~Prolog~

3.4K 159 25
                                    

Carine Smøth jméno mé.Co bych vám o sobě řekla?No je mi 16 a za půl roku mi bude 17.Jsem docela malá, mám blonďaté vlasy a zeleno-modré oči.Mám spíš sportovní postavu protože hodně běhám a posiluju, ale žádný záměrný sport nedělám.Bydlím v malé vesničce Trofors a chodím tam i na střední školu.Můj koníček je asi zpěv, tanec a tak obecně hudba.Jinak miluju spánek a celkově jsem celkem líný člověk.Toť vše o mě.

,,Au co do mě furt pícháš přeskočilo ti?!" zašeptala jsem směrem k Macovi, když mě už po páté píchnul tužkou do ruky.

,,Nudím se." pokrčí rameny a zase mě píchne.Naštvaně jsem ho pleskla přes ruku a radši tu svojí stáhla pod lavici.

Abych vám to ujasnila.Marcus je můj nejlepší kamarád.A ano je to ten slavný Marcus Gunnarsen.Známe se už od pěti let a já lepšího člověka nikdy nepotkala.

Marcus má dvojče jménem Martinus Gunnarsen, který je spíš tišší povahy, ale to platí jen ve škole.Moc se nebavíme, ale poslední dobou se z něho stává čím dál tím větší kamarád.Teda aspoň pro mě.

To, že je Marcus slavnej mě nikdy moc nezajímalo.Ani jsme se o tom nikdy moc nebavili.Nevadí mi to, ale jediný co mě štve, když někam odjede na tři měsíce a já tu nikoho nemám.

Jo můžu se bavit s holkama z naší třídy, ale to jsou všechno takový s prominutím děvky, že o jejich společnost fakt nestojím.

Jedině jednou se mi jejich turné líbilo.Bylo to asi před rokem a oni půlku prázdnin jezdili po celým Norsku.No a jelikož naše rodina si na dovolený moc nepotrpí, tak jsem mohla jet s nima.Bylo to asi nejlepší léto za celej můj život.Taky jsem se víc poznala s Tinusem.

Nevím jestli jsem to už říkala, ale jsem jedináček.Mám jen jednu nevlastní sestru Amandu, které je už 25 let.Moje rodiče jsou asi ty nejvíc v pohodě rodiče na světě.Mamka dělá v nějaký velký firmě a vyřizuje zakázky a můj táta vede nějakou stavební firmu.Takže jo, o peníze máme postaráno, ale to asi každý nor.

,,No tak Car já se hrozně nudimmm, chci domů." zaskučí Marcus a já se na něj otráveně otočím.

,,Tak za prvý.To neříkej mě ale učitelce.A za druhý.Sedíš tu teprve 15 minut a je první hodina Macu, měl by jsi se probrat." poučila jsem ho a zase se obrátila k tabuli, abych si mohla opsat ty nudný příklady.

,,Hmm.Díky za zvednutí nálady." zamručel a lehl si na lavici.

Mám asi vážně toho nejlepšího kamaráda na světě.A ne, vůbec mi nevadí. že je kluk.Právě naopak.

Trošku delší prolog, ale to je jedno😂Snad jste se o Carine dozvěděli trochu víc a já vám teď jenom popřeju příjemné čtení a snad se vám to bude líbit.
Love ya💖
MajdaMaggie

Only best friends [Marcus Gunnarsen] Kde žijí příběhy. Začni objevovat