My second family|FF Marcus Gunnarsen

16.🥀

"kde jsi jako byla!?,, podrážděně vyšlo z osoby sedící na mé posteli. Já se uchechtla, sáhla po vypinači od světla a rozsvítila."proč tady sedíš po tmě prosímtě?,, pohlédla jsem zpátky na blondýna sedícího na mé posteli upírající pohled někam před sebe."kde jsi byla!,, vražedně se na mě podíval a můj smích z tváře se rázem vytratil. "co se děje honey,, přistoupila jsem k němu blíž, posadila se vedle něj na postel."tak naposledy. Kde jsi byla?!,, procedil mezi zuby.

"s tím klukem který nás potkal na hřišti.. Proč?,, zhluboka vydechl,zapřel se lokty o kolena a složil si tváře do dlaní.co to s ním sakra je?obmotala jsem mu ruku okolo zád, které byly zhrbené,lehce ho na ně políbila a hned na to si na ně položila hlavu. "co se děje Marcusi?,, ustaraným hláskem jsem se zeptala. Ten kluk mi dělá starosti. Už na hřišti se mi zdál divný, protože Chrise propaloval pohledem bezdůvodně.

"to nic. Jen si musím zvyknout, že se za tebou budou otáčet i jiní kluci a nebudeš jenom má,, narovnal se a moje ruka pomalu sklouzla dolů, jako na skluzavce. Nechápavě jsem na něj pohlédla. Co tím jako myslí?"c-co?,, vykoktala jsem. Otočil se na mě, ovšem nekoukal mi do očí, jako obvykle. Pozoroval mé rty, na kterých se za pár sekund objevily ty jeho. V mém břiše se rozletělo tisíce motýlků do všech světových  stran.

Z toho šoku jsem ztuhla, oční bulvy se mi zvětšily a nejhorší je na tom to, že i když mě něco strašně nutilo pohnout polštářky proti těm jeho, nedokázala jsem to.Po pár sekundách moje rty opustil a znovu se se smutným výrazem na tváři zadíval na svoje nohy, které viseli z postele. Jeho blonďaté dlouhé vlasy mu padali do tváře a během toho než jsem se já vzpamatovala promluvil.

"jen prosím nic neříkej,, byla slova, která bych měla respektovat jenže kdo říkal že budu dělat to, co on říká.
"agle já-já Cosho?,, vycházelo mi z úst. Nedávalo to sebemenší smysl, ale co jsem měla jako dělat?"shh,, přiložil mi ukazováček na pusu, aby mi ve slovech zabránil a já tak nemohla vyslovovat ty kraviny které mi vycházeli z úst.

Oba jsme si koukali do očí a čekali na to, co bude následovat. Jeho prst mi pomalu zklouzl ze rtů až na bradu, kde si ruku opět složil do klína.Zvedla jsem se, přehodila si vlasy na jednu stranu přes rameno, ruce Marcusovi z klína oddělala a posadila jsem se mu obkročmo na klín. Celou dobu mě pozoroval a nejspíš si říkal, co zas Smithová vymyslela, ale tohle se mu líbit bude. Teda aspoň doufám.

Ruce jsem mu položila na jeho líčka a na krátkou dobu, naše rty spojila v jedny. Jeho reakce jsem se nemohla dočkat, proto jsem se chtěla zvednout, a když jsem stála zpátky na svých nohách,prudce mě zatáhl za zápěstí až jsem mu spadla na klín a nenasytně se mi na rty vrhnul. Ten pocit, kdy se mým tělem rozlila horká krev, je nezapomenutelný.

Ruce jsem předělala za jeho krk a užívala si tak každou chvilku jeho rtů chutnajících po jahodách, jako kdyby to mělo být naposledy co je cítím na těch mých. Ale byl tu problém. Dech. Ten dech, který mi každou sekundou kradl Marcus čímdál tím víc. Naše zásoby kyslíku bohužel nestačili a to nás donutilo k tomu naše rty oddělit. Naše čela se o sebe opřeli a naše hrudi se rychle zvedali.

Uuu😈 doufám že jste spokojení jako 😂❤️