Tanaka no Suna

23. Akatsuki

Sasuke:

Musím ji najít. Musím ji přivést.
Ale musím přiznat, že už jsem dlouho neměl takový strach. Co má asi za nápad?
S Narutem a Sakurou jdeme z Písečný, vůbec ale nevíme, kam jít.
"Naruto, necítíš její čakru?"
"Ne, nikde v okolí." Chápu. Ale nemohla přeci stihnout běžet tak daleko. Jsem si ale jistý, že se pokusí Naruta vyhledat, protože je taky Jinchuuriki. Všiml jsem si, že se Sakura trochu usmívá.
"Je něco směšný?" Zeptal jsem se klidně.
"Ne. To já jen, když se zamyslím, je to zvláštní. Kdysi, když jsme byli i s Tanakou-san jako tým 7, jsem jí trochu záviděla, že je pořád s tebou. Ale nikdy jsem ji nebrala jako hrozbu, co se tebe týče. Nemuseli jste se. Moc jste spolu nemluvili, nikdy by mě nenapadlo, jak to dopadne." Na to zareagoval Naruto.
"To je pravda, taky by mě nikdy nenapadlo, jak to s váma bude." Všechny tyhle vzpomínky mě donutily se usmát.
"To máte pravdu lidi, ani mě by to nenapadlo. Ale v tuhle chvíli bych byl radši, kdyby se to nestalo."
"To jako proč?" Zeptal se Naruto trošku se strachem.
"Protože bych ji nikdy nenutil odejít se mnou, nic z toho všeho by se nestalo." Oba dva beze slov přikývli. Ale vážně, kdybychom se s Tanakou tak nepochopili a nezačali si rozumět. Nikdy by nebyla v takovém nebezpečí, a nikdy by se zase nezměnila zpátky. Mrzí mě, co jsem způsobil.
Mrzí?
Mě?
Kde je ten Uchiha Sasuke, kterému na ničem nezáleželo?
Kam tenhle kluk zmizel?
Kdo by si pomyslel, že se zamiluju, a že mi bude vůbec na někom záležet.
"Cítím ji!"
"Cože?! Kde je?!" Nedělá si srandu doufám.
"Je kousek odsud, ale není tam sama." Není sama? S kým by se asi sešla?
"Kdo je to. Naruto, mluv sakra!"
"Akatsuki. Jsem si jistý."
"Cože!"
"Cože!" zakřičel jsem spolu se Sakurou. To nemůže myslet vážně.
"Vážně šla k Akatsuki, aby sehnala Bijuu?" Promluvila Sakura.
Docela to sedí, ale je to šílený.
"Sami tam nemůžeme."
"Máš pravdu Naruto, vrátíme se a řekneme to ostatním." odpověděl jsem. Nejradši bych tam hned vběhl, ale vím, že až tak silný nejsem, abych stál proti zbytku Akatsuki. Asi to nebude jednoduchý, ale budeme se jim všem muset postavit, a to i Tanace.
"Jdeme Sasuke-kun. Neboj přivedeme ji zpět." Doufám, že máš pravdu Sakuro, musím ji mít zpátky.

Tanaka:

