Měla jsem úplně normální život. Chodila jsem do školy, měla jsem kamarády, užívala jsem si nákupy s kamarádkami, randila s kluky.. Ale.. Nepředpokládala jsem, že až jednou otevřu dveře, bude před ním stát můj nový bodyguard....
"Vzbudil jsem se v nemocniční posteli s několika doktory a vyšetřovateli kolem mě, následně mi bylo oznámeno, že moji rodiče to nepřežili. Byli nalezeny v chodbě blízko mého pokoje. Nejspíše se mě snažili zachránit, ale doplatili na to." zavřel oči James a zamyslel se.
"Jestli nechceš, tak to neříkej." "V pohodě." pohladil mě po hlavě a pokračoval v tom příběhu, který mi každým slovem lámalo srdce.
"Taky jsem zjistil, že důvod požáru byla svíčka dole. Kterou jsem zapálil, než jsem šel spát.. Chtěl jsem, aby to tady vonělo, když rodiče vstanou. Byl jsem blbý.. Do teď nemůžu uvěřit, že jsem něco tak debilního udělal. Nechat svíčku přes noc.... Svíčka zapálila závěsy v kuchyni a tak vzplanul celý dům. Kvůi jediné pitomé svíčce.. Kvůli jednomu blbému synovi..." stiskl James pěsti.
"Promiň, neměla jsem se ptát." chytila jsem ho za ruku. "To je v pohodě. Ještě jsi se nedozvěděla, proč jsem tady, ne?" řekl James. Nechala jsem ho vzpomenout si na to. Jsem nejhorší..
"Po dvou měsících, kdy mi všechno doktoři vyšetřili jsem byl přesunut do dětského domova, kde jsem byl do svých 14i, než mě tam našli tvé rodiče. Řekni, víš, co tvé rodiče dělají za práci?" zeptal se mě. "Když jsem se jich zeptala, řekli, že pracují v nějako agentůře." zamyslela jsem se.
"Uhm, pracují v agentůře FBI. Nevěděl jsem, že to nevíš. Adoptovali mě jako svého pomocníka. Chtěli prý někoho nového, u koho by měli jistotu, že by ho nezradil. Tak si vzali mě po tom, co jsem jim řekl, co se stalo. Následně mě každý den trénovali a trénovali, než ze mě vzniklo, to, co jsem teď." hltala jsem každé Jamesovo slovo a ani si neuměla představit, co prožil..
"Před dvěma týdny za mnou přišli tvoji rodiče s tím, že musí někam odjet a oznámili mi, že mají i dceru. Tak jsem jim nabídl, jestli tě nemůžu v tu chvíli, co tu nebudou, hlídat.. Vlastně jsem chtěl jen zabránit tomu, co se mě stalo v ten den. Pro mojí sobeckost jsem tady." usmál se na mě James.
"Promiň." "Neomlouvej se." uchechtl se. Do večera jsme si povídali a koukali na televizi, než jsem nechtěně usnula Jamesovi na klíně..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dnešní díl je delší :3 Taky se chci omluvit, že to vydávám tak pozdě, byla jsem venku a neuvědomila jsem si to :/ Zatím Bye, Bye
