#22

252 14 2
                                    

Pomalu jsem se probouzela, a všimla si stojícího Shawna vedle mě. Leknutím jsem povyskočila. ,,vyděsil jsi mě!"
,,promiň nechtěl jsem" smutně odpověděl. ,,dobře, ale už to nedělej" pousmála jsem se. ,,jak ses vyspala?" Políbil mě na čelo. ,,docela dobře, až na ten sen který se mi zdál."
,,jaký.?"
,,nech to být" políbila jsem ho. A vstala. ,,jdu se vysprchovat" oznámila jsem mu. ,,jdu se domů převléknout za chvíli tady budu" odešel a já si vytáhla oblečení, a hygienu. Vlastně je dobrý když tady se mnou nikdo na pokoji neleží jinak bych se bála že mi tady něco někdy ukradne.
Svlékla jsem se a šla do koupelny.  Podívala jsem se do zrcadla, a dívala se na moje rostoucí břicho.
Vlezla jsem do sprchy, a užívala si teplou vodu. Když v tom někdo zaklepal na dveře. Rychlostí jsem na sebe natáhla ručník. Pootevřela jsem dveře.
,,máte snídani na stole" usmála se sestřička a odešla.
Oddechla jsem si, a pokračovala ve sprchování.

Po chvíli jsem se oblékla a šla do pokoje. Na posteli ležel tác s chlebíčkem a i s müsli. ,,proč mi najednou dávají snídani?" Řekla jsem si pro sebe a sedla si na postel.
Začla jíst, a dívala se na sociální sítě na telefonu.
,,nic zajímavýho" bručela jsem a položila telefon na stůl.
,,jsem tu" ozvalo se zpoza dveří Shawnův hlas.
,,hele dívej co mi přinesla sestřička."
,,jo já vím, zařídil jsem aby ti to sem každé ráno nesli" uchechtl.
,,aha" odpověděla jsem překvapeně. ,,nemůžu se jít potom projít ven?"
,,zeptám se doktora" zvedl se z postele a odešel.

Po 10 minutách přišel. ,,můžeš ale jen na 10 minut" vysvětlil nevrle. ,,,,fajn no" povzdechla jsem si a dojedla.
Položila jsem tácek na stůl, a věnovala se Shawnovi. ,,tak to abych se převlékla" nasadila jsem si mikinu, a boty. ,,tak jdem.?" Týjo to bylo převléknutí" zákeřně se usmál, a já jen nad tím pokroutila očima. Vešli jsme před nemocnici a já konečně po 3 dnech byla venku, a cítila příjemný vzduch. ,,kam půjdem?."
,,třeba do parku" odpověděla jsem a vedla ho kratší cestičkou.
Společně jsme si sedli na lavičku a začli jsme se na sebe vzájemně dívat. Jeho pohled se přesunul na mé rty, a pomalinku se ke mě začal přibližovat.
Chtěla jsem ho políbit ale poté jsem si vzpoměla na Marka.
Na jeho vyhrožování, a nadávky. ,,promiň" uhla jsem pohledem, a dívala se před sebe. Nechtěla jsem právě teď navázat oční kontakt, jeho oči by mě donutili k tomu ho políbit nebo něco jiného. Jeho upřímný pohled na mě sklesl, a radši se díval do telefonu. 
Sice mi Shawn říkal že někoho najmul aby se postarali o dům a o nás, ale mě to prostě nestačí.
Když dojde k nebezpečí chci mít vedle sebe jen Shawna, a ne nějakého chlapa který to dělá jen pro peníze a snaží se být tvrdý.
,,měli by jsme jít." Začal, a zvednul se. Šel na před a já kráčela hned za ním, muselo ho to ranit, bůh ví co si o mě právě teď myslí.
Došli jsme do pokoje, a já za námi zavřela dveře. ,,už půjdu, tak zatím pa" rozloučil se semnou, a naštvaně za sebou zavřel prudce dveře.
Ne, vůbec na sebe nejsem pyšná. Prostě když začnu přemýšlet na Marka, proběhne mě mráz na zádech a poté nemám chuť skoro ani žít, když vím že nám Mark může zničit rodinu.
Svlékla jsem si mikinu a boty, umyla jsem si ruce, přesměrovala jsem se do postele a lehla si.
Najednou se otevřeli dveře, a já uslyšela něčí kroky.
,,dobrý den, jak vám je?." Zeptala se sestřička. ,,je mi lépe než včera."
,,to jsem ráda, žádné bolesti břicha?"
,,ne"
,,a bolesti hlavy nebo něčeho?"  Zeptala se starostlivě.
,,ne, vůbec ne, všechno je v pořádku" usmála jsem se na přesvědčení. ,,tím pádem můžete jet dneska domů, jestli budete chtít můžete tu zůstat do zítra"
,,dobře, jen někomu zavolám" řekla jsem ji a ona s úsměvem odešla z pokoje.
Vytáčela jsem Shawnovo číslo, a snažila se mu dovolat ale prostě on to vůbec nezvedal. Zavolala jsem teda Charlimu.
,,neruším?"
,,vůbec ne, co se děje?"
,,potřebuji aby jsi pro mě přijel, Shawn mi to nezvedá, pustili mě dřív"
,,samozřejmě z radostí, za 5 minut jsem tam tak zatím ahoj" vypl hovor, a já si začla balit věci.

