Snamione - My only saviour ✔

12. - Nečekaný únos

Když skončila další z mnoha Smrtijedských schůzí, tak lord Voldemort oslovil Severuse:

,,Severusi, pojď prosím se mnou." Severus vstal a věnoval Hermioně poslední pohled.

,,Přemísti se hned domů. Nikde se nezdržuj." uslyšela ve své hlavě jeho hlas. Zvedla se a v duchu mu odpověděla:

,,Ano, nikde se nezdržím." Potom, co Severus s Pánem zla zmizeli ve vedlejší místnosti, se Hermiona vydala sídlem ven. Na chodbách byla hrozná zima a tak na chvíli zastavila a objala se rukama. Náhle něco bouchlo a ona se poplašeně ohlédla. Byly to ale s velkou pravděpodobností jen mohutné dveře, které někdo s prásknutím zavřel. I tak se ale Hermiona necítila dvakrát dobře. Přišlo jí, že ji někdo sleduje. Rozhlédla se po celé chodbě, avšak nikoho nespatřila. Otočila se tedy a šla dál. Už byla před branou vedoucí do Malfoy Manoru, když se odněkud ozval hlas:

,,Hermiona Grangerová." Hermiona strnula hrůzou, protože se neznámého hlasu lekla. Hledala osobu, které hlas patřil, avšak nikde nikoho neviděla. ,,Nevidíte mě, co?" ozval se hlas znovu a tentokrát těsně u ucha Hermiony. Hermiona se nepohnula.

,,Kde jste?" otázala se a následně se před ní objevil muž. Byl vysoký, s černými vlasy a vousy. Znala ho ze schůzí. ,,Vy jste Travers, nemýlím-li se." konstatovala Hermiona a muž se ušklíbl.

,,Ano, jsem Travers. Velmi správně. Kam se chystáte?" zeptal se okamžitě a upřel na ni zvláštní, intenzivní pohled.

,,Jdu tam, kam jdu." odvětila Hermiona. Neměla z jeho pohledu, zájmu, ani přítomnosti příjemný pocit. Navíc si moc dobře pamatovala, že se Severus o Traversovi zmiňoval. Říkal, že je to jeden z lidí, kteří opravdu pohrdají její osobou.

,,To nebyla dvakrát slušná odpověď, slečno Grangerová. Proč odsekáváte a normálně mi neodpovíte?" optal se a Hermiona se hnula z místa směrem k bráně, která vedla z pozemků Malfoyových.

,,Já vlastně nevím. Kam byste asi řekl, že jdu?" optala se, ale v nejmenším ji vlastně jeho odpověď nezajímala. Jediné, co chtěla udělat, bylo jít domů a sednout si ke knize.

,,Jdete domů." podal Hermioně svou domněnku a ona se zamračila.

,,Když to víte, proč se ptáte?" podívala se na něj. Byla už skoro před branou.

,,Jaké to je být Smrtijedkou a zároveň mudlovskou šmejdkou?" otázal se a Hermiona se zastavila. Dlouze na něj pohlédla a vysoukala ze sebe:

,,Nechápu vaši otázku." Travers se zasmál. Byl to smích, který se jí vůbec nelíbil.

,,Moje milá, otázka je myslím víc než jasná." mínil, když se dosmál. Prošli bránou a stáli tedy za pozemky. ,,Ptal jsem se jasně, ale klidně to zopakuji s menší změnou. Jaké to je být mudlovskou kamáradkou slavného Harryho Pottera a předstírat zároveň oddanou Smrtijedku?" zopakoval svou otázku a chytil Hermionu znenadání za loket.

,,Předstírat?!" vydechla a snažila se mu vytrhnout.

,,Ještě se snažte zapírat. Má drahá, víte proč jsem se ptal, kam jdete? Víte, zajímalo mě, zda dokážete předpovídat, že dnes odejdete z Malfoy Manoru se mnou." zasmál se a Hermiona se začala zmítat, když ji popadl oběma rukama.

,,To ne! Jděte ode mě!" křičela, ale nebylo jí to vůbec platné. Vše se kolem nich zavířilo a oba dva zmizeli. Hermiona ještě v této chvíli netušila, co všechno ji bude čekat.

* * *

Severus seděl ve svém křesle a civěl do zdi. Byli u něj Malfoyovi. Lucius seděl na pohovce a popíjel ohnivou whisky, zatímco Draco s Narcissou přecházeli po místnosti. Draco se občas zastavil a projel si rukou ve vlasech. Narcissa si zase nervózně poklepávala prsty na rtech.

