Snamione - My only saviour ✔

4. - Nitrobrana

Pár prvních dnů potom, co se Hermiona stala Smrtijedkou, byla mezi ní a jejími blízkými hustá atmosféra. Draco byl na ni naštvaný, Narcissa jakbysmet a Severus se snažil s Hermionou tak často nestřetávat, což bylo dost těžké, když s ní bydlel v jednom bytě. Hermiona si musela pár prvních schůzí zvykat na pálivou bolest na předloktí, když jí přivolával Voldemort. Byla ale silná a tak zatnula zuby a vydržela. Na schůzích poznala, že není ta nejvítanější osoba, už jen proto, že byla mudlovského původu. Voldemort jí ale důvěřoval, což ji překvapilo. Bylo to možná kvůli tomu, že kamarádila s Harrym a on věděl, že k němu přes ní vede nejlehčí cesta.

Právě teď seděla na posteli ve svém pokoji a pročítala zajímavou knihu, kterou našla u Severuse v knihovně. Jmenovala se Nitrobrana a nitrozpyt - jak se stát géniem v jejich používání. ,,Kéž bych se to všechno naučila." pomyslela si. V tom se otevřely dveře a Severus k ní rychlostí blesku přešel. Vytrhl jí knihu z ruky a zadíval se na její stránky.

,,Severusi? Co to děláš?" podívala se na něj nechápavě. Severus jí podal po chvíli knihu zpět a procedil mezi zuby:

,,A já už myslel, že černá magie." Chtěl se otočit a odejít, ale ona mu v tom zabránila.

,,Počkej! Jak černá magie?" zajímalo jí. Stoupla si a dala ruce v bok. ,,Ty už mi zase čteš myšlenky? Přes místnost?!" rozčílila se.

,,Jen jsem to nějak zaslechl." mínil Severus a Hermiona povytáhla obočí.

,,A to sis opravdu myslel, že si tu čtu nějakou knihu, která je o černé magii a že bych se to chtěla naučit?" vyzvídala už mírně pobaveně, za to Severus se zamračil.

,,Nikdy nevíš, kdy se k něčemu takovému upneš. Není mi taková situace úplně cizí."odvětil a dívka naproti němu se zarazila.

,,Promiň." svěsila hlavu. 

,,Za co ta omluva?" podivil se.

,,Já ani nevím. To, co jsem řekla vyznělo tak, jako bych si myslela, že černou magii se chce naučit jen blázen." poznamenala. Severus krátce kývl a náhle vyhrkl:

,,Chceš se naučit nitrobranu?" Sám se podivil, co to vyšlo z jeho úst. Hermiona několikrát zamrkala.

,,No, ano." vysoukala ze sebe nakonec. Severus kývl hlavou ke dveřím a Hermiona se za ním zvědavě vydala. Nechtělo se jí věřit, že by ji Severus učil.

,,Stoupni si dál ode mě a já vejdu do tvých myšlenek a vzpomínek. Snaž se svou vlastní vůlí ubránit před napadením tvé mysli." začal Severus s napřaženou hůlkou a Hermiona přikývla. Byla velmi překvapená, že se Severus bez jakýchkoliv poznatků vydal vstříc jejímu přání. ,,Legillimens!" vyřkl Severus a ocitl se v její hlavě. Viděl jí, jak si čte knihy, viděl Draca, Rona, Harryho a Ginny. ,,Hlavně koncentrace, Hermiono." promluvil na ní a ona zatřásla s hlavou. Teď se díval na vzpomínku, kde se do její ruky vypalovalo znamení zla. Náhle se zarazil. Nemohl dál. Hermiona otevřela oči, které měla pevně po celou dobu zavřené a pohlédla na Severuse.

,,Co se stalo?" optala se zděšeně, když viděla jeho zaskočený výraz.

,,Potterovi se ani po několika měsících nepodařilo vyhnat mě z jeho hlavy. Ty jsi to zvládla po několika vzpomínkách." objasnil Severus a Hermioně se zdálo, že v jeho výrazu je trochu obdivu.

,,Takže...to umím." konstatovala Hermiona. Severus přikývl a řekl:

,,Tak rychle zvládnutou nitrobranu jsem ještě neviděl. Něco zkusím." Hermiona se zachvěla, když rychlým krokem přešel a pak se zastavil těsně za jejími zády. Zavřela oči. Trochu vyjekla, když jí Severus položil ruce na ramena. ,,Ty se bojíš?" ozvalo se náhle a Hermiona otevřela oči. Byla to dobrá otázka. Bála se? A čeho přesně? Nitrobrany, nebo Severuse? Bylo to zvláštní zjištění, když si uvědomila, že se bojí víc jeho než nitrobrany.