My second family|FF Marcus Gunnarsen

10.🥀 2/2

Když viděl že já k němu nějak dobrovolně nepůjdu už jen kvůli tomu že se mi prostě nechtělo hýbat, seskočil a stoupl si předemě. No co by ten blbeček neudělal jiného než mi zabavil zmrzlinu za což jsem se na něj naštvala s vykřiknutím "hele,, a složením si ruce na prsou. Mu to nějak nevadilo a vtiskl si mě do pevného objetí ve kterém jsem roztála a ve kterém mi bylo poněkud dobře. Obmotala jsem mu ruce které byly ještě před chvílí na mém hrudníku okolo zad a nohy z tureckého sedu mu obmotala okolo jeho pasu.

"víš že jsi roztomilá když jsi naštvaná babygirl?,, hladil mě po vláskách.
"já jsem roztomilá vždy a všude,, prohodila jsem egoistycky."tomu bych věřil,, mé tvářičky začali nabírat na teplotě.

"nechápu jak můžeš jíst vanilkovou. Vždyť je to hnus,,podotkla jsem v objetí." no tak no tak no tak! To odvoláš!,, rychle si mě od sebe odtáhl. "um.. Ani mě nehne,, vítězně jsem si složila ruce na prsou, vstyčila hlavu a zavřela oči."myslíš?,, i přes to jsem cítila jak se ušklébl a po chvíli už jsem se dívala na své tričko které bylo ještě před chvílí čisté s otevřenou pusou.

"já tě zabiju Marcusi Gunnarsene!,, vražedně jsem se na něj podívala."to máš za tu vanilkovou. Ale musím uznat že čokoládová taky není nic extra,, dodal k tomu."fajn, to sis pokazil!,, napřáhla jsem se pro lžičku, nebrala kus čokoládové zmrzky a hodila jsem ji na něj na oplátku až se na mě podíval stejně jako já na něj před chvílí. "No tak to počkej!,, varoval mě ještě předem než si začal nabírat rukou z jeho kelímku."to neuděláš!,, zakvičela jsem.

A jako kde mám jít teď když jsem v pasti? Narazila jsem do skříňky za mnou a není cesty zpět protože na bocích by si mě snadno odchytl a přede mnou by mě stoprocentně chytil. rychlou chůzi přešel ke mně a zmrzlinu kterou měl na dlaních mi plácl na můj obličej. "fajn, udělal to,, nevěřícně jsem povzdechla  a z očí si rukama utřela tu spoušť. "pleťová maska princezno.Chcete donést ještě okurky na oči proti vráskám?,, zeptal se s dávkou sarkasmu.

"jo..a víš ty co? Dones ještě dva plátky okurek navíc princi,, plácla jsem mu do tváře svou dávku zmrzky kterou jsem stihla nabrat za zády."jo a ještě by jsme si mohli dopřát masáž nemyslíš?,, doplnila jsem.

"jo to by bylo dobrý. Šampaňské, hudba, masáž,svíčky a romantika. Co víc si přát že jo,, přistoupil ke mně blíž až se naše pánve o sebe otřeli a ruce si obmotal okolo mého pasu."něco tady máš počkej,, uchechtla jsem se a z jeho vlasů mu utřela kousek kapky od čokolády která tam asi nechtě zabloudila od ostatních."jenom zmrzlina,, ukázala jsem mu prst kterým jsem ji setřela a hned na to ho otřela o jeho tvrdý hrudník který je tak dokonale vypracovaný.

"pojď sem prosím tě.. Začíná ti to stékat po tváři,, otočil se za sebe, sebral nějaké papírové ubrousky a pomalu se dotkl mého líčka aby stékající zmrzlině omezil vstup na můj krk. Pozoroval mne s vážným výrazem jako kdyby se soustředil na každičký malinký detail na mé tváři,jakoby má hlava vybuchla jen kdyby vynechal kousek špinavého místa.

"to lechtá,,začala jsem se smát když se dostal na mou bradu a tahy kapesníkem, šimrali."ale no tak nesměj se!,, napomemul mě."ale to lechtá!,, okřikla jsem s pobaveným hlasem."počkej! Podej mi ten kapesník,, ukázala jsem za něj prstem na kuchyňskou linku už s vážnějším tónem hlasu.nechápavě se na mě podíval ale i přes to se pro něj natáhl."díky,, ubrousek jsem ochotně převzala a opatrně přiložila na Marcusovu tvář která byla celá hnědá, i když díky tomu že hnědá tekutina blbě držela tak na nějakých místech byla aspoň trochu výrazná pleťová barva.

Pod mým dotykem se trochu otřásl zimou. Taky aby ne když jsem se snažila zmrzlinu která chtěla nutně dolů z obličeje odstranit na poprvé a co nejpečlivěji takže jsme na to trochu tlačila. Samozřejmě znamenalo to, že to bude trochu chladit.

