Rozhovor s Nicem mi celkem pomohl. A ještě víc tátův proslov o Athéně. Přestala jsem myslet na Maxe a těšila se na bohy a věci okolo nich. Ale hlavně na výlet do Paříže. Ježíš, Teda vlastně u bohů, jak já se těšila. Fakt moc! Jo, jenže pak jsem zjistila, že na mě ušili boudu.
Byl den odletu. Všichni jsme si kromě Nica balili kufry. Nicovi to totiž vyšlo a zůstával doma.
Teda...na letiště jel s námi, aby pomohl s kufry.
Přijeli jsme a první co ze mě vypadlo bylo.:,,Do hajzlu! Nico! Ty jsi o tom věděl??''
Ne, zřejmě taky nevěděl, že s námi poletí Max. Opravdu mi tohle rodiče udělali??? Měla jsem letět na dva týdny do Paříže s mým úhlavním nepřítelem číslo jedna.
,,Daisy, o tomhle jsem opravdu nevěděl. A řeknu ti, je to dost velký podraz. A na naše rodiče neobvyklý, takže asi opravdu chtějí, aby jste se s Maxem usmířili.''
Jo tak díky za podporu. Fakt moc.
Brácha odjel domů a já měla nasednout do letadla, ale bohužel jsem se srazila s Maxem.
,,Čau. Hele...taky z toho nejsem moc nedšený, ale nějak to přežijeme, ne?''
Místo abych Maxovi odpověděla, běžela jsem k taxíku a slyšela jsem jen jak rodiče volají.:,,Daisy! Počkej!!!''
ČTEŠ
PŘÍBĚHY CARTERŮ
FantasyPříběhy Carterů...co si pod tím představit? Rodinu. Daisy,Nico,Sam,Lisa,Frank a Athéna. Ano, přesně tak.Athéna. Ta zatím hlavní roli nemá,ale na scénu brzy přijde. Vztahy...rozpory... tajemství... láska...
