-26-

8.6K 368 16
                                    

"Smím prosit o tanec, slečno?" objevil se u mě Christopher. Všechny mladší děti už šli spát, takže tu zůstali jen starší. 

"Můžu si to rozmyslet?" zeptala jsem se a mrkla na něho. Christopher zakroutil hlavou a vytáhl mě za židle. Dovedl mě doprostřed parketu a přitáhl si mě k sobě. Objala jsem ho okolo krku. "Nemůžu uvěřit, že je to poslední noc. Všechny dneska vidím naposled." 

"Příští léto všechny uvidíš znovu," pohladil mě po zádech. "navíc Emily bydlí přece ve stejném městě.. chodí do stejné školy.. a kluci s holkama nebydlí zas tak daleko.. stačí říct a uděláme si výlet." 

"Tak dobře," přikývla jsem. "Christophere?" 

"Ano, Lyro?" pousmál se a odhrnul mi pramen z očí. 

"Doteď jsem o tom nepřemýšlela.. ale co když s tím naši rodiče nebudou souhlasit? Co když po nás budou chtít, abychom se rozešli?" 

"Poslouchej mě," Christopher se mi zadíval do očí. "je mi absolutně jedno co na to můj táta a tvoje máma řekne.. nikdy se tě nevzdám." 

"Slibuješ?" vydechla jsem.

"Slibuju." přikývl. Stoupla jsem si na špičky a políbila ho. Christopher si mě přitáhl blíž k sobě až jsem cítila jeho tlukot srdce. Nebo to bylo moje srdce? Když jsme dotančili, vrátili jsme se k našemu stolu, kde seděla Emily s Archiem a o něčem si povídali.

"Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se. Christopher se posadil a přitáhl si mě na klín.

"Šli ještě naposledy k jezeru," odpověděla Emily. "potom za nimi s Archiem půjdeme. Přidáte se?" 

"Určitě," přikývl Christopher a věnoval mi pusu na krk. "zajdu nám pro mikinu.. u jezera bude zima." 

"Dobře," usmála jsem se. Stoupla jsem si, aby se Christopher mohl postavit. Ještě než odešel mě naposledy políbil. "jdeme pomalu k tomu jezeru? Christopher nás tam najde." Emily přikývla a společně s Archiem se zvedli. Došli jsme k molu, kde už byli všichni ostatní.

"Tady jste!" křikla nadšeně Zoe. "Kde je Chris?" 

"Šel nám pro mikinu," vysvětlila jsem. "bude tady každou chvilku." ale když se Christopher nevrátil do půl hodiny, začalo to být zvláštní.

"Kde se zdržel?" zeptal se Ash a já pokrčila rameny.

"Půjdu se po něm podívat," zvedla jsem se a vydala se k jeho chatce. Uvnitř se svítilo, takže tam byl. 

"Kde ses zdr-" zasekla jsem se uprostřed věty, protože Christopher v chatce nebyl sám. Když jsem otevřela dveře, Brook se zrovna odtahovala od Christophera. "Co se tady děje? Políbil jsi jí?" zeptala jsem se a vešla do chatky. 

"To by jsi mi měla říct spíš ty-" odsekl Christopher a já nechápavě svraštila obočí. Až teď jsem si všimla fotky, co držel v ruce.

"Co to je?" 

"Líbala jsi Jaka?" zeptal se Christopher, ale stále se na mě nepodíval. 

"Cože?" zeptala jsem se nechápavě. "O čem to mluvíš?" 

"O tomhle!" Christopher se ke mě otočil a vrazil mi fotku do ruky. Nechápavě jsem si jí prohlídla. 

"Christophere-" začala jsem rychle. "není to tak jak to vypadá-" 

"Takže to není fotka na které se líbáš s Jakem?" nemohla jsem si nevšimnout ironického tonu v jeho hlase. Znovu jsem se podívala na fotku a vzpomněla si na den, kdy fotka byla pořízená. Byl to ten den, kdy jsem mluvila s Christopherem o tom, co řekl na tom mole a čekala jsem u něho chatce.. v tom momentě přišel Jaka a chtěl se mnou mluvit.. Nečekaně mě políbil a potom odešel. V ten moment jsem to nechápala, ale teď jsem věděla o čem to bylo. Byl domluvený s Brook, že to vyfotí. Ale na téhle fotce nešlo vidět, jak se ho snažím odstrčit.

"Jake políbil mě," vyhrkla jsem rychle. "nikdy- nikdy bych ho to nenechala udělat, Christophere." 

"Nevypadá to, že by se ti to nelíbilo," odsekl a poprvé se mi podíval do očí. Všechnu lásku vystřídala bolest a zlost. "chtěla jsi mít náhradu, kdyby nám to u našich neprošlo?" 

"Cože?" vydechla jsem. "Ne!" došla jsem k němu a Brook odstoupila. "Christophere, podívej se na mě!" chtěla jsem položil ruce na jeho tváře, ale uhnul. Odstoupil ode mě pár kroků a uhnul pohledem. 

"Měla jsi pravdu-" řekl potichu. "tohle byla chyba, Lyro. Jsme nevlastní sourozenci.. nic víc." 

"Jak to můžeš říct?" zeptala jsem se šokovaně. "To není pravda a ty to víš.. tohle není chyba.. sám si to řekl, zapomněl jsi? Brook a Jake se mezi nás chtěli jen dostat a povedlo se jim to.. Jake políbil mě.. ne já jeho." 

"Bude lepší, když to ukončíme, Lyro." 

"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Řekl jsi, že jsi do mě zamilovaný, Christophere." 

"Řekl jsem hodně věcí." odsekl. 

"Ale jsi do mě zamilovaný.. já vím, že ano." zkusila jsem se ho dotknout, ale zase uhnul. Po tváři mi už stékali slzy a já nevěděla, co dělat. Proč mi nevěřil? Jak mohl uvěřit někomu jako je Brook a Jake? "Christophere-" 

"Odejdi z mé chatky, Lyro." řekl skrz zaťaté zuby. "Hned." 

"Slyšela jsi, ne?" Brook si stoupla vedle něho a položila mu ruku na jeho rameno. "Neboj se.. Já Christophere utěším." ušklíbla se.

"Tohle nemůžeš-" vzlykla jsem. 

"Myslím to vážně, Lyro," zavrčel. "okamžitě vypadni z mé chatky!" nedokázala jsem tam už dál stát. Vyběhla jsem z chatky a chtěla běžet do té mé, ale zakopla jsem. Cítila jsem palčivou bolest na koleni a cítila jak mi po něm stéká krev. Nechtěla jsem ani vědět, jak vypadají moje šaty.

"Lyro!" vykřikla vyděšeně Emily od jezera. Slyšela jsem jak ke mě všichni běží. "Panebože, co se stalo?" klekla si ke mě a přitáhla si mě do náruče. Otevřela jsem pusu, ale nedokázala jsem odpovědět. 

"Půjdeme to zjistit." oznámil Ash a s Archiem šli do chatky. Emily mě hladila po zádech. Když Ash vyšel, vypadal zmateně. 

"Co se teda stalo? Je Christopher v pohodě?" zeptala se Zoe. Dřív než Ash stačil odpovědět za jeho zády se objevila Brook. 

"Vypadá to, že ta velká love story právě skončila." 

I met you in the summerKde žijí příběhy. Začni objevovat