I met you in the summer

-5-

"Takže kdo chce být kapitán našeho týmu?" zeptal se Tom a sjel nás všechny pohledem. Všimla jsem si, že kluk zhruba v mém věku se nadechoval, aby odpověděl, ale Christopher ho předběhl.

"To je přeci jasné, ne?" ušklíbl se. "Stejně jako každý rok, bych to měl být já. Vždycky jsem nás dotáhl k vítězství." podívala jsem se na reakci toho kluka a on jen zklamaně sklopil pohled. Opravdu byl Christopher tak egoistický nebo to prostě jen hrál?

"Nenapadlo tě, že to chce dělat třeba někdo jiný?" vypadlo ze mě nečekaně. Christopher se na mě otočil a netvářil se dvakrát nadšeně. "Je mi jedno kdo to bude, ale neměla by se dát šance i ostatním?" obrátila jsem se k Tomovi, který vypadal zamyšleně. Nakonec přikývl.

"Lyra má pravdu," odpověděl. "Je ještě někdo, kdo by se toho chtěl ujmout?" tři další ruce se zvedli do výšky. "Super- uděláme to takhle.. vy čtyři budete společní kapitánové. Každý si vezme na starost nějaký úkol, ale budete si radit na vzájem. Potom ostatním vždy řeknete, co jste vymysleli." 

"To myslíš vážně, Tome?" zavrčel Christopher. "Je to až moc složité. Měl by být jeden kapitán a hotovo." 

"Už jsem rozhodl, Chrisi," odpověděl mu Tom. "Lyro?" 

"Ano?" usmála jsem se na něho.

"Kdyby jsi měla ještě něco srdci, klidně mi to řekni. Můžeme to probrat." usmál se a já jen nadšeně přikývla. Potom jsem ale otočila hlavu na Christophera a Brook a věděla, že jsem si udělala nepřátele.

"Tak co říkáš na svůj tým?" zeptala se Zoe, když jsem došla do chatky a lehla si na svou postel. Měli jsme do večeře volno, takže jsme tu byli všechny.

"Myslím, že Christopher mě nenávidí ještě víc než doteď." povzdechla jsem si. Emily se nademnou zasmála.

"Co si mu udělala?" ozvala se Josie, která vyšla z koupelny.

"Noo.. řekněme.. že není jediný kapitán našeho týmu." odpověděla jsem váhavě a všechny tři se na mě překvapeně podívali. Emily se naklonila přes zábradlí.

"Cože?" vydechla Zoe. "Jak se ti to povedlo? Christopher bývá kapitánem každý rok-"

"Prostě jsem řekla, že není jediný kdo chce být kapitán. A Tom řekl, že jich bude víc a všichni se budou domlouvat." Dřív než mi některá z nich stačila odpovědět se prudce otevřeli dveře a dovnitř vešel Christopher.

"Můžu s tebou mluvit?" z jeho pohledu jsem poznala, že rozhodně nechce mluvit v klidu. Jen jsem přikývla a zvedla se. Následovala jsem ho ven před chatku, kde mě hrubě vzal za paži. Sykla jsem bolestí, ale to ho nedonutilo mě pustit. "Tak poslouchej, Laro-" 

"Lyro," opravila jsem ho naštvaně a vytrhla se mu. O krok jsem odstoupila a založila jsem si ruce na hrudi. 

"To je jedno," zasyčel. "Nechci se učit tvoje jméno nebo si na tebe zvykat.. protože ty a tvoje matka dlouho v mém životě nezůstanete. Myslíš, že nevím proč si tvoje matka začala s mým otcem? Kvůli penězům- je to jen obyčejná zlato-" nestihl dokončit slovo, protože moje ruka vystřelila k jeho tváři. Měla jsem pocit, že se jeho hlava otočila o 180 stupňů.

"Ještě jednou se takhle zmiň o mé mámě nebo se mě jen dotkni a já ti ukážu, co dokážu já, Christophere." zasyčela jsem mu do obličeje a otočila se k odchodu. Naštvaně jsem vešla do chatky a našla holky, které to všechno pozorovaly z okýnka.

"Jsi v pohodě?" zeptala se Emily.

"Chce válku- bude ji mít." odpověděla jsem. "Jdete do toho se mnou?" všechny tři se na sebe podívaly.

"Jdeme," přikývla Josie. "Ten kluk má už tak velké ego.. Někdo mu musí ukázat, že není středem vesmíru." 

"Josie má pravdu," ozvala se Zoe. "Ukaž mu, že si s tebou nemůže zahrávat, Lyro. Budeš jeho nevlastní sestra možná už dokonce života. Nemůžeš ho nechat, aby tě tak ovládal." 

"Máte pravdu," přikývla jsem. "Musím mu ukázat, že nejsem jeho hračka."