Only best friends [Marcus Gunnarsen]

~10~

Vůbec se mi nechtělo do školy.Nechtěla jsem ho vidět.A hlavně ne s tou nánou.

Snažila jsem mamku nějak přesvědčit abych mohla zůstat doma, ale nevyšlo mi to.Takže jsem do školy musela jít.

A to byl i ten důvod proč jsem po všech házela vražedné pohledy a třískala se vším co se dalo.

Když jsem třískla se svou skříňkou, dvě holky hned vedle, sebou polekaně trhly a podívaly se na mě stylem co ti jebe?

Ignorovala jsem to a pokračovala dál do třídy.

Sedla jsem si do svojí lavice, která byla prázdná, protože Marcus seděl s Martinusem.Divila jsem se že nesedí s Alison, která seděla hned před nima.

Hned jak mě Marcus zpozoroval odvrátil pohled.Smutně jsem se podívala na Martinuse, který se na mě povzbudivě usmál.Byla jsem ráda aspoň za něho.Něco mi říkalo, že věděl o mých citech k Marcusovi.

Celý den jsem se snažila dávat pozor při hodinách, ale šlo mi to hodně těžce, když na mě Marcus pořád koukal.Nedívala jsem se na něj.Neměla jsem na něj náladu.

Když jsem mířila na oběd někdo mě doběhl.Když jsem se na dotyčného otočila, myslela jsem si že je to Marcus, ale hned jak jsem viděla pihu nad horním rtem, tak jsem si úlevně oddechla.

,,Vím to." vypadlo z Tinuse a já se na něj nechápavě podívala.

,,To s tím Macem." napověděl mi a mě to konečně došlo.

,,Věděla jsem, že ti to Katie řekne." uchechtla jsem se.

,,I mě bolí dívat se na to jak si s ním na mrcha zahrává." řekl a sklopil hlavu.

,,Já už jsem mu svůj názor řekla. A vidíš jak to dopadlo." pokrčila jsem rameny.

,,Jsi docela v pohodě na to, že jsi se pohádala s nejlepším kamarádem a zároveň tajnou láskou." zasmál se a já si dala prst na rty ve znamení, že má být zticha.

,,Musíš tak řvát?!" zašeptala jsem naštvaně a on se jen nevinně usmál. Jsme na chodbě plné lidí a on si to tady vyřvává.Idiot.

,,Hele nechceš se mnou dneska jet na trénink?Katie by tě chtěla vidět." řekl a když vyslovil její jméno, jeho oči změkly a zatvářil se zamilovaně. Wow ten je v tom až po uši. Achjo jak já jim závidím.

,,A nepojede náhodou i Marcus?" vyslovit jeho jméno bez emocí v hlase mi dalo docela zabrat.

,,Ne, jede s Alison, " její jméno vyslovil se značným znechucením, ,,A navíc my pojedeme s mým tátou autem." zazubil se na mě.

,,Tak jo." přikývnu s usměvem.Tinus na mě vychrlil čas, kdy přijede a někam zmizel.

Teď už s úsměvem se vydám pro jídlo, které dneska vypadalo překvapivě dobře.

Doma jsem se převlíkla a akorát přijel Martinus s tátou. Slušně jsem pozdravila a sedla si dozadu.

Po cestě se mě Kjell-Erik ptal na školu a tak dál. Známe se už hodně dlouho, takže se bavíme jako hodně dobří známí.

Když jsme dojeli na místo, Katie už nás nedočkavě vyhlížela.A to jsme se neviděly dva dny.

Hned jak jsem vystoupila, nahrnula se ke mně a obejmula mě. Pak ze sebe začala sypat tolik otázek, že jsem jí se smíchem musela zastavit.

,,Katie, všechno ti řeknu později neboj." uklidnila jsem jí a ona se na mě podívala dost podezíravě.

,,A já jsem vzduch?" ozval se Tinus a na obličeji se mu rýsoval smutný obličej. Katie se ušklíbla a přešla k němu.

Něco mu říkala, ale já je nechtěla rušit, tak jsem mezitím odešla na tribunu.

Katie přišla asi po patnácti minutách a byla celá rudá.Zasmála jsem se.

,,Tak kde jste si to rozdali?" zeptala jsem se jí a ona se na mě pohoršeně podívala.

,,Samozřejmě že nikde.Jenom se Tinus trošku víc rozjel." začervenala se a já tázavě pozvedla obočí.

,,Trochu?" nadhodila jsem a hned jsem schytala bolestivou ránu do ramene, ,,Au!" vyjekla jsem a chytila se za postižené místo.

Katie se na mě jen ušklíbla a začala pozorovat Tinuse na hřišti. Chtě nechtě jsem si všimla, že Marcus na hřišti ještě není.

,,Tak co ten Marcus?" zeptá se a mě píchne u srdce.

,,No..." nadechnu se a dám se do vyprávění co se za ty poslední dva dny stalo.

Byla jsem asi v půlce vyprávění, když na hřiště vběhl Marcus. Chvilinku po tom se na tribunu posadila Alison.

Zhluboka jsem se nadechla a pokračovala. Teď už tišším hlasem.

,,To je mrcha!" vykřikla šeptem Katie a já se na ní smutně pousmála, ,,A Marcus je taky pěkně blbej. Nemám si s ním promluvit?" zeptala se mě a já se zhrozila.

,,Hlavně to ne!" řekla jsem a varovně se na ní podívala, ,,Slib mi Katie, že s ním nebudeš mluvit." vážně jsem se na ní podívala.

,,Jasně že ne." mávla rukou.

Jestli s ním bude mluvit, tak jí uškrtím. Nechci aby se Marcus dozvěděl něco, co nemá.

Heiii jsem tu zas.Není to moc dlouhé a je to i nudné, ale v příští kapitole se už snad bude něco dít.
Doufám že se líbí❤
Love ya💓
MajdaMaggie