Ahoj, jmenuji se Sofie Smithová a je mi 17 let. Žiji s tetou v New Yorku a budeme se stěhovat do menšího městečka jménem Mystic Falls.
Předem se omlouvám za chyby, které mohou být v tomto příběhu.
Všem, kteří si tuto povídku přečetli, hrozně moc děk...
,,Ahoj teto, nezlob se, že ještě nejsem doma. Zapomněla jsem." ,,Sofie, kde jsi proboha? Řekla jsem, abys byla doma před setměním. Vždyť už je po půl desátý!" ,,Jo už jdu." Típla jsem to a dala mobil do tašky. Zrychlila jsem tempo, abych byla doma co nejdřív. Když jsem šla vedle lesa, tak se najednou něco předemnou mihlo. Vypadalo to jako nějaká postava, ale asi se mi to jen zdálo.
Po chvilce jsem přišla domů a teta byla opravdu dost naštvaná. Prý dneska v televizi ve zprávách říkali, že byly další útoky zvířat. Zemřeli asi 2 lidi. Kvůli těm útokům se tetě ani nedivím, že jsem měla být doma před setměním, ale mně se nic nestalo, takže dobrý. K večeři jsem si vzala jenom namazaný chleba se salámem a pak šla do pokoje. V koupelně jsem si dala sprchu a vyčistila zuby. Odlíčila jsem se a převlíkla do pyžama. Vlezla jsem do postele a za chvíli usla.
"Crrrr" . Hm. Zase ten otravný budík. Chvilku se ještě válím v posteli, ale pak si na něco vzpomenu. No jo. Já blbka jsem málem zapomněla na své narozky. Jo, dneska mi bude osmnáct. Rychle vylezu z postele a obleču se. Vlasy si vyčešu do vysokého ohonu a udělám hygienu. Samozřejmě se i nalíčím a pak jdu s dobrou náladou dolů. Z kuchyně je cítit krásná vůně muffinů. Vejdu tedy do kuchyně a tam teta zrovna vyndavá z trouby čerstvě upečené čokoládové muffiny. ,,Dobré ráno teto." ,,Dobré Sof. Tak, jak jsi se vyspala?" ,,Skvěle díky." ,,A dneska máš osmnácté narozeniny, tak tady něco máš. Vím, že se o to dokážeš postarat." Teta mi podala malý pelíšek se stříškou, ze kterého na mě vyskočila malá krásná chlupatá kulička.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ježiš, děkuju teto. Je krásná. Má už nějaké jméno?" ,,Ne ještě ne." Tak jo. Budeš se jmenovat třeba Nessie. Vždycky jsem si přála mít psa a teď ho mám. ,,A tady k ní máš ještě obojek s vodítkem." ,,Díky." Obejmu tetu a Nessie vezmu do ruky. V předsíni si nandám boty, Ness dám obojek a připnu ji na vodítko. Ještě si doběhnu do kuchyně pro muffin a s Ness vyjdeme ven. Rozejdu se a už ťapká vedle mé levé nohy. Jdeme směrem park a tam si sedneme na jednu lavičku. Ness pustím z vodítka a sleduju co dělá. Najednou se vedle mě na lavičce objeví Damon a Ness ke mně hned přiběhne. ,,Ahoj, koukám, že máš taky ráda chození do parku. Dnešní lidi jsou podle mě strašně líní. Byla jsi včera v Mystic Grillu že? I s Elenou." Kouknu se na Nessie a pak se na něj otočím. ,, Ahoj, jo mám ráda chození do parku. A máš pravdu byla jsem včera s Elenou v Mystic Grillu." Elena mi vlastně včera říkala něco o tom, ať se od něj držím co nejdál, ale zatím nemám důvod. Přece jenom to je člověk a navíc, co by mi asi tak v tuhle chvíli mohl udělat? Zvednu se a Ness připnu na vodítko. Rozejdu se a Damon hned za mnou. ,,Hele, nemáš dneska večer čas? Že bys přišla na dnešní párty, kterou pořádá Elena a její blonďatá kámoška." ,,Dneska večer myslím, že nic nemám." ,,Tak co kdybych pro tebe pŕišel a šli spolu na tu párty?" ,,Jo klidně. Můžeš třeba přijít v 18:00?" ,, Jo." ,,Tak fajn." Mezitím jsme došli k mému domu a už jsem otevírala dveře. ,,Tak se uvidíme v 6. Zatím Sof." Usmál se a odešel. Zvláštní, vůbec jsem mu neřekla, že jsem Sofie. Třeba mu to řekla Elena. Popravdě se na tu párty těším, aspoň poznám pár nových lidí. A Damon se mi zdá milý, takže nemám důvod se od něj držet co nejdál. Vešla jsem tedy dovnitř a zavřela dveře. Nessie jsem rozepla obojek a vodítko pověsila na věšák. Hned běžela do kuchyně, aby dostala nějaké jídlo. Teta v kuchyni zrovna dělá dort a já jdu do pokoje. Na schodech mě ještě zastaví teta. ,,Tak jaká byla procházka? A co Ness?" ,,Jo procházka byla fajn a Ness je skvělá." Vyjdu schody a teta ještě na mě zavolá. ,,Za 15 minut bude oběd, tak pak přijď." Vlezu do pokoje a sednu si ke stolu a začnu něco kreslit. Ani nevím co to přesně je. Po 15ti minutách, tak jak teta řekla, je už oběd hotový. Jdu dolů a sednu si ke stolu. Dneska máme moje nejoblíbenější jídlo. Plněné papriky.
Po obědě umyju nádobí a teta mezitím dá dort na stůl a čeká na mě. Přijdu k ní a ona mi popřeje vše nejlepší k narozkám a tak dále. Po takové malinké oslavě jdu nahoru a vlezu si do postele. Mám spoustu času, než pro mě Damon přijde. Nastavím si budík na půl páté a za chvíli usnu.
