Zachránci [Avengers]

27.Trénink

S velmi silnými nádechy se vzbudím z jedné veliké noční můry, která vlastně ani noční můra nebyla. Otevřela jsem své oči a podívala se na strop, který mi značil, že jsem znovu ve svém pokoji. Dala jsem si svojí ruku na čelo, protože mě nejspíš bolela hlava po tom, co jsem znovu přebrala zodpovědnost nad svým tělem. Vzpomněla jsem si, ale na to jak mi někdo prostřelil rameno a teď?.. Je zdravé až na to, že tam asi budu mít navždy jizvu. Regenerace je dobrá věc, ale nemůže ti pomoct se vším.

Vzpomínám si, jak Cora zabíjela ty lidi. Kolik jich bylo? Přes dvacet rozhodně a to ještě ani nepřeháním. Těžce jsem si povzdychla a sedla si na bok postele. Se sklopeným obličejem jsem, ale zahlédla černou kombinézu, která byla vedle postele. Podívala jsem se raději vedle sebe, na dřevěný stoleček, kde byla voda ve skleničce a jeden krajíček chleba s máslem. Nečekala jsem na nic, vypila jsem skleničku a snědla chleba a ihned mi bylo o něco lépe. Po menší snídani jsem se šla převléknout do koupelny. Jako každý den jsem měla černé legíny a černé tílko. Další den, další tréning a další návštěva Mary v kómatu.. Letmě jsem se ještě koukla do zrcadla, kde jsem zpozorovala mě, úplně zničenou a znovu propadlé tváře. Odvrátila jsem pohled od menšího zrcadla a šla ven z koupelny.

Po tom, co jsem vyšla z koupelny mě čekal Danny na tom samém místě, kde mě čeká vždy. Sedící na mé posteli se na mě otočil. "Včera to byl pěkně perný den.." zašeptal jemně a já si prohlédla jeho strupy na tváři. Měl je kolem levého obočí a jemný stup na jednom z koutku rtů. Přistoupila jsem k němu a znovu sklopila pohled.

"Ano, to byl.." zašeptala jsem. "Základna S.H.I.E.L.D.u je zničená?" zeptala jsem se již s plným pohledem na Dannyho obličej.

"Ano, ale někdo nás tam očekával. Jakoby věděli, že zrovna chceme zničit jejich základnu v Arizoně.. Ale ty jsi to schytala nejvíce, nejspíše se soustředili na tebe." řekl.

"Jo, to je dost veliká pravděpodobnost." řekla jsem s povzdychnutím a ihned začala jiné téma:"Dneska trénujeme, co obvykle?.." zeptala jsem se.

"Ano, souboj z blízka, dálky. Budeš boxovat do pytle a potom jedeme trénink na celé tělo."

"Úplně?" zeptala jsem se.

"Ano, úplně." řekl. "Tak pojď, máme toho plno na práci." řekl a oba dva jsme vyšli z mého pokoje a zamířili do tělocvičny.

*      *      *

"Vstávej ze země Sam." řekl Danny a podal mi ruku, abych vstala. S jeho pomocí jsem se dostala na nohy a i s tím jsem mu podkopla jeho nohy a on spadl na zem.

"Soupeři se nepodává ruka, aby vstal." řekla jsem trochu s uchechtnutím a on natáhl svojí ruku, chytla jsem jí a Danny mě svalil na zem za ním.

"Prý, že se nikdy nedává ruka soupeři.." uchechtl se. "Konec poflakování, jdeme na střelbu na dálku." řekl Danny a tentokrát jsme oba dva vstali a zamířili na druhou stranu tělocvičny, kde jsem si vzala nejdříve devítku a začala střílet do terče...

