Together forever..

9.kapitola

,,dobré ráno" ucítila jsem  jemné pohlazení po vlasech. ,,dobré" zachumlala   se k němu pod peřinu, a cítíla jeho vůni. ,,dneska vařím já" políbil mě do vlasů, a já se pousmála. ,,to že jsem těhotná, neznamená že nemůžu vařit" ušklíbla jsem se na něj, a on se na mě zamračil. ,,vždyť chci dneska jen uvařit neboj" políbil mě a vstal z postele, kde si hned oblékl černé jeansy a bílé triko. ,,snídani a oběd dělám já" mrkl na mě a odcházel do kuchyně. No super, takže tady teď budu jako miminko? Pomalu jsem vstala z postele a vplížila se do koupelny, vyčistila si zuby a umyla si tvář.
Vlastně není špatný, si dát aspoň na jeden den, nějaký volno od vaření a takových domácích věcí...
Oblékla jsem se do černých legín a bílého crop topu, šla jsem do kuchyně za Shawnem.
,,dneska odjíždíme domů viď?" Zeptala jsem se ho a napila se džusu. ,,přesně tak, a dokonce jsem zařídil dům, ve kterém budeme společně vychovávat naše dítě" otočil se na mě, a lehce mě objal. Objetí jsem mu opětovala. ,,a co Justin a Emily? A Charlie?" ,,vždyť v New Yorku mají taky svůj dům, Justin má dokonce 2 vily, a Charlie má dům s velikou zahradou, neboj nebudeme tam sami" pousmál se na mě, a pohladil mě po bříšku. Shawn měl udělanou snídani, a já se nestačím divit. Udělal palačinky s marmeládou a i s nutellou. ,,to krásně voní, a i vypadá" ,,děkuju" pousmál se a já to ochutnala. ,,mňam, myslím že bys ty snídaně měl dělat častěji" vyslovila jsem s plnou pusou a on se na mě mile usmál.

Oba jsme dojedli, a ja zatím umyla nádobí, Shawn něco zařizoval po telefonu, a já uslyšela zvonek na naše dveře. Otevřela jsem je, a tam uviděla Justina s nějakýma papírama v ruce. ,,ahoj" objal mě a hledal Shawna. ,,je v pokoji" poslala jsem ho do pokoje a dál myla nádobí.
Když jsem měla uklizeno a domyto, šla jsem za Shawnem a Justinem. Uklidila jsem to tam, a projížděla sociální sítě na telefonu.
A na instagramu jsem viděla fotku Sary, z jejím novým klukem. Nad tím jsem se pousmála.
,,takže, ti dám vědět co a jak" řekl Justin a rozloučil se s námi. Shawn si sedl vedle mě. ,,co jste řešili?" ,,další koncert, který se buse konat tentokrát v našem městě v New Yorku ale to bude až za 3 měsíce" ,,mám strach Shawne" ,,z čeho?" ,,z toho, že jednoho dne se pohádáme a už spolu nebudeme mluvit" ,,proč o takových věcech přemýšlíš? Nikdy bych se s tebou tak nepohádal, miluju tě kotě" řekl, a já se šťastně usmívala.  Potom přitiskl jeho rty na ty mé, chvíli jsme se líbali. ,,co bys chtěla mít holku nebo kluka?" Zeptal se. ,,zlato je ještě brzo na takové.." zastavil mě. ,,vždyť je to jen otázka" zvedl obočí. ,,holčičku" uculila jsem se k němu. ,,chlapečka" řekl jasně. ,,holčičku, a nebo to je jedno hlavně ať je to zdravý" pousmála jsem se a dívala se do jeho světlě hnědých očí. ,,máš pravdu" vstal a podal mi ruku. ,,pojď zatančíme si" ,,teď a tady?"  ,,jo, teď a tady" přitáhl si mě k sobě blíž, a zpustil pomalou písničku.. ze Shawnem jsme nikdy předtím netančili, byl to byla to krásná chvíle.

Dotančili jsme a mě se lehce trochu zatočila hlava, tak jsem si sedla. ,,lásko je ti dobře?" Sedl si vedle mě Shawn, a začl mi sahat na čelo jestli nejsem horká. ,,proboha vždyť ty hoříš, pojď jedem" vzal mě do náruče a já už viděla trochu rozmazaně..
Slyšela jsem jak otevíral dveře od auta, a položil mě na sedadlo.
Řídil on, což se u něj jen tak nevidí..

Po 10 minutách jízdy, jsme byli u nemocnice a já pořád viděla rozmazaně a bylo mi na omdlení, snad se miminku nic nestane..
Už jsem nic neslyšela a jen cítila doteky na mém těle..
,,je v pořádku, to je u těhotenství normální, jen musí hodně odpočívat. A hlavě se z ničím nenamáhat" oddechla jsem si a zavřela oči, cítila jsem jak mi někdo stiskl ruku a jemně mi ji hladil..
Přiotevřela jsem je, a uviděla strachujicího Shawna, jak sedí smutně na židli.
Otevřela jsem oči, a pousmála se. ,,ahoj Debbie" pousmál se a já se porozhlédla kolem mě, byla jsem v hotelu..
Před sebou jsem viděla moji nejlepší kamarádi Justina, Emily, a Charliho. Tak bezmocně tam stáli, ale když uslyšeli Shawna jak mě zdraví, hned se jim na tvářích objevil úsměv... ,,ahojte" pozdravila jsem je prolomeným hlasem. ,,měli jsme o tebe strach, a taky o miminko, jsme rádi že se vám nic nestalo" pohladila mě po tváři Emily s lehkým úsměvem..