Only best friends [Marcus Gunnarsen]

~2~

Rozhodla jsem se jít si konečně zaběhat do parku.

Navlékla jsem si legíny, sportovní tričko Adidas a Nike boty na běh.Na zápěstí náramek, který mi počítá kroky a kilometry a do uší sluchátka.Vlasy jsem si sepla do ohonu a mohla jsem vyrazit.

Bylo docela brzo ráno.Něco kolem sedmé a jelikož byla sobota, nikde nikdo nebyl.Proběhla jsem Trofors až jsem se dostala na lesní cestu, která vede k jezeru.

Je to moje každodenní trasa.Jen občas, když nemám moc času, si jdu zaběhat do parku.

Cestou se protahuju a dělám různý cviky.Venku jsem byla asi dvě hodiny a docela jsem makala a není divu, že jsem naprosto zpocená a vyčerpaná přišla domů.

Zalezla jsem do sprchy a nechala teplé kapky volně padat na moje tělo.Přemýšlela jsem o včerejšku.O tom co všechno se událo.Piknik, pak to velmi zvláštní, ale příjemné objetí s Macem, pak jeho trénink a nakonec Katie a Martinus.

Závidím jim.Já sama jsem měla kluka jenom jednou.Bylo to ještě na základce asi v deváté třídě.Hrozně jsem toho kluka milovala, ale on se odstěhoval na druhý konec Norska.Byla jsem z toho docela špatná.Od té doby jsem kluka neměla.Bojím se zamilovat.

Ale když tak vidím ty dva, tak mi docela chybí někdo takový.Jasně mám Maca, ale to není ono.Nemůžu ho políbit na ty jeho roztomilé rty co se vždycky zformují do dokonalého úsměvu...Dost!Co to tu zase plácám?!Mami co jsi mi dala do snídaně?

Celá zmatená sama ze sebe jsem vypla vodu.Ještě hodnou chvíli jsem v ručníku stála před zrcadlem a koukala na svůj odraz.Vážně jsem si před chvílí myslela, že má Marcus dokonalý úsměv?No jako není k zahození...Dost!Co to se mnou dneska je?

Místo dalšího přemýšlení co mi mamka dala do jídla jsem si vysušila vlasy a oblékla se do pohodlného oblečení.Což znamená tepláky a dlouhé, volné tričko.

Sedla jsem si na postel a zapla notebook, v domnění, že si pustím film, ale to by mi nemusel zazvonit mobil.

Povzdechla jsem si, zase se zvedla a prešla ke skříni.Moc se mi nikam nechtělo, ale tak dalo by se tomu odmítnout.Nakonec, Katie byla docela fajn holka, tak proč ne.

Hodila jsem na sebe roztrhané džíny, crop-top, se šnůrama na ramenou a okolo pasu černo-červenou kostkovanou košili.Napatlala jsem na sebe trochu make-upu, řasenka, rtěnka a bye bye.Nemaluju se nějak moc.Nebaví mě to.

Na záda jsem si hodila malý batůžek.Hodila tam, klíče, mobil, powerbanku a peněženku.

Cestou do předsíně jsem houkla na rodiče že s Macem jedu ven a že se vrátím až večer.Byli v pohodě, protože vědí že Marcusovi můžou věřit.Tak jako já.

Obula jsem si Vansky a vyrazila před dům, kde už čekalo bílé auto.Sedla jsem si dozadu vedle Maca a slušně pozdravila Kjell-Erika, jejich tátu.
Martinus seděl vepředu a jen se na mě usmál.Úsměv jsem mu vrátila.

,,Ahoj" objala jsem Maca a připásala se.

,,Ahoj už jsem myslel že jsem vzduch" ušklíbl se, čímž narážel na to že jsem ho pozdravila až jako posledního.

,,Vzduch který dýchám" mrknu na něj a on se jen zasměje.

,,A zase.Proč s tebou najednou jedu na zápas?Nikdy jsi mě tam nechtěl" zamračím se on se jen roztomile usměje.Ne roztomile.On se usmál úplně normálně, jasný?

,,A zase" zopakoval moje slova ,,Věci se mění" řekne tu samou větu a já jen protočím očima.Uražně se koukám z okna.

,,Ale noták.Přece na mě nebudeš naštvaná" zaprosí Mac a vezme mě za ruku.Projede mnou vlna energie.Sakra co se to se mnou děje.

,,No to nebudu" řeknu a on se usměje,, Ale budu na tebe uražená" dodám ještě a on poraženě sklopí hlavu.To nevydržím a vyprsknu smíchy.

,,Já věděl že to nevydržíš" ukáže na mě a začne se smát.Už nestihnu nic říct, protože Kjell zahlásí že už jsme tu a my musíme vystoupit.

,,Tak to vyhraj.A hlavně kopni nějakej gól jak jsi slíbil" pohrozím mu a hned na to se usměju.

,,Neboj.Proto tady jsi ne?Aby jsi viděla jak dá slavný Marcus Gunnarsen gól" vypne hruď a já ho do ní bouchnu.

,,No zase se klidni egoisto" bouchnu ho pro jistotu ještě jednou, ale hned na to ho silně zmáčknu v objetí.A zase ten divný pocit v břiše.

,,Hodně štěstí" zašeptám a vydám se na tribuny.

Zas tolik lidí tam nebylo, proto nebylo těžké Katie v davu najít.Seděla hned v druhé lavici a pozorovala Martinuse.

,,,Ahoj" sedla jsem si vedle ní.Jen otočila hlavu a taky pozdravila.

,,No ahoj.Už jsem si říkala kde jsi" uchechtne se.

,,Povzbuzovala jsem Marcuse" řeknu a ona to hned vezme v tom druhym smyslu,, Jako kamarádka!" pohrozím jí.

,,Můžou být i kamarádi s výhodama" ušklíbne se.Vrátím jí to.

,,Ale ne u nás.My jsme čistě jen nejlepší kamarádi" řeknu a svůj pohled přemístím na Maca.

,,Věci se mění" řekne jen a já se na ní nechápavě podívám.

,,Co s tím všichni máte?" zeptám se zaraženě a ona jen pokrčí rameny.Chci ještě něco říct, ale přeruší mě hlas komentátora, který ohlašoval začátek zápasu.Se zájmem jsem svůj pohled přemístila na hřiště a svojí otázku nechala nevyřčenou.

Já říkala že budou kratší kapitoly😂tahle je taková průměrná😊
Doufán že se líbí💬⭐btw kdo se taky nemůže dočkat nového sognu INVITED??🔥🔥
Love ya❤
MajdaMaggie