6.kapitola

860 43 2
                                    

POHLED DAMONA
Potom co Sofii ovládnu v tom lese, upíří rychlostí vezmu tělo té mrtvé dívky a jdu s ní dál do hlubší části lesa. Tam ji pohřbím a jdu k našemu pensionu. V obýváku sedí Stefan u stolu, Elena v křesle u krbu a přitom se o něčem baví. Projdu kolem nich k mojí zásobě bourbonu a naliju si ho do skleničky. ,,A co když to byl Damon?" Zeptá se Elena Stefana a ten se na mě jen otočí.
,,Eleno, prosimtě, nebuď hned tak podezíravá. Taky to mohl být nějaký upír, co přijel sem do Mystic Falls pro něco k papání. Nemusíš mě hned podezírat už jak vejdu do tohohle domu." Elena si mě poprvé všimne a já se na ní ušklíbnu. ,,A co ta dívka z té párty hm Damone?",,No, máš pravdu měl jsem včera takovou malinkou svačinku.
Vážně bys už měl přestat ocucávat ty tvoje zvířátka a radši se zakousnout do něčeho čeho se víc najíš." Podívám se na Stefana škodolibým pohledem a zachytím tak Eleny zamračený pohled. ,,No, tak vy si to tu spolu hezky užijte a já jdu nahoru." Položím prázdnou skleničku na bar a odejdu do svého pokoje. Ze zdola slyším, jak se ti dva o něčem ještě baví, ale mě to nějak moc nezajímá. Otevřu okna a vlezu si do postele. Chudák Sofie, vůbec jsem neměl ani ponětí, že je v tom parku. To se asi musela dost vyděsit, když pod tím stromem našla tu mrtvolu. Ale musím přiznat, že na ní nedokážu přestat myslet. A hrozně mě to štve. Pak si myslím, že jsem změkl a že už nejsem takový jaký jsem býval.

POHLED SOFII
Crrrrr. Už zase ten budík. Já ho asi už vážně někam zahodím! No jo, dneska je vlastně pondělí, takže můj 1. den na škole v Mystic Falls. Vylezu z postele a jdu do koupelny. Tam udělám věci jako každé ráno. Obleču se a vlasy si nechám rozpuštěné, jen je párkrát pročísnu. Vezmu si věci do školy a jdu dolů. Teta už je v kuchyni a taky se připravuje do práce. Pracuje v místní radě nebo tak něco. V té radě je pan starosta Lockwood a jeho manželka, šerifka Forbesová, Eleny a Jeremyho teta Jenna a teď i moje teta. ,,Dobré ráno, teto.",,Dobré, Sof. Tady máš svačinu a snídani." ,,Jo, dík, ale to jsi nemusela." ,,Ježiš, už musím jít! Tak se měj. Ahoj." ,,Ahoj." Teta odejde a já si udělám kafe. Pustím si televizi a koukám na ranní zprávy. ,,Včera okolo 11. hodiny večer zemřela 18ti letá Sarah Black. Byla nalezena v ranních hodinách v lese. Nejspíš byla pohřbená, ale včerejší bouřka ji mohla vyplavit. Nemyslíme si, že by ji usmrtilo zvíře. Tato dívka byla jen poraněná na krku. Policie to bude nadále vyšetřovat, ale zatím máme jen tyto informace." A dál jsem to už nevnímala. Chudák holka. V 18ti letech umřít. To bych vážně nechtěla. Vezmu si svačinu a dám ji do tašky. Vypnu televizi a dám Nessie granule do misky.
Vezmu si klíče a zamknu. Cesta do školy mi trvá asi tak 10 minut.
Před školou už na mě čeká Elena, Bonnie, Caroline a Stefan. ,,Ahoj." Všichni mě pozdraví a společně jdeme na 1. hodinu. Ještě jdu předtím do ředitelny si vyřídit nějaké věci a pak jdu do třídy, ve které teď mám dějepis. Když vejdu, oči všech studentů se na mě zastaví. Elena,Stefan, Bonnie a Caroline se na mě usmějou a otočí se zpátky na učitele. ,,Dorý den.",,Dobrý den pane učiteli." ,,Prosím, můžete si sednout slečno..." ,,Smithová". Doplním učitele a jdu si sednout vedle Eleny a poslouchám "opravdu"zajímavý výklad učitele.

Crrr. A je to. 1. hodina je zamnou. ,,Hele, co kdyby jsme po škole zašli do Grillu?" Zeptá se nás Caroline a my s tím návrhem souhlasíme.
Jako 2. hodina je matika. Skvělý. Tu vážně nesnáším. Na matiku jsem úplně vygumovaná.

Po škole jdeme do Grillu a sedneme si k jednomu stolu. ,,Taky jste viděli dneska ranní zprávy? Říkali, že včera zemřela nějaká dívka. Policie si myslí, že to nebylo zvíře. Ta dívka prý měla jen poraněný krk." Hned, jak to řeknu, všimnu si, že všichni mají strnulý obličej. Hlavně Stefan. Co jsem řekla špatně? ,,Jo, viděli, ale co by to mohlo být jiného, než zvíře?" Řekne Stefan a koukne se na Elenu, Bonnie a Caroline. Uniká mi něco? Nebo jsem tak hloupá? ,,A ještě říkali, že to tělo té dívky bylo pohřbené v lese a pak i vyplaveno, protože byla bouřka." Tak teď už úplně Stefan strnul. Podle mě něco tají, ale já na to přijdu. ,,Já už musím jít, tak ahoj." Stefan odejde a my se taky rozejdeme.

POHLED STEFANA
...............................
Bože, já toho Damona vážně zabiju! Ne jenom že se krmí lidskou krví a tak kvůli němu umírají neviní lidé, ale taky své oběti neumí pořádně pohřbít!
Přijdu do pensionu a hned si všimnu Damona sedícího u baru s bourbonem v ruce. Upíří rychlostí ho přimáčknu ke zdi.
,,Co to děláš?! Chceš nás prozradit?! Nevím, jak ty, ale já bych rád zůstal naživu."
,,Hele Stefe, nevím co ti zase přelítlo přes hlavu, ale není to moje věc." Řekne a vytrhne se mi. ,,Není to tvá věc jo? Jsi upír Damone! A tohle město je upíry prokleté a rada je jimi zase posedlá. Dneska našli tu dívku ze včera, kterou jsi pohřbil. Ale asi jsi ji pohřbil špatně, protože ji ta bouřka vyplavila. Víš co Damone? Dělej si co chceš, ale ať nás to nezabije." Nechám tam Damona a odejdu.

Begin againKde žijí příběhy. Začni objevovat