PŘÍBĚHY CARTERŮ

NICO

Než jsem vyšel schody, zazvonil zvonek,a tak jsem šel otevřít.A opravdu jsem nečekal,toho kdo to byl. Alex.Promočený od hlavy až k patě.
,,M-m-mohl b-bych si t-ten o-o-odchod r-rozmys-slet??Já zapoměl, že nemám klíče a nikdo není doma.Jo a taky jsem uklouzl a spadl do potoka."Rozpovídal se Alex.

,,No já nevím.Asi bych měl jít za ségrou." Alex se na mě koukal jako na vraha,ale to už jsem ho bral dovnitř a svlékal bundu.
,,Myslíš, že bych tě venku nechal? Děláš si srandu? Akorát...bude to znít divně,ale svlékni se.Po domě chodit mokrý nebudeš a taky by jsi mohl nastydnout."

,, Lepšího ošetřovatele bych si přát snad ani nemohl.Ale chodit nahý tady opravdu nebudu.A už vůbec nebudu v tvém pokoji ležet pod dekou. Vezmu si jí hezky okolo sebe a sednu si na gauč."

Jó, to by se mu líbilo.Ale já měl jinačí názor.Né že bych ho chtěl dostat do postele za každou cenu,ale byl opravdu ledový.Takže jsem ho nakonec přes všechny jeho názory uložil k sobě a místo kafe šel udělat čaj.

Po chvíli usnul,a tak jsem se vydal za ségrou.Ta už taky pomalu zavírala oči,ale jakmile mě uviděla,přiběhla ke mně a začala se lísat.A jak už je jejím zvykem, usnula na mně.

Když jsem jí potichu přesunul na polštář, vrátil jsem se k sobě do pokoje.A to co se dělo...jsem netušil, že se něco takového v životě stane.