PŘÍBĚHY CARTERŮ

DAISY

,,Maxi! Co tady děláš!?''

Jo, byl to Max. Nejradši bych ho strčila z balkonu, ale chtěla jsem vědět, co chce.

,,Co tady chci? No...vysvětlení. Proč si na mě tak hnusná? Co jsem ti udělal??''

,,To ty si se mnou celý den nemluvil.''

,,Ale o tom nemluvím. Myslím to, jak si na mě zařvala. A...proč jsi mě nechtěla vidět, když jsem přišel. ''

Chvíli jsem přemýšlela co odpovědět, ale pak jsem stejně udělala blbost. Řekla jsem Maxovi, ať si sedne.

,,Takže...jestli na tebe budu hnusná, tak sorry. Když na tebe budu milá, tak mě zastav a přepni do režimu hnusná.OK???''

Jak Maxe znám, tak se mě chtěl zeptat, jestli si dělám srandu. Ale očividně mu došlo, že si srandu nedělám, protože se nezeptal.

,,A víš co?? Radši se mě ptej postupně, protože jak už víme, já bych začala u toho, jak jsem na tebe naštvaná a skončila bych u jednorožců. Jako vždy.''

Asi to vzal, protože se mě hned začal ptát, proč jsem mu neřekla, že jsem v nemocnici. Really? Je to fakt takový vůl?

,,Jak jsem ti mohla asi zavolat? Spala jsem. A hlavně jsem si naivně myslela, že si o mě budeš dělat starosti a zavoláš sám! Ale očividně bylo jednodušší si za mě najít náhradu. I když trochu jinačí.''

Teď už se naštval i Max.

,,Jakou zase náhradu!?? Jestli myslíš Bellu, tak jsi pěkně vedle. S ní totiž chodím o docela dýl, než si všichni myslí!''

What??? To je takový hajzl! Jak já ho nesnáším. Nejradši bych mu místo vysvětlení jednu vrazila, ale naštěstí (pro něho) přišel Nico.

,,Tak co lidi? Dáte si něco? Třeba...''

,,Ne!!'', vyštěkla jsem ,,ne, nedáme. Max už jde domů, že?''

Max, sice neochotně, přikývl, vzal si batoh a šel. Mimochodem dost naštvaně.

,,Ségra. Co se děje? S Maxem jste byli vždycky bestfriendi. No a teď? Něco ti udělal nebo ty jemu??''

Držela jsem slzy na krajíčku a říkala si, že je nepustím. Bohužel jsem je ale pustila. Složila jsem se bráchovi na klín a začala jsem.:,,Máš pravdu,byli. Teď sorry ale kluci jsou fakt kreténi. Já bych ho nejraději...''

,,Ségra, hezky pomalu, jo? Meleš páté přes deváté a já ti prd rozumím.''

Já a mluvit pomalu? To mě opravdu tak málo zná? Každopádně jsem se aspoň trochu uklidnila a začala jsem pěkně od začátku.