Když Charlie odešel zůstala jsem tady sama i když mi Shawn říkal že přijde tak za dvě hodiny.
Vnímala jsem dopadající deštné kapky, na střechu nemocniční budovy, na nic nepřemýšlela a byla klidná.
Když v tom mě zase někdo prostě musí vyrušit. ,,ahoj" řekl Shawn a zavřel za sebou dveře.
Kývla jsem na něj a dívala se dál z okna. ,,promiň nějak jsem nevnímal čas" sedl si na židli vedle mě, a já jen kývla. ,,proč neodpovídáš?" Zeptal se nevrle až mi z toho zběhl mráz po zádech.
,,jen jsem se zapřemýšlela, neměj strach" vynutila jsem si úsměv na tváři. ,,byl tady prý Charlie" řekl otráveně.
,,jo" špitla jsem a trochu se polekala když jsem uslyšela hromit blesky. ,,jsem tu s tebou" chytil mě za ruku.
Ruku jsem mu stiskla a pousmála se. ,,nemáš hlad?"
,,trochu" odpověděla jsem a on se zvedl. ,,dobře, co by sis dala?"
,,přines mi dortík"
,,k vašim prosbám" s úsměvem se předklonil a odešel. Jen jsem se nad tím uchechtla a zadívala se na blesky, které hromily v mracích. ,,a to jsem si myslela že to budou jen kapky od deště" šeptla jsem si pro sebe, a podívala se na hodiny.
Jedna minuta odbíhala každá za druhou, vlastně si ani každý neuvědomuje že každou sekundu se může něco stát, aniž by jsme to předpokládali.
Pootevřeli se dveře od pokoje, a já uviděla Shawna z talířem v ruce, samozřejmě tam byl i dortík.
Usmála jsem se a poposedla si. ,,prosím madam" podal mi to i s lžící. ,,udělám ti drdol" nabídl a vzal mi z ruky gumičku. Natáhl si ji na prsty a na vlasech mi ji stáhl.
,,děkuju"
,,není za co" mrkl na mne.
,,proč sis nevzal taky dortík?"
,,nemám hlad" vysvětlil mi. ,,aha" odpověděla jsem a začla jíst. ,,mluvil se z doktorem zítra jdeš na kontrolu do ordinace" oznámil a popotáhl si nohy k sobě. ,,a neříkal kdy mě pustí?" ,,nejspíš za dva tři dny, záleží jak ti bude"
,,mě je skvěle"
,,to jsem jedině rád" nahodil úsměv. ,,víš že budeš za chvíli v druhým měsíci?" Vydal šťastně. ,,vážně?"
,,jo"
,,wau, docela to utíká, ale břicho mám pořád stejně malé"
,,časem to poroste" pohladil mě po vlasech a následně mě po nic i políbil.
,,co říkal Charlie?" Zeptal se zvědavě. ,,jen jsme si povídali o seriálu a jak se každý máme a takový věci."
,,vlastně jsem Charliho potkal cestou, jen jsme se pozdravili." Prohrábl si svoje oříškově hnědé vlasy.
,,aha."
,,už jsem i vzal security, právě nám hlídají náš dům." Řekl klidně.
,, a ty jim jako veříš? Co když nás vykradou?" Zeptala jsem se vystrašeně. ,,neměj strach, znám je dlouho. Sám Šéf z práce mi je navodil" uklidnil mě. ,,dobře nu."
Dojedla jsem a talíř položila na noční stolek. ,,jsem unavená." Zívla jsem si. ,,zůstanu tu s tebou jestli chceš."
,,samozřejmě že chci" pousmála jsem se a přitáhla si ho lehce do objetí.
Vlezl pod peřinu, a společně jsme se každý na sebe dívali.
,,upřímně měl by jsi najmout někoho koho známe osobně, a nebudeme mít strach že udělá něco nám, a našemu dítěti."
,,neměj strach, když tak pronajmu někoho jinýho když se ti nebudou líbit" navrhl.
,,dobrý nápad" zívla jsem znovu, a zavřela oči. ,,dobrou" uslyšela jsem a usla.
,,Stůj" zakřičí na mě Shawn.
Já pokračovala v cestě, až jsem
Uslyšela dětský pláč. Lekla jsem se
A vystrašeně jsem se vydala za tím pláčem.
Když jsem uviděla dítě které mi bylo hodně povědomé, v cizí ženské náruči, začla jsem křičet.
,,Deb!" Uslyšela jsem a náhle se rychlostí vzbudila. ,,co co je?" Zamumlala jsem. ,,jsi v pořádku?."
,,jo jen se mi zdál ošklivý a hlavně divný sen, neměj strach Shawne" uklidnila jsem ho. ,,spi dál." Řekla jsem mu a vyděšeně zavřela oční víčka.
