Hermiona se chtěla vydat za Dracem, s kterým chtěla strávit dnešní odpoledne. Velmi ji překvapilo, když Severus vyšel s ní z bytu.
,,Kam jdeš?" podivila se Hermiona.
,,Jdu za Narcissou. Podle jejích slov si se mnou chtěla už dávno promluvit." odvětil Severus. Hermiona se víc neptala. Věděla, že od něj by se už víc nedozvěděla. Společně se přemístili a rozdělili se na zahradě Malfoy Manoru, kde na Hermionu už čekal Draco. Severus se na ně na chvíli zadíval a poté zamířil do sídla a vydal se do Narcissina salónku. Když vešel do místnosti, Narcissa se na něj zlobně podívala. Seděla ve svém křesle s šálkem čaje v ruce a zavrtala se do Severuse pohledem. Severus si jen pomyslel:,,Co se zase stalo?"
,,Vítám tě, Severusi." pozdravila ho stroze Narcissa a ukázala na křeslo naproti ní. Severus se posadil do křesla a položil ruce na jeho opěrky. Narcissa ho nikdy nepozdravila tak ledabyle a naštvaně. Věděl, že je na něj rozzlobená a že se o tom bude chtít bavit.
,,Nemám náladu koukat se na to, jak s tebou cloumá vztek. Takže k věci. Co jsem provedl?" promluvil na ní Severus věcně a Narcissa se ještě víc zamračila.
,,Jako kdyby se u tebe špatná nálada nikdy neobjevila." opáčila ironicky Narcissa. Severus se ušklíbl.
,,Nepamatuji se...Možná naposledy před rokem." prohodil Severus a předvedl, že usilovně přemýšlí. Narcissa povytáhla překvapeně obočí.
,,To měl být žert, Severusi?" zeptala se udiveně. Severus nežertoval...nikdy.
,,Ne, já myslel, že jsme si prohodili role." namítl Severus a Narcissa si povzdechla.
,,Ano, Severusi! Teď začni žertovat po celých třiceti pěti letech svého života!" odfrkla si podrážděně Narcissa.
,,Dozvím se ještě dnes, oč jde?" zajímal se a Narcissa se zvedla z křesla.
,,Samozřejmě. Chci s tebou mluvit o jedné osobě...Hermioně." začala a Severus založil ruce na hrudi.
,,Spusť, ať mám kázání o tom, co jsem neudělal dobře za sebou." pobídl jí unaveně a za to si od Narcissy vysloužil vražedný pohled.
,,Severusi, jak si vůbec mohl dopustit, aby Hermiona přijala znamení zla?! Vždyť je teď jednou z těch odporných zrůd!" vyjekla Narcissa okamžitě.
,,Tuhle lichotku si zapamatuji a sdělím Hermioně, že jí považuješ za odpornou zrůdu." poznamenal sarkasticky.
,,Já vím, že to tak není, že je Hermiona jen špehem jako ty. Nicméně to nemění nic na tom, že je Smrtijedkou! Jak jsi to mohl dopustit?!" zeptala se znovu a Severus si ztěžka povzdechl.
,,Hermionu znáš od malička a víš..."
,,...a vím, že se mi vůbec nelíbí, že zrovna ona je dalším mladým člověkem, který přijal znamení zla!" přerušila ho Narcissa. ,,Nejdřív Draco, pak Hermiona. Hermionu beru jako svou dceru a moc mě zklamalo, že jsi jí nedokázal vyvrátit její plán." povzdechla si Narcissa a zhroutila se do křesla.
,,Narcisso, já se snažil! Předtím jsem chtěl říct, že Hermionu znáš natolik, abys věděla, že je tvrdohlavá, nezastavitelná...má zkrátka svou hlavu! Pokoušel jsem se jí zastavit! Přesvědčoval jsem jí o tom, že se mi to nelíbí, že si to nepřeju...Co si myslíš, že udělala? Odcupitala za Brumbálem a zeptala se ho na jeho názor. Vyjádřil se tak, že mu to nepřijde jako špatný nápad." začal se bránit a Narcissa pootevřela ústa.
,,Brumbál se zbláznil...ale to je teď vedlejší. Měl si jí přesvědčovat víc! Hermiona je podobný typ jako ty!" podotkla Narcissa. Severus zbystřil. ,,Podobný typ jako já?!" divil se.
,,Chceš tím jako naznačit, že jsem potrhlý, tvrdohlavý a naprosto stejně otravný jako je ta Nebelvírka, s kterou se musím dělit o svůj domov?" procedil skrz zaťaté zuby.
