PŘÍBĚHY CARTERŮ

SAM

Takže... ségra se na mě s nějakou radou ohledně Bet vyprdla, zjistil jsem, že moje rodina je ještě víc nenormální,než jsem si myslel a ba dva mý sourozenci se rozhodli stávkovat. Takže do Paříže s rodiči jsem letěl jen já.

Ale bylo to nad moje očekávání. Bydlel jsem sám, nikdo neotravoval (možná občas Max),dostal jsem vše,po čem moje srdce toužilo, ale hlavně mě zbytečně někam netahali,a tak jsem mohl skypovat s Bet.

,, Ahoooj.Tak jak se má náš Francouz?"

,, Ahojky.No tak Francouz asi ne, ale je tu hezky.Akorát... se tu o mě nemá kdo starat a je tu nuda."

,, Aaaha.Takže tím chtěl básník říct, že by jsi mě chtěl mít u sebe,abych ti vařila a čajíček a hrála s tebou monopoly?"

,, Čajíček nechci a monopoly tady nemám.Ale rád bych tě tu měl."
Bet chtěla něco na protest říct(určitě to bylo na protest), ale já pokračoval... ,,Rád bych tě tu měl a taky bych s tebou chtěl jít až se vrátím do obchoďáku.""

Bet se na nic nezmohla, a tak chvíli koukala s otevřenou pusou.Až pak jsme si začali zase povídat.Bohužel jsem z ní nedostal, jestli by šla.