"Jsi můj nevlastní bratr.. tohle nemůžeme." zašeptala jsem.
"Ano přesně tak- nevlastní," zopakoval. "Takže můžeme." ušklíbl se než se svými rty otřel o ty mé.
"Panebože ti jsou tak rozkošní," zamumlal něčí hlas. "máte někdo foťák? Tohle se musí vyfotit?"
"Můžeš se uklidnit, Archie," poznala jsem Emilyin hlas a zmateně otevřela oči. Všichni naši přátelé stáli v chatce a sledovali nás. Christopher mě ze spánku objal, takže jsem teď měla přehozenou ruku přes moje ramena.
"Promiň, že jsme tě vzbudili," zazubil se Ash. "ale asi byste měli vědět, že přijeli vaši rodiče."
"Cože?" vyletěla jsem do sedu. Christopher něco zabručel a otevřel oči. "Co tady dělají?"
"To opravdu nevíme," uchechtl se Arch. "ale zaspali jste snídani vy dvě hrdličky.. naštěstí si toho Donald ani nikdo z vedoucích nevšiml.. jen byste se teď měli převléknout, protože vás hledají vaši."
"Naši?" zamumlal zmateně Christopher a posadil se. "O čem to mluvíš, Archi?" nečekala jsem na jeho odpovědět a rychle se postavila z postele. Obula jsem si tenisky a spěchala do své chatky. Vytáhla jsem si první oblečení co mi padlo pod ruku a převlékla se. Rozčesala jsem si vlasy a dala si je do vysokého culíku. Vyšla jsem ve stejnou chvíli jako Christopher.
"Co tady dělají?" zeptala jsem se.
"Neboj se," zašeptal. "nic neví, Lyro. Asi se na nás přijeli jen podívat. Všechno bude v pořádku." pohladil mě po ruce a já se trochu uklidnila. Naši byli u jídelny společně s Minnie. Když si mě máma všimla, široce se usmála.
"Zlatíčko," došla jsem k ní a ona mě pevně objala. "tak moc si mi chyběla. Jak se tady máš? Holky s kterýma jsi na chatce jsou v pohodě? Líbí se ti tady?"
"Mami," zasmála jsem se. "pomalu.." vydechla jsem. "Je to tady lepší než jsem čekala.." podívala jsem se přes její rameno na Christophera, který si povídal s Mickeym. "a holky jsou senzační.. nemohla jsem si vybrat lepší spolubydlící než jsou oni."
"To jsem ráda," usmála se. "a jíš tady hodně? Zdá se mi, že jsi zhubla.."
"O to se nemusíš bát," zasmál se Christopher. "Lyra toho sní víc než celý tábor."
"Haha," vyplázla jsem na něho jazyk. Christopher se znovu zasmál a máma se podívala udiveně na Mickeyho.
"Vidím, že jste si na sebe už zvykli," usmál se široce Mickey. "to jsem opravdu rád."
"Jo už to tak bude," přikývla jsem. "nějak jsem si zvykla na to, jak je Christopher otravný."
"Hele," ozval se dotčeně Christopher. "já že jsem otravný? Co jsi potom ty? Super otravná?" jen jsem pobaveně zakroutila hlavou a obrátila se na mámu.
"Co tady děláte?" zeptala jsem se.
"Jen jsme vás chtěli vidět," vysvětlila a pohladila mě po tváři. "panebože tak moc jsi zkrásněla.. nevím co budu dělat, až budeš na vysoké.. budeš mi tak moc šíleně chybět, srdíčko.."
"Mami," zasmála jsem se. "na vysokou ještě nejdu. Ještě chvíli tě doma otravovat budu." Christopher si stoupl vedle mě a objal mě okolo ramen.
"Bohužel," přikývl. "ale už si na ní začínám zvykat." zazubil se a já ho praštila do boku.
"Jsem ráda, že si tak rozumíte." usmála se máma a já se nervozně zasmála. Kdyby jen věděla.. "No.. dovezli jsme vám pár sladkostí.. tedy hlavně pro Minnie, ale pro vás taky máme nějaký ten balíček.. Budeme muset jet, protože vás čeká nějaký problém a my nechceme zdržovat."
"Dobře," přikývla jsem a Christopher mě pustil. Znovu jsem objala mámu a potom Mickeyho. "Uvidíme se za měsíc."
"Budu se těšit." máma mi poslala vzdušnou pusu a vzala do náruče Minnie. Když jí položila na zem, Minnie doběhla ke Christopherovi, který si jí vzal do náruče. Společně jsme se dívali jak naši rodiče vyjížděli z bran tábora. Když Minnie odběhla se svým balíčkem sladkostí do chatky obrátila jsem se na Christophera.
"Tohle byla vážně divná návštěva," řekla jsem. "ale máme jídlo." zamávala jsem se svým balíčkem.
"Myslím, že jsou rádi, že se už snášíme." zazubil se Christopher a já se ušklíbla.
"Nejsem si jistá, že by byli rádi, kdyby si dozvěděli jakým způsobem se snášíme." odpověděla jsem a společně jsme se vydali do chatek. Když jsme vešli k němu do chatky, všichni tam na nás čekali.
"Nechcete nám něco říct?" založila si Josie ruce na hrudi.
"Co?" zeptal se Christopher a položil svůj balíček na skříň.
"My už to dávno víme, Chrisi," zasmál se Archie. "ale chceme to slyšet ještě od vás." překvapeně jsem se podívala na Christophera, který si povzdychl.
"Dobře," přikývl a podíval se na mě. "zamiloval jsem se do Lyry Coveyový. Stačí?"
"No páni," uchechtla se Zoe. "Tohle bylo ještě lepší přiznání než jsem čekala."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
