Only best friends [Marcus Gunnarsen]

~17~

O dva týdny později:
Jsem s Marcusem už přes dva týdny a můj život? Nikdy jsem nebyla tak šťastná.

Mám kluka, kterého miluju víc než svůj život a mám ho jenom pro sebe. Mám pro sebe jeho čokoládky, ve tvaru očí, v nichž se vždycky ztratím. Mám pro sebe jeho dokonalé hebké rty, chutnající po čokoládě. Mám pro sebe jeho zářivý úsměv a dlouhé blond vlasy, se kterýma si tak ráda hraju...no prostě je to můj Marcus Gunnarsen.

,,Slečno nechcete začít dávat pozor a nejenom pořád čumět na pana Gunnarsena?" osočil se na mě učitel a já překvapeně zamrkala. Pak jsem se na něj zamračila, protože mě vytrhl z přemýšlení o mém princovi.

,,To víte pane učiteli jsem prostě k sežrání." prohodil Mac a celá třída propukla v obrovský smích.Včetně mě.

,,Zas tolik si nefandi Gunnarsene." usadila jsem ho a on se zatvářil ublíženě. Poslala jsem mu vzdušnou pusu.Viděla jsem jak se mu ihned rozzářily oči. Na co to furt myslí uchyl jeden?

,,Tak se zase uklidněte. Slečno vy laskavě začněte dávat pozor a vy pane Gunnarsene snižte své ego." sjel ho učitel a třída opět propukla v nekontrolovaný smích. Chudák Mac.

Když hodina skončila, radši jsem se rychle vypařila ze třídy, aby mě Marcus nezabil za to co jsem mu řekla o té hodině.

,,Ale ale kam pak tak pospícháš." ozval se za mnou Marcus a obmotá mi ruku kolem zápěstí. Trhnutím mě otočil směrem k němu a ihned potom mě přišpendlil ke zdi.

,,Jsi si myslela že utečeš jo?" usmál se Marcus.

,,No já nemám žádný problém tě tady teď hned vykastrovat." ušklíbla jsem se a on se zatvářil ublíženě.

,,To by jsi potom přišla o zábavu." chtivě se na mě podíval a mě chvíli trvá než mi dojde význam jeho slov.

,,Debile." syknu a praštím ho přes rameno.

,,Au." řekl a chytnul se za postižené místo. Měla jsem v plánu odejít a konečně si jít pro věci do skříňky, protože za necelých pět minut zvoní. To mi ale opět překazil Marcus, který si opřel ruce o zeď z obou stran mé hlavy a já tak byla uvězněná.

,,Marcusi," povzdechla jsem si, ,, Za chvíli zvoní měli bychom jít." založila jsem si ruce na hrudi.

,,Něco za něco." ušklíbnul se.

,,Fajn, tak co chceš." vydechla jsem poraženě. Opět se na mě chtivě podíval.

,,Tebe." zašeptal a než jsem stihla jakkoli zareagovat, jeho rty zahřívaly ty mé. Zase jsem vnímala jenom Marcuse, jeho rty na těch mých a pocity, které jsem přitom cítila.

Dala jsem mu ruce za krk a on si mě za pas přitáhl blíž. Jednou rukou mě hladil po zádech a druhou měl položenou na mém líčku.

V tuhle chvíli mi bylo nějaké zvonění naprosto ukradené.

~~~

Šla jsem prázdnou chodbou, směr ven ze školy.

Naše líbací scénka s Marcusem nedopadla zrovna slavně. Zazvonilo, ale my se od sebe ani nehli. No a měli jsme tu karmu, že tou chodbou procházel zrovna nějaký učitel, který nás hned poslal na poškolu. Takže jsem musela s Marcusem další hodinu navíc trčet v tomhle vězení.

Když nás konečně pustili, řekla jsem Macovi ať jde napřed, protože jsem potřebovala s učitelem probrat svojí esej. Přece jenom je skoro konec školního roku a já bych ráda odmaturovala.