Marcus and Martinus ( Why?)

IXX.

MARCUS

Ráno mě probudily sluneční paprsky. V náručí mi pořád spí Martinus. Jako každé ráno se dívám na hodiny. Poté šahám Tinusovi na čelo abych zjistil jak mu asi tak je. Zjišťuji, že má snad ještě větší horečku. V tom se ale otevírají dveře a do místnosti vstupuje Emma.

EMMA: " Dobré ráno. "

" Ahoj. "

EMMA: " Máte jít na snídani. "

" Jo tak my za chvíli přijdeme. Děkuji. "

" Martinusi vstávej. "

Něco zamumlal, otočil se na druhý bok a spal dál. Lenoch.

" Máš vstávat. "

Konečně se probudil. Šli jsme tedy na snídani. Martinus se v jídle jenom šťoural.

MÁMA: " Copak? Ty nemáš hlad, nebo ti snad nechutná? "

MARTINUS: " Ale jo, ale já nějak nemám hlad. A jsem hodně unavený. Chci jít pořád spát. "

MÁMA: " Tak sněs co chceš a běž spát. "

Chvíli se ještě nimral v jídle a pak odešel. Já jsem dojel a šel k sobě. Jenže při cestě k sobě jsem z Tinusova pokoje slyšel mluvení, šel jsem se tam tedy podívat. Na posteli se převaloval Martinus a něco si mumlal ze spaní. Šel jsem ho tedy vzít ze spárů zlích snů.

MARTINUS

Je mi snad ještě hůř než včera. Jdu znovu spát, protože to je teď ta jediná věc, kterou chci dělat. Únava na mě spadla hned jak mile jsem si lehl do postele. Upadl jsem do říše né moc dobrých snů.

....

MARCUS: " Vstávej! No tak vstávej. "

" C co. Proč mě budíš? "

MARCUS: " Protože se ti zdál zlí sen a já tě v něm nechtěl nechávat. Tak co se ti zdálo? "

Zlí sen? Jako možná jsem vážně blbej, já si neuvědomuji, že by se mi zdál nějakej zlej sen. Já si totiž neuvědomuji ani to, že by se mi něco zdálo.

" Asi mi nebudeš věřit, ale já si ten sen nepamatuji. "

Nic neřekl. Jen na mě kývl, abych šel za ním. Občas k dorozumívání prostě nepotřebujeme slova. Šli jsme do obýváku a na televizi běžel fotbal. Sedl jsem si na gauč vedle Marcuse. Mám hroznou zimnici.
Chci se zvedat a jít si pro deku.

MARCUS: " Kam deš? Ty se se mnou nechceš dívat."

Zněl smutně. Vždy se totiž díváme spolu.

" Jdu si jenom pro peřinu, mám zimnici. "

MARCUS: " Já tam doběhnu. Dívej se dál. "

Ani ne za minutu už je tu zase i s mojí peřinou. Zahrabal jsem se do ní a díval se dál.

....

Už je po zápase a běží zprávy. Chci jít spát, jenže něco mi v tom zabrání a to věty moderátorky v televizi.

MODERÁTORKA: " Přišla k nám zpráva, že pátrání po slavném Martinusovi Gunnarsenovi, bylo zastaveno. Nevíme jestli jsou tyto zprávy falešné. Je několik názorů. Tady vám řekněme tři nejmyšlenější. Jeden je, že Martinuse našli. Druhý názor je že Martinuse zabili a bylo nalezeno jeho tělo. A třeí názor je že Gunnarseanovi už svého syna nepostrádají. Detektiv který vedl vyšetřování nám nic neřekl. Doufáme, že se to co nejdříve vyšetří. "

V tu chvíli jsem se podíval na Marcuse a na stejno jsme řekli.

" Musíme jím to říct. "

Pak jsme se tomu začali smát. Ach ta naše telepatie.

MARCUS: " Dáme fotku na instagram. "

To nebyla otázka a proto jsem mu podal telefon. Sedl jsem si vedle něho na gauč a dal mu hlavu na rameno. On mi dal ruku přes rameno a vyfotil nás. Pak jsme fotku dali na instáč. Napsali jsme tam popisek: Martinus is back at home. A poastli to. Okamžitě nám začali chodit zprávy. Ale to už jsem zase spinkal svím poklidním spánkem.

OK, JE TO TROCHU NUDA, PŘÍŠTĚ TO BUDE TROŠIČKU ZÁBAVNĚJŠÍ. A NAVÍC MĚ DNES NAPADL NÁMĚT NA NOVOU KNÍŽKU, TAKŽE AŽ TUTO DOPÍŠU TAK BUDU PSÁT M&M KNÍŽKU ČÍSLO DVA. A URČITĚ MI NAPIŠTE JAK SE TĚŠÍTE NA JEJICH NOVOU PÍSNIČKU. JÁ ÚPLNĚ NEJVÍC. MĚJTE SE. PAPA.