PŘÍBĚHY CARTERŮ

NICO

Už jsem tu! Jméno mé je Nico a budu vás tu provádět.

Ne, teď vážně ( teda pokusím se).

Jmenuju se Nico a věřte mi, být nejstarší z dětí je fakt hrůza. A to i když je můj bratr jen o dvě minuty mladší.

Když měla Daisy ležet v posteli, Sam měl zaracha a nikdo nebyl doma, kdo myslíte, že měl všechno na starost? Nebo...,, buď opatrný na bráchu, pomoz mu s taškou...'' Říkám vám hrůza.

Pár dní jsem Sama se zlomenou nohou snášel, ale pak už se to opravdu nedala vydržet. A tak jsem mu našel opatrovnici. Betynku. Je to mega šprt a ke všemu ten s brýlemi a rovnátky. Nejdřív se bratříček bránil, ale pak jsem mu do hlavy nasadil, že je Betyna sestřenka nejhezčí holky u Sama na škole, o kterou se s bráchou usilovně peru. (Teda všichni si to myslí).

Takže jsem ho jen nachystal a postavil před dveře. O všechno ostatní se postarala Betyna.

No jo...bylo by to fakt super, kdyby to nezjistila Daisy a nenaprášila to rodičům. Takže za lhaní o tom, jak se pěkně starám o bratříčka, jsem si vysloužil týden zaracha.(Daisy dva dny za žalování).

Přijít ze školy, učit se, starat se o bráchu, udělat domácí práce a když bude potřeba,pomoct Daisyně s úkolama.

Takhle nějak probíhala odpoledne v době mého zaracha. Už jsem chtěl udělat něco podobného jako Sam, ale snad nejsem takový debil jako on. Takže jsem to nějak zvládal. Ale řeknu vám, ještě teď umírám.