Only best friends [Marcus Gunnarsen]

~19~

O tři dny později:
Už jsou to tři dny. Tři dny jsem nevytáhla paty z domu. Slzy už jsem vyčerpala a tak moje nálada přešla na vzteklou.

Byla jsem na Marcuse nehorázně naštvaná. Pořád se mi před očima objevoval ten obraz jak je na něm Alison přilepená. Chce se mi z toho pokaždé zvracet.

Seděla jsem v pokoji a nepřítomně koukala do zdi. Najednou mi mobil oznámí novou zprávu.

Moc se mi tam nechtělo, ale Tinus má pravdu. Musím se nějak odreagovat a konečně přestat myslet na Marcuse.

Povzdechla jsem si a šla se trochu zkulturnit do koupelny. Přeci jenom tři dny jsem byla zavřená v pokoji a došla jsem maximálně do kuchyně. Nedivím se, že jsem se lekla svého odrazu v zrcadle.

Dala jsem si sprchu, umyla si a vyfénovala vlasy a pak se pustila do vybírání outfitu.Vzala jsem si černé skinny džíny a dlouhou tyrkysovou mikinu, která mi byla až po kolena. K tomu černý batůžek a nějaký černý Adidasky. Make-up jsem moc neřešila. Jen řasenka, korektor abych aspoň trochu zamaskovala ty kruhy pod očima a lehká červená rtěnka.

Když jsem byla konečně spokojena se svým vzhledem vydala jsem se do parku.Šla jsem pomalu, protože jsem měla ještě půl hodiny čas.

Dala jsem si do uší/očí (ano to jsem napsala poprvé přátelé) sluchátka a za doprovodu písničky All of me jsem šla do parku.

Došla jsem na místo a ani jeden z nich tam ještě nebyl. Tak kdo se divil bylo teprve 14:50.

Tak jsem si vyndala sluchátka z uší a zaposlouchala se do přírody kolem sebe (jde to?😂).Nic jsem nevnímala. Ani svoje myšlenky.

Najednou mi někdo přikryl oči dlaněmi. Docela dost jsem se lekla. Možná proto mě na místě, kde se mě dotyčný dotýkal pálila pokožka.

,,Martinusi tohle není vtipný, málem jsem umřela strachy." řekla jsem naoko naštvaně, ale ruce z mých očí se nesundaly.

,,Ale notákkk, tohle mě nebaví." zaúpěla jsem a ruce se z mých očí konečně sundaly.

S úsměvem jsem se otočila na Tinuse. Kéž by to byl Tinus. Úsměv se mi ve vteřině vytratil a nahradila ho ledová maska.

Chtěla jsem se otočit a okamžitě odtud odejít, ale jeho ruka se mi pevně obmotala kolem mého zápěstí.

Nechtěla jsem se otočit. Kdybych to udělala, koukala bych se přímo do těch jeho čokoládek a už bych to nevydržela.

Tři dny bez Marcusových rtů, vlasů, těla a úsměvů, pro mě byly jako noční můra. Už teď jsem se musela držet abych mu neskočila kolem krku a neukradla si ty jeho dokonalé rtíky.

,,Car prosím vyslechni mě." promluvil a já z jeho hlasu poznala naprostou zoufalost. O důvod víc proč se nepodívat do jeho očí.Viděla bych tam přesně to, co on právě cítí.

,,Nemám důvod." řekla jsem sebevědomě, ale ve skutečnosti jsem se cítila hrozně křehká. Cítila jsem na sobě jeho pohled. Cítila jsem jak si mě sjíždí od hlavy až k patě a snaží se na mě najít aspoň jednu emoci. No tak to má asi smůlu.Ve skrývání svých citů jsem přeborník.

,,Nebylo to tak, jak to vypadalo a ty to víš." řekl. Nadechla jsem se a otočila se k němu. Záměrně jsem se vyhla jeho očím.

,,A jak ti mám asi věřit?!" vyjela jsem po něm, protože tohle jeho obhajování mě fakt nebavilo.

,,Věříš mi, protože mě miluješ. A já miluju tebe a přísahám ti na svůj život, že to bylo úplně jinak." řekl a snažil se zachytit můj pohled. Zatímco já, očima hypnotizovala keř za ním.

,,A jak to teda bylo?!" odsekla jsem a pořád se koukala na ten keř. Povzdechl si a dal se do vyprávění.

,,Šel jsem po chodbě v úmyslu na tebe počkat před školou. Najednou mi do cesty vlezla Alison a zatáhla mě do třídy. Mezitím mi ta mrcha stihla vzít z kapsy telefon a napsat ti. Všechno se to stalo tak rychle, že jsem byl sotva schopný to pobrat. Řval jsem na ní co dělá a ať mi vrátí ten telefon. Pak řekla něco o pomstě a otevřely se dveře. Nestihl jsem nijak zareagovat a ona se mi přilepila na rty. Hned jsem jí odstrčil. Když jsi odešla, vrazil jsem jí facku a běžel jsem za tebou." dovyprávěl menší zkrácení toho co se stalo. Dávalo to smysl.Vím že Alison je schopná čehokoliv.

,,Podívej se na mě." zaúpěl Mac a já mu vyhověla. A stalo se přesně to co jsem očekávala.V jeho očích jsem viděla jen zoufalost. Žádné jiskřičky tam nebyly. Celkově vypadal hrozně. Obrovské kruhy pod očima, bílý jako stěna a vlasy mu trčely úplně všude. Bylo vidět, že hodně brečel.

A mě v ten moment všechna zlost a smutek vůči němu opustila. Okamžitě. Ničil mě ten pohled na něj. Bylo na něm vidět, že mluví čistou pravdu.

Přešla jsem k němu a opřela naše čela o sebe.Váhavě položil svoje ruce na moje boky a já mu ty svoje spojila za krkem.

,,Věřím ti, protože tě miluju." řekla jsem a po dlouhé době spojila naše rty. Opět jakoby to bylo poprvé.V břiše mi vybuchl ohňostroj a cítila jsem jak mi srdce pomalu vyskočí z hrudi. Vnímala jsem jenom jeho měkké, teplé polštářky, které zahřívaly ty mé. Mac toho ihned využil a polibek prohloubil. Z jednoho nevinného polibku se stalo dravé líbání.

Kvůli nedostatku kyslíku jsme se od sebe odtrhli. Opřely si o sebe čela a usmívali se na sebe jak nějaký pošuci. Ale my jsme pošuci. Zamilovaní pošuci.

Konečně jsem v těch jeho čokoládkách viděla ty, mnou postrádané, jiskřičky štěstí.

,,Miluju tě." zašeptal a můj úsměv se ještě víc rozšířil.

,,Já tebe taky" odpověděla jsem a on mě objal a zatočil se se mnou. Jen jsem se tomu smála.

Láska, je něco, čeho si každý musí vážit. Obzvlášť když jeden druhého miluje.

The end.Né to bych vám neudělala😂tahle povídka bude mít asi 25 kapitol i s epilogem, takže se máte na co těšit 😂😇
Doufám že se líbí ❤
Love ya💘
MajdaMaggie