I met you in the summer

-21-

V městě jsme si zašli na jídlo, ale já byla stále mimo z toho, co mi řekl Jake. Opravdu to bylo tak zřejmé? Pokud to viděl on, co když to uvidí naši rodiče? "Zajdu si na záchod." promluvila jsem tichým hlasem a zvedla se od stolu. Neušlo mi jak se na mě Christopher ustaraně podíval. 

"Jsi v pořádku?" ozval se za mnou hlas. Překvapeně jsem se otočila a spatřila Christophera.

"Co tady děláš? Jsou to dívčí záchody." připomněla jsem a Christopher se potichu uchechtl. Jasně.. pro něho pravidla neplatí. "Potřebuješ něco?" 

"Co se děje? Od té doby, co jsi mluvila s Jakem jsi jiná.." pomalu přešel ke mě a položil ruku na můj pas. Zadíval se mi do očí a snažil se v nich vyčíst, co se děje. A myslím, že jedna jeho část to tušila. 

"Poznal, že mezi námi něco je, Christophere," vysvětlila jsem. "a já musím přemýšlet nad tím, co bude až se vrátíme domů.. Protože s tímhle-" ukázala jsem mezi nás. "pokračovat nemůžeme. Není to správné." 

"Správné?" nadzvedl jedno obočí. "Lyro máme před sebou ještě měsíc.. nemusíme si s tím zatím dělat starosti.. až se vrátíme domů tak na něco příjdeme. Nemůžeš nechat Jaka aby se ti dostal do hlavy-"

"Ale on se mi do té hlavy už dostal-" zašeptala jsem. 

"Hej," Christopher uchopil můj obličej do dlaní a zadíval se mi do očí. "S Jakem si promluvím, dobře? Ale nevzdávej to s námi." dívala jsem se mu do očí ve kterých jsem viděla něco, co nebylo správné. Něco co by ani jeden neměl cítit. 

"Dobře," přikývla jsem. Christopher si potichu oddechl a objal mě. Omotala jsem ruce kolem jeho pasu a zabořila hlavu do jeho hrudi. Vnímala jsem tlukot jeho srdce a nedokázala myslet na nic jiného než na to jak mě jeho ruce hladí po zádech. Věděli jsme, že bychom se měli vrátit k ostatním, ale myslím si, že jsme spolu chtěli být ještě chvíli osamotě. A proto jsme tam stáli- uprostřed dívčích toalet a užívali si momentu, kdy můžeme být sami.

Když jsme se vrátili do tábora, Donald byl zpět. Christopher si šel hned promluvit s Jakem a já s holkama zamířila do naší chatky. Posadila jsem se na svou postel a přitáhla si nohy k hrudi. "Děje se něco?" zeptala se Emily a já se na ní překvapeně podívala. Všechny tři si mě starostlivě prohlíželi.

"Ne," zakroutila jsem hlavou, ale šlo na nich poznat, že mi nevěří. "je to složité." povzdychla jsem si nakonec. "Opravdu o tom teď nechci mluvit." 

"Dobře," přikývla Josie. "Ale kdyby si potřebovala.. jsme tu pro tebe." Zoe s Emily přikývli a já se na ně upřímně usmála. 

"Nevím co bez vás budu dělat, až skončí tábor," povzdychla jsem si. "myslím, že to bez vás ani nezvládnu."

"Neboj já tam pořád budu," mrkla Emily a já se na ní nechápavě podívala. "hádám, že se stěhujete ke Chrisovi ne? Bydlíme ve stejném městě a chodíme i do stejné školy." 

"To je úžasný," vydechla jsem a byla nadšená představou, že nepřijdu o všechny svoje kamarádky, které jsem tohle léto potkala. "ale stejně to nebude ono, když tam nebude Josie a Zoe." dodala jsem.

"Však se můžeme navštívit," pokrčila Josie rameny. Najednou někdo zaklepal na dveře a my všechny se k nim otočily. Christopher strčil hlavu dovnitř a našel mě pohledem.

"Můžu si tě na moment půjčit?" zeptal se. Jen jsem přikývla a následovala ho ven.

"Kam to jdeme?" zeptala jsem se, když pokračoval v cestě. Christopher se na mě jen otočil a tajuplně se usmál. Když jsme došli na druhou stranu jezera, Christopher se konečně zastavil. Otočil se čelem ke mě a přitáhl mě za ruku k sobě.

"Chtěl jsem s tebou být sám," řekl mi do ucha a potom přesunul rty na ty mé. Když mě políbil, automaticky jsem spojila ruce za jeho krkem. Cítila jsem jak mě jemně hladí po zádech. Vnímala jsem každý jeho dotyk a snažila si ho zapamatovat. "Lyro-" vydechl zoufale.

"Ano?" zeptala jsem se a čekala, co řekne.

"Asi jsem se do tebe zamiloval."