"no vidíš.. Už vypadáš trochu líp,, lehce jsem se na něj usmála.Jeho reakci jsem nepochopila ale fakt jakože vůbec, protože nahodil uražený pohled a ruce si skřížil na prsou. Nechápavě jsem se na něj dívala a vůbec nevěděla co jako zase dělá."nestihli jsme okurky!,, namítl."ty si vůl,, začala jsem se smát na celé kolo."to není k smíchu! Já chci okurky!,, dítě jedno tvrdohlavé..." ugh,, Obešla jsem ho, došla do ledničky, otevřela šuplík se zeleninou a vytáhla dvě salátové okurky. "chceš okurku? Chytej!,, vyzvala jsem ho aby okurku kterou se teď chystám hodit na něj chytl.

prudce se otočil nastavil ruky ve kterých se zelená věc za nedlouho objevila, já si sebrala tu svoji, kousla jsem do ní, za pomoci mé paty se otočila jako na podpatku a spokojeně si vyšla zpátky do pokoje.

"ale no tak.. přece mě to nenecháš samotného uklízet,, zastavil mě zoufalý hlas."každý si uklidí svou část a navíc tady není nějak extra nepořádek takže tě to nezabije,, pomalu jsem se otočila zpátky na něj a pomalu kousla do okurky čemuž se zasmál."prosím,, jo tak přesně tohle jsem chtěla slyšet.vítězně jsem se usmála a vykročila za Marcusem s dlouhým krokem a rukama jsem houpala co nejpružněji do strany.

"nepadej mi tady ty trdlo malé. Ještě si něco uděláš,, zmateně jsem koukala na ty dvě čokoládky které se koukali do mých modrých očí s obavami.abych vám ujasnila co se tady tak pár sekund zpátky stalo, tak to bylo to,že Smithová je tak šikovná a jak měla zavřené oči, šla si pro svou zmrzlinu aby ji mohla odnést zpátky do mrazáku, prostě uklouzla na roztečeném kousku který nejspíš omylem spadl při naší bitvě a tak nějak mě Marcus zachránil před pádem na zadek tak, že mě rychle chytl za pás a tak nějak ležím v jeho náručí jen trochu v jiné pozici než jsou ostatní zvyklí.

"ehm.. Tak já už raději.. Raději půjdu,, vykoktala jsem při trapném civění si do očí které rozhodně byly ty nejkrásnější jaké jsem kdy viděla."M-Marcusi slyšíš mě? Už mě můžeš postavit na nohy,, zmateně jsem se dívala protože se na mě nepřetržitě koukal s vážným výrazem." j-jo jasně,, vykoktal ze sebe za chvíli.

"ehm a pomůžeš mi na ty nohy?,, ten kluk vůbec nevnímá. Jako co s ním je?" halooo země volá Marcuse!,, mávala jsem mu rukou před očima ať se aspoň trochu vyhrabe ze svých myšlenek. "no pojď,,konečně.. Chytl mě za ruku a prudce tak, aby jsem byla schopna vstát zatáhl ale ovšem až moc silně. To zapříčinilo to, že jsem na nohách neudržela dostatečnou rovnováhu a pro změnu narazila Marcusovi do hrudi. Ugh kolikrát ještě dneska?

"Kath jsi v pohodě?,, v jeho hlase šla slyšet starost."uhm jo,, odpověděla jsem mu se zaražením a možná jsem trochu i lhala protože mě celkem bolela hlava I když vlastně nevím z čeho, ale nevadí."opravdu?,, nejistě se optal znovu, aby se ujistil."opravdu. Jen mě trochu začala bolet hlava,, zvedla jsem hlavu a mohla jsem tak rozeznat, že jeho tvář byla plná starostí."to za chvíli přejde honey,, pevné paže se obmotali okolo mého krku a tak si mě přitáhli ještě blíž k tělu.

"měli bychom to uklidit,, zašeptala jde v objetí které bylo to nejkrásnější jaké jsem kdy měla. Je to tak uklidňující pocit být u něj a tak nějak z toho pociťuju to, že se nemusím bát ať se děje cokoliv."no jo,, pohladil mě na temenu hlavy, naklonil se blíž ke mně protože větší prcek oproti němu snad ani není a políbil mě na něj. Hned na to mě z objetí ale pustil a začal kelímky  zmrzlin zavírat.celý úklid proběhl téměř beze slov,což bylo celkem trapné ale vzhledem co se to mezi náma děje tak se ani nedivím.

***

"Marcusi?,, tiše jsem na něj zavolala z mých dveří a nakukla na chodbu.mlčky se otočil a vyzval mě k dalším slovům s pozvednutým obočí. "nemohl bys se mnou dneska zůstat?prosím?,,

Okey druhá část is here..
I Hope u like it❤️❤️