..."Sam, soustřeď se." řekl tvrdším hlasem Danny. Olízla jsem si horní ret a znovu začala střílet. Teď to bylo nejspíše o dost lepší, protože nic neříkal, ale jak mi nabil zbraň a já vystřílela veškerý zásobník tak řekl: "Hm, nebylo to špatně, ale mohlo to být lepší." řekl, nabil mi zbraň a znovu mi ji podal. "Teď chci vidět tvůj nejlepší výkon, nebo budeš střílet ještě déle." řekl výhrůžku s kamenou tváří a podal mi nabitou zbraň a já začala znovu střílet s plnou soustředěností na terč. Jak jsem dostřílela tak se Danny koukl na terč a celý si ho prohlédl. "Znovu, nebylo to špatné. Budeš tu dokud pokaždé nestrefíš celým zásobníkem terč." dořekl a já začala střílet, znovu, znovu a znovu.. Danny si znovu prohlédl terč a s pohledem, který mi ihned řekl, že mám střílet znovu a nabil mi zbraň. "Máš poslední šanci dát všechny rány do terče, nebo tady strávíš celý den." řekl a já si těžce povzdychla. Už mě totiž hodně bolely ruce, které potřebovali chvíli odpočinku. Teď jsem do toho dala všechno a myslím si, že všechny rány byly v terči. "Tak tohle nebylo špatné, sice na dvacátý pátý pokus, ale lepšíš se, pomalu, ale jistě.." na chvíli svojí řeč zastavil, ale začal mluvit dál: "Teď jdeš boxovat do pytle. Dáš si minimálně půl hodinu, protože si hodně dlouho střílela. Už si to dávno mohla mít za sebou." povzdychl si a oba dva jsme přešli k pytli, kde jsem si vzala sluchátka, dala si na sebe boxovací rukavice, pustila hudbu a začala boxovat.

Měla jsem všeho plné zuby. I pro to jsem necelou tři čtvrtě hodinu dávala rány boxovacímu pytli. Dala jsem si sluchátka pryč a s velikou bolestí kloubů a svalů na ruce pořád boxovala do pytle. "Ještě posledních pár ran.." objasnil Danny já pytli dala pár ran a Danny řekl, že konec. S koncem jsem si rychle sedla na žíněnku a začala to rozdýchávat. Byla jsem celá zpocená a naprosto zničená.

"Dobrá práce." řekl na konec. "Teď jdeme proto, že jsi tady tak makala. Tak jdeme jen břicho a biceps." řekl s jemným úsměvem. Zakřenila jsem se a jemně si protáhla ruce, které byli už teď hodně namožené. Moc bych si přála mít aspoň jeden den klid..

*      *      *

"Tady máš vodu." podal mi ji po tréninku Danny. Nebylo moc příjemné, jak na mě křičel, když jsem naposledy udělala jede shyb a teď mě kvůli něho bolí břicho i celé ruce.

"Děkuji." řekla jsem a celou půl litrovou láhev vody vypila na ex. Mé silně bušící srdce se nechce uklidnit a má kůže úplně vaří i pro to jsem se opřela o studenou zeď a pomalu chladila rozpálenou kůži. Mé oblečení je propocené skrz na skrz a celkem by se hodila sprcha, protože nevoním úplně vábně.

"Dneska sis opravdu mákla." uznal na konec a opřel se o zeď vedle mě. "Moc mě mrzí, že jsem na tebe při tréninku křičel, ale musíš se zlepšit." řekl. Já se na něj otočila a zadívala se mu do očí.

"Já vím." šeptla jsem.

"Ani nevíš, jak jsem se o tebe bál, když tě střelili. Myslel jsem si, že tě střelil do hlavy, ale bylo to jen do ramene. Chtěl jsem za tím střelcem jít, ale to už bylo pozdě." řekl.

"Ne, oni mě chtěli zastavit. Chtěli zastavit to monstrum uvnitř mě, které je stoj na zabíjení. Ty to víš, až moc dobře. Chtěli zastavit to, co zabilo více jak dvacet lidí." řekla jsem trochu se zvýšeným hlasem, ale ne tak, aby jsem na nás dva upozornila. Odtáhla jsem se od studené zdi a šla pryč z tělocvičny a mířila k sobě do pokoje, kde jsem se šla osprchovat. Vzala jsem si na sebe to samé až na to, že černé tričko místo černého tílka. Byla jsem celkem dost vytočená, neměla jsem chuť vysvětlovat Dannymu, že by to bylo správné zabít to, co je ve mně skryté..

Otevřela jsem si dveře koupelny a vyrazila k Mary, která je už pět dní v kómatu. Šla jsem několika chodbami než jsem byla na místě. Nikdo u Mary nebyl. Byli tam jen přístroje, které kontrolovali její životní funkce. Mary byla celá bílá, měla monokly na očích, měla sešité jedno obočí, po rukách se jí rýsovali modřiny. A tohle všechno bylo jen kvůli mě...