,,Přeci se nepropadla do země!" vykřikl náhle Draco. ,,Něco se muselo stát! Hermionu jsme hledali už všude!" bláznil Draco čím dál víc.

,,Však ona se najde. Určitě někde sedí v hospodě s kamarádíčky a popíjí." opáčil lhostejně Lucius a Draco ho propálil vážným pohledem.

,,Ne. Hermiona v hospodě určitě nesedí. Nesnáší alkohol, dává přednost klidu a knihám." oponoval Severus zamračeně a stále zíral do zdi před sebou.

,,Určitě to nebude nic vážného." pohladila Narcissa konejšivě Draca po rameni, ale uklidňovala tak vlastně i sama sebe.

,,Nebude nic vážného?! Mami hledali jsme ji všude! Byl jsem tady v Bradavicích v knihovně, v ložnicích pro prefekty, na Astronomické věži! Ani ve Velké síni nebyla! Slyšel jsem dokonce Pottera s Weasleyem, jak se o ní baví a strachovali se! Byl jsem se podívat i k našemu místu u jezera poblíž sídla a tam taky nic! Tak kde je?!" vyváděl Draco a Narcissa si povzdechla:

,,Draco, já vím, že je to těžké, ale skřítkové teď prohledávají celé sídlo. Snad tam třeba někde bude." chlácholila ho Narcissa. Za malou chvíli se v Severusově bytě objevil skřítek.

,,Má paní, skřítkové prohledali úplně všechno, ale slečnu Grangerovou ne a ne najít." informoval je skřítek.

,,Tak to je konec." zhroutil se Draco do neobsazeného křesla a schoval tvář v dlaních.

,,Ale ne, to není konec! Hermiona může být ještě na jiných místech. Co když je třeba opravdu v Prasinkách, nebo v Příčné ulici?" polemizovala o tom Narcissa. Severus se vyšvihl do stoje a pronesl svým hlubokým hlasem:

,,Zůstaňte tady. Za chvíli jsem zpět." Malfoyovi čekali pár minut a pak se opravdu rozrazily dveře a vešel Severus.

,,Kde jste byl?" zajímal se Draco. Severus se před všechny tři postavil a podíval se na Draca.

,,Byl jsem sdělit Brumbálovi, že Hermiona byla dnes unesena." vypověděl jim, co podnikl a Narcissa s Dracem otevřely pusu dokořán.

,,Cože?!" vyjekli poté svorně a Severus se zamračil.

,,Ano. Hermiona nezmizela jen tak náhodou. Dle mého názoru ji někdo unesl. Řekl jsem jí jasně po dnešní schůzi, aby se nikde nezdržovala a přemístila se domů. Někdo ze Smrtijedů byl však rychlejší. Nedávno jsem ji před tím varoval, avšak zřejmě marně." pronesl Severus a Narcissa dosedla zaraženě na pohovku vedle Luciuse. Po chvíli, co ti dva přestali na chvíli bědovat a Lucius je popohnal, aby šli domů, se Severus vydal ke stolku s ohnivou whisky. Teď ho nikdo nemohl zastavit v pití. Hlavou mu poletovaly tisíce myšlenek a velmi se zděsil, když zjistil, že všechny se týkají Hermiony. Dlouho se v hlavě nutil, aby to nepřiznával, ale po chvíli se zadíval na skoro prázdnou sklenku s whisky a řekl:,,Ta otravná, přechytralá Nebelvírka mi chybí. A...mám o ni strach." Z jeho úst to vyšlo tak rychle, že to musela být pravda. Severus se zahořklým výrazem dopil zbytek obsahu sklenice a opřel se o opěradlo křesla. Uvědomoval si, že nedokáže myslet na nic jiného, než na to, kdo jí unesl a co jí může provádět. Zaťal pěsti do křesla a zavřel oči. Viděl ji ve svých představách, jak křičí a svíjí se na zemi v kaluži krve. Nelíbilo se mu to. Nelíbilo se mu ani to, že nemůže nic dělat. Věděl jen, že musí nenápadně zjistit, kdo je za jejím únosem a pak ji dostat ze spárů jednoho ze Smrtijedů. Měl o ni velký strach a až teď mu to docházelo.

••••••••••••••••••••••••••••••••

Vaše názory? ;)❤
Chudinka Hermiona. :(
Doufejme, že jí Severus brzy najde. :)

Děkuji moc za přečtení, hlasování a komentáře!!!❤❤❤❤❤

Vaše Helen ❤