-20-

10K 393 13
                                    

Probudila jsem se s pocitem, že mě někdo pozoruje. Pomalu jsem otevřela oči a spatřila Christophera, který se na mě s úsměvem díval. "Dobré ráno." zašeptal.

"Dobré," pousmála jsem se. "kde jsou kluci?" 

"Když došli tak jsem je poslal pryč," vysvětlil se smíchem. "asi přespali u tebe v chatce." 

"Vyhodil si je z vlastní chatky?" zasmála jsem se a Christopher přikývl.

"Věř mi.. udělal jsem ti laskavost.. Archie i Ash strašně chrápají," zašeptal a přiblížil se k mým rtům. "máme ještě asi patnáct minut do rozcvičky." 

"Skvělé," usmála jsem se a objala ho okolo krku. Přitáhla jsem si ho k sobě a přitiskla rty na ty jeho. Ignorovala jsem špatný pocit z toho, co děláme a užívala si tuhle chvíli. "tohle se nikdy nesmí dozvědět naši rodiče.." zašeptala jsem, když se ode mě odtáhl. "myslím, že by se jim to nelíbilo" 

"Může jim to být ukradený," povzdychl si. "nejsme příbuzní.. kdyby se nevzali tak bychom byli lidé, kteří se vlastně ani neznají.. takže to co by bylo mezi námi, by nebylo špatně-" 

"Kdyby se nevzali," přikývla jsem. "ale oni se vzali, Christophere a my jsme bohužel jejich děti.. tvůj táta se stal mým nevlastním tátou v den, kdy se uskutečnila svatba.." sedla jsem si a přelezla přes Christophera. "půjdu se k sobě převléknout.. uvidíme se později." líbla jsem ho na tvář a vyšla z jeho chatky. 

Venku ještě nikdo nebyl, takže jsem usoudila, že všichni ještě spí. Když jsem otevřela dveře naší chatky spatřila jsem Archieho, který spal v mé posteli a Ashe, který ve spánku objímal Emily okolo pasu. Pousmála jsem se a potichu si vzala svoje věci. Potom jsem se zamčela v koupelně a dala si rychlou sprchu.

Když jsem byla vysprchovaná a převlečená, vrátila jsem se do pokoje a zjistila že holky už jsou vzhůru a kluci už zmizeli. "Dobré ráno." popřála jsem jim zvesela.

"Dobré," zamumlala Zoe. "vyspaná?" jen jsem přikývla a posadila se na svou postel.

"Jsi v pohodě? Brácha to včera přehnal, Lyro.. opravdu mě to mrzí-" začala se omlouvat Emily. 

"Jsem v pohodě," přikývla jsem. "a ty se nemáš za co omlouvat, Em. To co udělal Jake, není tvoje vina.." pousmála jsem se. Emily mi úsměv vrátila a začala se převlékat. Potom jsme na rozcvičku a holky mi vyprávěly o tom, co se potom ještě stalo. Ale já byla s myšlenkami stále někde jinde. Myslela jsem na Christophera a na to jak se cítím, když jsem s ním. Na ten pocit, který jsem doteď neznala.

Po rozcvičce jsme všichni zamířili na snídani a já spatřila Christophera, který šel pár kroků předemnou a povídal si s klukama. Najednou se otočil a spatřil mě. Jeho rty se roztáhli do úsměvu a já měla pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi. Milovala jsem ten jeho úsměv. 

Sedli jsme si ke stolu a kluci se k nám přidali. Christopher se posadil vedle mě a nenápadně položil ruku na moje koleno. Rychle jsem zkontrolovala ostatní, jestli si toho náhodou nevšimli, ale všechno se zdálo být v pořádku. 

"Myslím, že dneska nic hrát nebude," řekla Emily. "je na to až moc velké horko a navíc Donald dnes musel odjet.." 

"Taky si myslím," přikývl Ash. "podle mě budeme dneska u jezera." 

"Super," usmál se Christopher a stiskl mi koleno. Překvapeně jsem vydechla a otočila se k němu. Naprosto mě ignoroval a pokračoval. "nebo bychom mohli vyrazit do města, jestli nám to dovolí." 

"To je skvělý nápad," přikývla Josie. "konečně bych si koupila něco novýho." šťastně se usmála a my ostatní jsme se museli zasmát. 

"Můžu s tebou mluvit?" ozvalo se najednou a já se překvapeně otočila. Jake všechny kromě mě ignoroval. 

"Ona s tebou nechce mluvit," řekl Christopher dřív než jsem stihla reagovat. Postavil se naproti Jakovi a založil si ruce na hrudi. Najednou vypadal dvakrát větší než Jake. "takže se k ní nepřibližuj." 

"Myslím, že by o tom měla rozhodnout Lyra." nedal se Jake. Zhluboka jsem se nadechla a postavila se vedle Christophera.

"Je to v pořádku, Christophere," položila jsem mu ruku na rameno. "tak mluv." 

"Můžeme si promluvit venku?" nadzvedl Jake jedno obočí a já jen pokrčila rameny. Potom jsem ho následovala ven. "Hele chci se omluvit za to, co jsem udělal včera.. Nevím co to do mě vjelo.. ale prostě se mi líbíš-" 

"A proto si udělal to, co jsi udělal?" vydechla jsem a nechápavě zakroutila hlavou. "Promiň, ale takhle by si mě nikdy nezískal.. Nejsem stejná jako Brook.."

"Chtěl jsem jen, aby si mi dala šanci.." namítl Jake. "Ale očividně nemám šanci, když je tady Chris, co?" ušklíbl se. Překvapeně jsem zamrkala. 

"O čem to mluvíš?" snažila jsem se zakrýt své rozpaky, ale mám pocit, že mi to moc dobře nešlo. 

"Neboj se, Lyro.." Jake ke mě udělal krok. "pokud jsem si toho všiml já.. budou to vědět i ostatní." 



Ahooj jsem zpět! 😅 Omlouvám se, že dlouho nevyšla žádná kapitola, ale dva týdny jsem byla na táboře.. 😅 Co říct no.. bylo to úžasný a nejradši bych tam ještě zůstala..😭 A teď mi chybí ty lidi a hlavně jedna určitá osoba Ale odedneška jsem zase aktivní slibuju

I met you in the summerKde žijí příběhy. Začni objevovat