesně, jak jsem čekala. Sasuke ještě nezná hodně mých schopností, ale dost se umí vyhýbat, proto ho to nezasáhlo úplně tak, jak jsem chtěla. Použil na mě Kage Shuriken no Jutsu [Technika stínového shurikenu], konečně to bere trochu vážně. Ale ne dost.
"Proč to nebereš víc vážně? Copak mě nechceš zabít?" Použil stínový Shuriken znovu, tentokrát líp. Jeden hodil, aby mě odlákal. Tím druhým mě trefil. Je v tom obrovská síla, ale pořád to není něco, co by mě zabilo. Musí mě nenávidět.
"Jsi pořád tak slabý, Itachiho si zabil, jenom proto, že on byl slabý kvůli nemoci. Stejně by zemřel."
"Přestaň." To teda nepřestanu.
"Nedokážeš to co? Nechceš zabít někoho, kvůli komu je mrtvý?
"Říkám ti přestaň!" Konečně začíná mít vážně vztek.
"Jo, Itachi mohl žít. Mohla jsem ho i vyléčit, ale neudělala jsem to. Zemřel on, a teď klidně bojuju i s tebou. Musel jsi žít v nenávisti a to jen kvůli mně."
"Buď už zticha!" Vrhl po mně čakrový kunai, ani nevím, že tohle dokáže. Výborně Sasuke.
"Itachi tě chtěl celý život chránit, a ty ho prostě zabiješ. Jediný, komu na tobě opravdu záleželo zemřel tvojí rukou."
"Drž už hubu! Amaterasu." Cože? To už mě vážně tak nenávidí, že používá Itachiho techniky? Kdyby mě už kdysi Itachi neučil, jak tomuhle uhnout, jsem už mrtvá. Vlastně se divím, že nepoužil Susano'o.
"Dovoluješ si používat techniky jeho očí? Tak dobře." Kokuo. Byla jsem v Bijuu módu. Vedle mě se objevil Naruto, také v Bijuu módu.
"Naruto, běž pryč. Tohle je náš boj."
"Ale jde o mojí vesnici, a já budu Hokage. Ochráním ji." Říkal to tak pevně a odhodlaně. Naruto přece slyšel, co je můj plán. Tak proč je tady? Jak mám Sasukeho donutit mě zabít, kdy jsou tu dva Jinchuuriki.
"Tanako, použij Bijuu bombu, určitě ji umíš." To teda jo. Oba jsme ji vytvořili a hodili po Sasukem. Kvůli ní byl všude prach, ale cítím jeho čakru.
Prach zmizel. Susano'o.
Sasuke to vážně zvládl a vystřelil s tím šíp. Míří přímo na mě, jakoby tam Naruto ani nebyl. Nebýt Kokuovi síly, zabil by mě. Fajn Sasuke, chceš velký boj? Máš ho mít. Umím udělat Písečný Rasengan z tak jemné čakry, že skoro ani není vidět.
Vybýhám s tím proti Sasukemu. Jemu ale došlo, že neběžím jenom tak, a hned reaguje.
"Chidori." Bijuu mód se zrušil, moje síla odchází. Stojím přímo vedle Sasukeho s jeho rukou na mém hrudníku. Dostal mě.
"Výborně Sasuke, dokázal si to." Řekla jsem a spadla na zem. Sasuke se okamžitě otočil a sedl si ke mně.
"Ne. Tanako, to jsem nechtěl. Ne nesmíš odejít." Ta bolest v jeho hlase. Věděla jsem, že to není tak, že mě nenávidí. Byl jen naštvaný.
"Sasuke, poslouchej mě. Už když jsem šla k vám do vesnice, dala jsem Itachimu slib, že ti to nikdy neřeknu, chtěl, abys ho zabil, abys byl hrdina. Nelžu ti, vážně to tak je."
"Věřím ti. O to víc tě prosím, bojuj. Zůstaň tu semnou." Jeho oči se začaly zaplňovat slzami, když se tak zamyslím, ani nevím, jestli jsem ho někdy viděla brečet.
"Nikdy jsem nic neudělala správně, celý můj život bylo všechno špatně. Tohle je konečně správně."
"Nemůžu ti dovolit odejít." Taky nechci odejít, ale je to moje povinnost. Za Sasukem se objevil duch Itachiho.
"Cos to udělala? Proč? Měla jsi tu zůstat s ním."
"Já vím Itachi, promiň."
"Ještě sem nepatříš."
"Už je pozdě."
Pak už nemluvil, jenom tam stál.
"Tanako prosím, zůstaň tady.... já....já tě asi vážně miluju." Pár jeho slz spadlo na můj obličej. Zabije mě a pak řekne že mě miluje, zvláštní.
Ale nedělej mi to těžší prosimtě. Dala jsem svou ruku na jeho srdce.
"I já tebe, ale neboj se. Vždycky budu tady." Řekla jsem a ukázala na jeho srdce.
"Mají tady hodně lékařů, pomůžou ti."
"Přestaň už. Nezvládnou to, a já ani nechci." Rozhlédla jsem se kolem, Sasuke nebyl jediný v slzách, a kdo nebyl, tak vypadal, že začne. Nevěřila bych, že mě mají až tak rádi.
"Sasuke, prosím, řekni to Gaarovi, chci, aby to věděl od tebe."
"Nebudu mu muset nic říkat, když přežiješ. Neumírej, nesmíš zemřít."
"Copak ty to nechápeš Sasuke? Mrtvá už jsem byla dávno. Teď konečně ožívám. Konečně jsem splnila svou cestu." Odmlčela jsem se.
Naposledy jsem se podívala do jeho očí, ikdyž jsem žila život špatně, alespoň smrt je správná. Ještě je tu jedna věc. Přiložila jsem svou ruku na Sasukeho tvář.
"Ukážu ti několik vzpomínek, především na Itachiho." Vlastně jsem mu je spíš předala, je to jakobych mu to všechno řekla. Víc už neudělám.
Mami, tati, Kushino, Minato, Kakashi-sensei, babičko Chiyo jdu za vámi. Itachi ukaž mi cestu, odcházím.

Takže je tu další na seznamu padlých hrdinů? Tanaka převzala svůj osud. Jak to ale bude dál? Jak bude příběh pokračovat? Určitě čtěte dál.