PŘÍBĚHY CARTERŮ

SAM

Bet otevřela dveře a koukala na mě, jako kdybych byl mimozemšťan.

,,Kriste pane!Co tady děláš?Já myslela,že přijedeš až zítra.''

,,No tak pardón.Tady máš kytku a já zase jdu.'' Dal jsem Bet kytku a už jsem chtěl jít,ale Bet mě chytla a objala. Jo, opravdu mě objala.Bohužel se hned odtáhla.

,,Ehmm...promiň. Já jen že jsem tě dlouho neviděla, a tak jsem to měla chuť udělat.''

,,Co blbneš?Já jsem to chtěl taky udělat,ale někdo mě předběhl.''

Chvíli jsme se na sebe jen tak dívali a pak mě Bet pozvala k sobě domů.Bydlela v menším domku,ale za to skvostně zařízeném.

,,Ta kytka je opravdu úžasná.V životě jsem snad takovou neviděla.''

JO!Bet byla kytkou uchvácena,co mi přilo sakra dobře.

Šli jsme s Bet po schodech do jejího pokoje a kdy jsem do něho vstoupil,chvíli jsem si myslel, jestli nemá bratra. Proč? Tmavězelené zdi,neustlaná postel,žitle pod věcmi nebyla ani vidět...

,,Já ti říkala, že nemám uklizeno.Asi bychom měli jít někam jinam.''

Neříkám,že se mi tam nelíbilo,ale souhlasil jsem.

,,Ehmm,Bet?To s tebou v pokoji žije ještě nějaký sourozenec?''

,,Proč?Hele já vím,že si všichni myslí, že jsem hodná holčička a šprt,ale jen k vůli tomu že mám brýle, rovnátka a čirou náhodou se i ráda učím.''

,,Okej.Dobře.A teď půjdeme do obchoďáku.Teda jestli přijímáš moje pozvání.''

,,No...asi přijímám.Ale jestli nás tam někdo uvidí a budou si tě dobírat, moje vina to není.''

,,A proč by si mě měli dobírat,když tam jdu s hezkou holkou?''Bet se na mě otočila a povitáhla obočí. Já se začal nehorázně tlemit, protože vypadala ukrutně roztomile.