Takže nádech a výdech. Tohle zvládnu.
"Takže ses rozhodla vrátit? Kde máš Sasukeho?" Ta hnusná oranžová maska přišla před vchod.
"Sasuke se mnou není, tohle je moje soukromá věc."
"Copak? Chceš se pomstít?" Upřímně? Nejradši bych ho hned zabila, ale potřebuju ho.
"Ne. Mám pro Akatsuki jeden návrh, ohledně využití Bijuu."
"To zní zajímavě. Dobře, pojď dovnitř." Madara mě vzal za ostatními. Úkryty Akatsuki jsou trochu jiné než Orochimarovi, ale jsou podobně temné. Tenhle úkryt je hlavní, to jsem poznala podle tý obrovský sochy, na jejíchž rukách stáli členové Akatsuki. Itachi říkal, že se nazývá Gedou, nebo tak nějak.
Když si mě všimli, seskočili dolů.
"Ahoj, Tanako."
"Ahoj Kisame." Jediný normální z tich všem podle mě. Ale, když se podívám na to, co z nich zbylo, mám co dělat abych se nezačala smát, je to hrozná parta ztroskotanců. Jeden rádoby umělec s ústy na dlaních, co by všechno odpaloval, žraloček Kisame, týpek s maskou, nějaká kytka, frajerka, co ráda origami, a nakonec zrzek s piercingama, nebo co to je a ....Rinneganem? Takže to musí být ten Pein. Vážně, jsem si nemohla vybrat lepší organizaci.
"Ty?! Písečná holka bez špetky úcty. Neměla jsi sem chodit." Během toho, co to říkal si žmoulal v ruce ten svůj jíl. Blížilo se ke mně několik maličkých jílových pavouků.
"Teď už nemáš toho Sasukeho a jeho Raiton, co?" Nezájem Deidaro.
"Kokuo no Sabaku Kyuu." Všechny ty věci jsem pevně uzavřela. Všimla jsem si, jak se ostatní začali trochu divit. Sakra, oni vlastně nevědí o Kokuovi.
"Tak teda jinak, holčičko!"
"Deidaro přestaň! Není nepřítel, přišla vyjednávat." Okřikl ho Pein. Deidara s malým zabručením přestal.
"Takže, kdopak jsi?" Zeptal se Pein.
"Jsem Tanaka no Suna."
"No Suna? Hmm...a jak to, že máš tak zvláštní sílu?" Všichni mě pozorně sledovali. Vlastně mi nedošla ta blbost, že ve chvíli, kdy jim to řeknu, můžou zaútočit, všechny bych je určitě neporazila.
"No, to je vlastně důvod, proč jsem tady." Všichni ještě víc zbystřili, a trochu se ke mně přiblížili.
"Vím, že sbíráte Bijuu. Já sama jsem Jinchuuriki, mám pětiocasého. Než mi ale začněte chtít vzít čakru, vyslechněte mě." Akatsuki se podívali na Peina.
"Konečně jsme našli Gobiho, byla jsi docela ukrytá. Tak povídej." Přikývla jsem.
Nádech, výdech.
"Povedlo se mě ukrýt, každopádně, můj Gobi je jiný. Kvůli mojí písečné čakře se morfuje do úplně nového. Je toho víc, co k němu říct, ale to je teď jedno. Mám návrh, nesouhlasím s tímhle světem." Po mojí poznámce se Pein trochu usmál, vypadá to, že by to mohlo vyjít.
"Všichni nás Jinchuuriki vidí jako zlo a zbraně. Chci ukázat, že nejsme jenom démoni. Chci, aby Jinchuuriki stáli v čele světa místo Kagů. Na to potřebuji vás. Máte většinu Bijuu, pokud jejich sílu do někoho zapečetíte, s čímž vám pomůžu, můžete využít jejich sílu. Samozřejmě, že v čele by nebyli jen Jinchuuriki, bez vás to nezvládnu, takže i vy byste vládli. Vaší zásluhou můžu vytvořit lepší svět, díky vám s námi nebudou tak jednat." Dívali se na mě dost zvláštně. Pein byl dost zamýšlený. Potom promluvil Madara.
"Nemyslíš, že je trochu riskantní stát takhle proti světu?"
"Chci světu pomoct, chci mír."
"Mír." vykoktal Pein, můj názor ho asi dost zaujal. Potom pokračoval.
"Komu bychom měli Bijuu dát?" Zajímavá otázka.
"To už je na vás. Klidně vám samotným. Jen bych prosila, aby jedním z Jinchuuriki byl opět můj bratr Gaara." Otáčeli se na sebe. Ale nedostávala se mi žádná odpověď.
"Dobrá tedy, tvůj nápad se mi líbí." Jo, výborně.
"Ale jestli ti máme pomoct, chci vědět víc o Gobim. Co je ta další věc?" Chápu, chtějí důvěru, ale nechce se mi jim všechno říkat.
"Počkat, nemáš ten modrej Sharingan?" Se strachem v očích se všichni, včetně mě, podívali na Deidaru. Silně jsem se nadechla.
"To je pravda. Nejsem Uchiha, ale narodila jsem se s Sharinganem.
Proč? To je osobní. No a Gobi ve mně ho chtěl získat, uchránila jsem ho, ale zůstala tam jeho čakra, proto je modrý. Takže můj Gobi využívá nejen svou čakru, ale i písek a Sharingan." Ke strachu se přidal údiv.
"Tohle jsem nečekal, to je zajímavý. Necháme tedy tvého Gobiho být. S čím navrhuješ začít?" Pein zněl opravdu klidně, ale v očích měl nejistotu. Já jsem doopravdy vykolejila samotného Peina?
"Takže, nejdřív je potřeba sehnat ještě zbylé Jinchuuriki. Nevím jak Killer-Bee, který má Hachibiho, ale s Narutem to jednoduché nebude."
"To můžu potvrdit." Dodal Kisame.
"To vím sám." Odvětil klidně Pein, a pokračoval.
"Fajn, seženeme ty dva, s tvým plánem ti pomůžeme." Ostatní byli zmatení, a možná nesouhlasili, ale jemu by neodporovali.
"Tanako, ale teď si běž odpočinout, určitě jsi unavená. Za rohem do prava, je tam pokoj." dodal Pein.
"Děkuju." Odešla jsem z místnosti do pokoje. Pein mi vůbec nepřijde až tak krutý, jak se říká, ale možná je to jen iluze.
Realita je jen další iluze. Jak říkával Itachi. Co by asi řekl na to, že jsem se přidala k Akatsuki?
Moment? Známá čakra.
Sasuke, Naruto a Sakura, jsou blízko, hodně blízko. Protože cítím já je, určitě i Naruto cítí mě. Určitě mě chtějí vzít zpátky. Notak vzdejte to, na to ještě bude čas. Jo, jejich čakra se vzdaluje, ale určitě se vrátí. Divím se ale, že Sasuke se nepokusil semnou mluvit.

Pein:

Ta holka mě celkem překvapila, ale vážně si myslí, že vytvoří mír pomocí Bijuu? Nekonečné Tsukiyomi, to je řešení pro mír.
"Yahiko? Vážně jí chceš pomoct?" Konanina otázka je vážně dobrá.
"Myslím, že není špatný nápad, aby si to myslela."
"Ahaaa.... hezký Peine." vykřikl Deidara.
"Jakej je teda plán?" Otočil jsem se na Tobiho, který položil otázku.
"Budeme předstírat, že jsme na její straně. Tím máme Gobiho v kapse. Ona nám pomůže sehnat Hachibiho a Kyuubiho, a až přijde ten správný čas, všem jim vysajeme čakru." Všichni s mým nápadem souhlasili, jen černý Zetsu měl malou námitku.
"Bude těžký si vzít všechny ty tři, nemyslíš?" V tom má pravdu. Dva nejsilnější; Hachibi a Kyuubi, a Gobi, který je momentálně velkým otazníkem.
"Nebude to snadný, ale protože nám budou důvěřovat, určitě se to povede." Teď už všichni souhlasili. Úžasně nám pomohla. Vběhla přímo do pasti.

Celkem se nám to tu vyhrocuje. Každopádně chci upozornit, že příští kapitola by měla být úplně poslední. Doufám, že si konec příběhu užijete.