Snamione - My only saviour ✔

24. - Jizva po Znamení zla

Den před bitvou o Bradavice se Hermiona stavila za Dracem. Byl u ní v těsné blízkosti Severus, protože si nepřál, aby se stalo to, co minule při jejich setkání.

,,Ahoj Hermiono." pozdravil ji trochu rozpačitě Draco. Poté pohlédl na Severuse a všechnu rozpačitost nahradila žárlivost a vztek. ,,A podívejme kdopak to s tebou přišel...tvůj milovaný Severus." ucedil Draco se zlobným úšklebkem a Severus otevřel pusu jako by se chystal něco říct, když v tom ho Hermiona chytila za paži.

,,Šetři dechem, Severusi. Nemá to cenu." chlácholila ho Hermiona. Severus ale stáhl její ruku ze své paže a klidně promluvil:

,,Já rozhodnu sám, kdo mi stojí za to, abych otevřel pusu." Přiblížil se k Dracovi, který mírně couvl, ale snažil se zachovat troufalý a zlobný výraz. ,,Takže vám něco řeknu, pane Malfoyi. Jednou jedinkrát se ještě k Hermioně přiblížíte a budete mít co do činění se mnou. A to byste přeci nechtěl, nemám pravdu?" pohrozil mu Severus.

,,Myslíte si, že když jste ten obávaný profesor, že mě zastrašíte takovými řečičkami?" zašklebil se na něj Draco a v té chvíli Severusovi ruply nervy. Vzal Draca za límec a přitlačil ho k nejbližší zdi.

,,Severusi!" vyjekla Hermiona.

,,Tak podívej se, ty zmetku jeden! Nezahrávej si se mnou!" zavrčel Severus.

,,Severusi, nech ho být!" naléhala na něj Hermiona. Severus se mírně od Draca odtáhl.

,,Dobře, tak aby to bylo fér. Vezmi si hůlku." nařídil mu Severus a odstoupil od něj. Draco se nenechal dlouho pobízet. Vytáhl svou hůlku a začali po sobě se Severusem metat různá kouzla. Hermiona všemu jen nevěřícně přihlížela. Netrvalo to dlouho a Hermiona mezi ně zasáhla.

,,Expelliarmus!" zakřičela a odzbrojila Draca. ,,Chováte se jako malí kluci! Mohli byste mít už rozum, ne?!" naštvala se Hermiona a vyšla z místnosti. Severus pohlédl krátce na Draca a vyšel za Hermionou.

,,Jsi dokonalá, víš o tom?" začal Severus a Hermiona na něj zaraženě pohlédla.

,,Dokonalá?! To asi ano! Dokázala jsem překazit ten váš dětinský souboj a..." uprostřed věty ale byla přerušena, protože jí Severus věnoval jeden dlouhý polibek.

,,Alespoň chvíli mlč a podívej se, co třímáš v ruce." zacukaly Severusovi koutky po těch slovech a Hermiona se podívala na dvě hůlky v rukou.

,,Dracova hůlka. To znamená..."

,,...Že vlastníš bezovou hůlku." přikývl Severus. Hermiona po tom zjištění zapomněla na tu dětinskou potyčku mezi Dracem a Severusem a jen přemýšlela nad tím, jak se nechá Harrym při bitvě odzbrojit. Pomyslela si ale, že když Brumbál jmenoval Severuse ředitelem Bradavic pro tento rok, nebude pro něj těžké zjistit, kdy se Harry vrátí do Bradavic.

* * *

Druhý den se do Tkalcovské ulice přihnal Patron v podobě laně. Hermiona Patrona velice dobře poznala a za chvíli už slyšela Severusův hlas:

,,Hermiono, Potter právě dorazil do Bradavic. Patron tě za ním dovede." Hermiona se podívala na krásnou laň, která kývla hlavou a vytratila se z domu. Hermiona popadla svou hůlku a přemístila se před pozemky Bradavic. Laň tam postávala a hned, co se Hermiona objevila vedle ní, se Patron rozešel směrem k hradu. Hermiona došla až před jedny větší dveře, za kterými se ozývali hlasy. Laň se rozplynula a Hermiona se zhluboka nadechla. Pak otevřela dveře a sebevědomě nakráčela dovnitř.

,,Ahoj." pozdravila Hermiona bezmyšlenkovitě a setkala se s pohledy spousty svých spolužáků. Neville, Ginny, Lenka, Dean, Seamus, Cho, ale které spolužáky a kamarády viděla nejraději byly Harry a Ron, kteří vypadali, že se odněkud právě vrátili.