,,Ne, Severusi...Jen, že jste oba dva inteligentní. Za ty roky jsem nepochopila, proč si spolu nerozumíte. A...Ty se s ní musíš dělit o byt? Nemusel jsi nic, Severusi. I přes to sis jí vzal k sobě. Já vím, že ti na ní záleží." usmála se teď už mírně Narcissa. Severus přemítal v hlavě jednu věc. Záleželo mu na té kudrnaté Nebelvírce? Možná trochu...
,,Jak bych vypadal, kdybych si jí k sobě nevzal? Jako nesoucitná stvůra, což si o mně stejně většina myslí." ucedil Severus a Narcissa už byla zase na nohou.
,,Chceš mi tím jako říct, že sis Hermionu vzal k sobě jen kvůli tomu, abys nevypadal tak nesoucitně?!" vyštěkla Narcissa nevěřícně. V tu chvíli do místnosti vkročil Lucius.
,,Neječ na celé sídlo, Narcisso!" utrhl se na ní a zavřel za sebou dveře. ,,Co se zase stalo?" Severus se ušklíbl, když Lucius řekl to samé, co si na začátku tohoto rozhovoru pomyslel on sám.
,,Bavíme se o Hermioně." uvedla to Narcissa na pravou míru a Lucius se uchechtl:
,,Pche, kvůli Hermioně? To proto tady tak řveš?" Narcissa zrudla jako rak. Oba dva muži naproti ní jí vytáčeli.
,,Ještě ty začínej, Luciusi!" vyštěkla na něj a přiblížila se k němu.
,,Cože?! Já jen myslel, jestli kvůli tomu musíš dělat takový tyjátr?!" rozhodil rukama Lucius a Narcissa dala ruce v bok.
,,Samozřejmě! Beru jí jako vlastní a záleží mi na ní! Tobě na ní nezáleží!" rozčilovala se Narcissa.
,,No, to je pravda...skoro vůbec mi na ní nezáleží." utrousil Lucius.
,,Výborně! Můžeš si potřást tady s kolegou!" obrátila se na Severuse, který se k nim přiblížil a ledovým hlasem zavrčel:
,,Já neřekl, že je mi úplně lhostejná!" Narcissa nevěřícně vydechla:
,,Jistě! Najednou!"
,,Narcisso, uklidni se!" promluvil na ní Severus přísně.
,,Buď zticha, Severusi!" okřikl ho Lucius.
,,Buď zticha, Luciusi!" okřikla teď pro změnu svého manžela Narcissa. Mezi těmi třemi se sváděla velká hádka a hádali se velice nahlas. Pokřikovali na sebe a to i kvůli bezvýznamným věcem. Nejvíc se hádala Narcissa, naproti tomu Severus to chtěl už utnout. Náhle se otevřely dveře a všichni tři zmlkli.
,,Můžete mi vysvětlit, jak je možné, že se hádáte tak nahlas, že je vás slyšet až do zahrad?" optal se nevěřícně Draco, po jehož boku stála Hermiona. Narcissa se zatvářila rozpačitě, Lucius si odfrkl a Severus vyšel směrem k nim. Přitiskl ruku na Hermionina záda. Ta nevěděla proč, ale pod jeho dotekem se zachvěla, stejně jako naposledy při nitrobraně.
,,Jdeme, Hermiono." oznámil jí Severus, popostrčil jí a vyšli poté ze sídla. Když se ocitli doma, Hermioně to nedalo a zeptala se:
,,Můžeš mi vysvětlit, jak mezi vámi vznikla ta hádka? Co bylo její příčinou?" Severus se na ní podíval stále rozčileným pohledem.
,,Pokud to chceš vědět, tak to TY jsi byla tou příčinou." odvětil Severus a poté odešel do své ložnice. Hermiona nechápala. ONA byla hlavním tématem jejich hádky? Asi kvůli tomu, že se stala Smrtijedkou. To určitě Narcissu dopálilo a tak tu celou rozepři začala.
••••••••••••••••••••••••••••••••
Vaše názory?
Ano, tahle kapitola měla být spíš pro pobavení, ale nevím, zda to mělo v sobě špetku vtipu. :DDDěkuji moc za přečtení, hlasování a komentáře!!!❤❤❤❤❤
Vaše Helen ❤
ČTEŠ
Snamione - My only saviour ✔
FanfictionSnamione - Můj jediný spasitel Severusovi Snapeovi vstoupí do života jednoho dne malé děvčátko jménem Hermiona Grangerová. Grangerovi, se kterými se Severus dobře znal a přátelil, zavrhli svou dceru kvůli kouzelnickému původu a Merlin ví proč, jí sv...