,,jsem tu" ozvalo se zpoza dveří, a já se hned usmála.
Vzala jsem si kufr, a přiběhla k Charlimu.
,,ahoj, děkuju že jsi pro mě přišel" objala jsem ho.
,,ahoj, není problém pojď" vzal mi kufr a já se šla rozloučit s doktorem a sestřičkami.
,,nashledanou, děkuju za všechno"
,,naschledanou, ať se vám daří a i vašemu miminku" mrkla na mě jedna ze sestřiček a já nahodila úsměv.
Šla jsem zpět za Charlim, a došla k jeho autu. ,,ty máš nové auto?"
,,jo mám, líbí?"
,,jo je hezký!" Pochválila jsem mu ho, a nasedla si do sedadla spolujezdce.
Pustil rádio a hned si začal zpívat jeho písničku "attention"
Já jsem mezitím kontrolovala hovory, jestli mi Shawn nezavolá náhodou zpátky, ale ne. Zesmutněla jsem, a dala si telefon do kapsy.
,,pročpak jsi tak smutná?"
,,Shawn mi to nebere, a možná se na mě i naštval"
,,proč by na tebe byl naštvaný?" Zeptal se.
,,to je na dlouho, nech to být" odpověděla jsem a on jen souhlasně přikývl.
Po deseti minutách jízdy jsem byla konečně u mého domu.
Zastavili jsme a já hned vyšla z auta, a uviděla dva vysoký chlapy, kteří stáli před naším domem.
,,Shawn si najmul security" pousmál se. ,,jo já vím říkal mi to, ale nevěděla jsem že to myslí tak vážně, že je dá až před náš dům" ušklíbla jsem se. ,,no nic, děkuju Charlie nevím co bych si bez tebe počala" objala jsem ho.
,,pro tebe cokoliv" mrkl na mne. Rozloučila jsem se s ním a vzala si svůj kufr.
Ti securiti se na mě dívali jako nějací dementi z planety opic.
,,dobrý den, já jsem Chris a tohle je Cameron" představili se. ,,já jsem Debbie" usmála jsem se a šla do domu.
Otevřela jsem dveře, a ucítila vůni novoty, jde vidět že Shawn tady netrávil moc času a nestaral se o to, ale to je v pohodě dám to do pořádku" spiklenecky jsem se usmála, a šla do našeho pokoje.
Položila jsem si kufr na postel, a sundala si ty otravné vysoké boty.
,,au" sykla jsem bolestí z noh, a lehla si na kraj postele.
Šla jsem se zpátky porozhlédnout po domu, jestli tady náhodou nepotkám Shawna.
Z obývacího pokoje jsem uviděla, jak tam Shawn sedí a něco popíjí. ,,to si ze mě snad dělá prdel!" Vyjekla jsem naštvaně a prudce otevřela dveře.
,,ty piješ? Proč si mi to neřekl?" Zeptala jsem se ho nevěřícně. A on si naposledy lokl skleničku Whiskey. ,,nech mě bejt je to moje věc, co tady vlastně děláš?" Řekl opile. To se jako opil za tak pár minut co odešel jo? ,,za prvé,  pustili mě dřív, a za druhé, jo já se starat budu když jsi  můj kluk"
,,hele nejsem malé dítě, vím co dělám" motal se u koberce a zpíval si jeho písničku "there's nothing holding me back"  jen jsem se nad tím uchechtla a odešla z obývacího pokoje.
Můj směr se přesměroval do kuchyně, která pro mě byla pořád takměř velká. Ale nevěděla jsem že Shawn pronajal i kuchařku. ,,dobrý den, jsem Margaret" pozdravila mě a podala mi ruku. ,,já jsem Debbie, od kdy tady pracujete?" 
,,jsem tu už 2 dny" řekla šťastně. ,,a nevíte jak se Shawn mohl tak rychle opít?" 
,,no vlastně, on tohle dělá od té chvíle co jste v nemocnici, všimla jsem si toho, bylo mi to divné" šeptla potichu. Jen jsem překvapivě nadzvedla obočí, a šla za Shawnem zpět do obývacího pokoje.  ,,takže my budeme mít dítě a ty sivtady spokojeně popíjíš, a já si myslela že chceš aby jsme byli v bezpečí, přitom to nebezpečí stojí právě přede mnou" vykřikla jsem na něj a sedla si radši na gauč.
Moje hlava se začla motat, a já si právě v tu chvíli myslela že to je noční můra. ,,Deb, tak to není, víš chci se na něco zeptat, proč jsi mě nechtěla políbit?" Zeptal se nevrle, ale bylo vidět že to myslí vážně.

Delší kapitola což se u mě jen tak nevidí😇💪😁
Doufám že se vám bude líbit❤
Budu ráda za každý votes nebo koment, děkuju!💯

KeyshiaCole🔥

Together forever..Kde žijí příběhy. Začni objevovat