Only best friends [Marcus Gunnarsen]

~25~

Ještě jednou jsem přejela řasenkou přes řasy a podívala se na svůj odraz v zrcadle.

Snažila jsem se nahodit nějaký ten úsměv, ale šlo to opravdu těžce. S povzdechem jsem se zvedla, navlékla si střevíčky a vyšla ven před barák.

Zanedlouho přijelo auto a vystoupil z něj vysoký, pohledný blonďák. Málem bych ho v tom obleku nepoznala.Vlasy měl do patky, ale měl je nagelované, aby mu nepadaly do obličeje. Na sobě měl bílou košili, červenou kravatu a obyčejné černé sako a kalhoty. S tím svým úsměvem vypadal tak roztomile, ale zároveň dospěle.

,,Ahoj." došel ke mně a věnoval mi jeden dlouhý polibek, který jsem mu s radostí opětovala.

Rozhodla jsem se, že mu o tom stěhování řeknu až přijdeme domů, protože nám nechci kazit večírek.

,,Ahoj." zamumlala jsem mu do rtů a s úsměvem se od něj odtáhla.

,,Jsi překrásná." řekl Mac a políbil mě na špičku nosu. Zrudla jsem jak rajče a sklonila pohled ke svým šatům.

Jsou červené, až skoro krvavě rudé. Horní díl je upnutý a krajkovaný a sukně je nadýchaná a vláčná. Původně jsem si tyhle šaty chtěla vzít na maturitní ples, ale jisté okolnosti mi to pokazily.

K šatům jsem měla červené boty na menším podpatku. Nějaké doplňky s červeným kamenem a k tomu psaníčko černé barvy. Můj ůčes nebyl nijak originální. Prostě obyčejný drdol a dva pramínky volné.

Nasedli jsme do auta, kde jsem se pozdravila s Tinusem. Erik tam nebyl a auto řídil nějaký neznámý řidič.

Ještě jsme zajeli do Møsjoenu pro Katie, která vypadala úchvatně. Měla na sobě obyčejné černé šaty až na zem. Na nich byly stříbrné kamínky. K tonu měla stříbrno-černé boty a černé psaníčko přes rameno. Z vlasů měla udělaný velmi složitý ůčes, ale neskutečně jí slušel.

Když se Tinus a Katie vítali, vypadali snad ještě zamilovaněji než předtím. Byli spolu tak roztomilí. A bylo vidět, že jsou oba šťastní.

Otočila jsem hlavu na Marcuse, který se na mě roztomile usmál a propletl si se mnou prsty.

A zase to na mě dopadlo. Vždyť já zítra odjíždím na druhou stranu zeměkoule a on o tom ještě ani neví. Začala jsem se cítit provinile.

,,Ahoj Car, ty jo sluší ti to." řekla Katie a sedla si naproti mě. Je já se nezmínila? Jedem velkou černou dodávkou, takže místa je tu dost.

,,Ahoj Katie, děkuju tobě taky." usmála jsem se na ní a ona mi usměv opětovala.

Jeli jsme asi půl hodiny a mezitím jsme si neustále povídali. Teda ostatní jo, já moc ne. Pořád jsem musela přemýšlet nad tím, jak to Macovi řeknu.

Konečně jsme dojeli na místo.Ihned jsem poznala, že jsme v Trondheimu.(Já vím, že je blbost aby byli za půl hodiny v Trondheimu, ale berte to prosím s ohledem. Nemůžu za to že Trofors je taková díra 😂😂)

Když se otevřely dveře, oslepilo mě několik blesků od fotografů. Nečekala jsem, že tu budou i paparazzi.

,,My půjdem první." řekla Katie, když viděla můj vyděšený výraz. Přikývla jsem.V tuhle chvíli jsem jí byla neskutečně vděčná.

Nejistě jsem se podívala na Marcuse, který mou nervozitu vycítil a okamžitě mě chytl za ruku.

,,Neboj, jenom projdem tou uličkou. Ani se nemusíš zastavovat. Prostě všechny ignoruj. Neboj jsem tu s tebou." ujistil mě a stiskl mi ruku, načež mě lehce políbil.