My second family|FF Marcus Gunnarsen

24.🥀

,,ale no tak! Tak už mi konečně řekni kdo to byl!" složila jsem Marcusovi ruce k sobě.

Aby jsem vám ujasnila o co tady kráčí, tak jsme u něj v pokoji, on leží podemnou, já sedím na něm a snažím se z něj dostat všechny podrobné informace o tom včerejším líbání s neznámou osobou, protože ze sebe nechtěl vydat ani jednu jedinou hlásku a červená se jak blbec, který se mi právě kouká do očí. Sedím na něm aby mi někam neutekl nebo něco, protože u něj je to možné.

Ovšem ten blbeček se pouze zašklebil a neopovažoval se ze sebe vydat ani jednu jedinou tóninu.

,,No tak Macuuu" rty jsem našpulila, aby jsem vypadala víc přesvědčivě a snažila se vyčarovat psí očka, která naprosto neumím udělat. Upřímně závidím lidem, kteří je umí.Chvíli to vypadalo že začne mluvit, ale Marcus je Marcus a stejně se moje naděje zjistit kdo to je zrušila,protože se z jeho výrazu který vypadal dost k nevydržení z toho přemlouvání,se stejně znovu přeměnil na zaražený.

,,ugh.. Tak ty Teda takhle" protočila jsem očima a i když jsem si nebyla úplně jistá, jestli tenhle způsob zabere, nebo vlastně jsem začínala mít pocit viny vůči Chrisovi,zvědavost byla silnější. Pomalu jsem se nahnula nad Marcusovi rty. Nehybně ležel a čekal co udělám. Jeho horký dech, který byl přerývaný, dopadal na mou pokožku.Už je chtěl spojit v jedny, jenže Smithová je Smithová a veškerou romantiku musí skazit.

Rychle jsem uhnula na stranu a začala mu rychlím tempem líbat jeho tvář. Marcus se začal smát nahlas a semtam vykřikl ať ho nechám, jenže tohle mi nestačilo. Začal sebou kroutit jako žížala.,,No tak Kath! To šimrá!pusť mě!" mezi smíchem vykoktal.

Zastavila jsem svou práci donutit ho, a zaraženě jsem se na něj koukla. Zhluboka vydechl, protočil očima a začal říkat.,,tak fajn, tak fajn, vyhrála jsi" nadšeně jsem si zatleskala a zády spadla na matraci vedle něj.,,takže chci vědět všechno dobře?" hlavu jsme otočila na něj. Chvíli se na mě koukal a pak spustil.

,,takže.. Jmenuje se Cheril Klarksonová a je z vedlejší třídy, tudíž stejný ročník jako já. Jenže já po ní asi ani vyjet nechtěl už jenom kvůli tomu, že teď holku nehledám. Zkrátka a jasně po mně vyjela ona první a já ji jen podlehl nic víc" řekl snad na jeden nádech. Během sekundy jsem tak třikrát stihla zamrkat očima, jestli jsem to všechno stihla vůbec pobrat.

Sice jsem asi pár slov přeslechla, ale to asi nebylo nic důležitého. Hlavní je to, že vím jedno a to to, že po ní vyjet nechtěl.,,A dopadlo to jak? " zvědavě jsem se zeptala. Protože přece jenom vypadalo že je to dost vášnivé u těch dveří,když jsem je viděla spolu.

,,nijak...možná chtěla i něco víc,ale já jsem to později přerušil. Nechtěl jsem to s ní..a ty jsi dělala co že jsem tě půlku večera neviděl?" tak tady končí všechna sranda. Rázem mi zamrzl obličej a v duchu jsem si snažila vymýšlet slova, co mu řeknu. Co když to nepobere dobře? Nebo co když mu to bude jedno? Ta druhá možnost by byla lepší,ale přece jenom.

,,no tak nějak se tady objevil i Chris no a tak nějak se mi omluvil,vysvětlil mi všechno, proč nedošel na rande a tak.." rychle se vyšvihl do sedu a zadíval se na mě.

,,ty jsi mu to přijmula?!"hodil po mně zvědavý pohled. Skoro jakoby byl i naštvaný.,,uhm...Tak nějak jsme se spolu vyspali takže ehm jo.." vyslovila jsem svá slova dřív než bych si to stihla rozmyslet. Dech jakoby se mu z úst vytajil a s šokovaným pohledem se na mě koukal. Jeho kukadla se rázem stali ještě temnějšími než obvykle.Posadila jsem se vedle něj a čekala co mi na to řekne. Strach ve mě momentálně hrál hlavní roly.

,,to mi jako chceš říct, že za to co ti udělal si s ním vlezla do postele?! Za to jak se choval a za to jak si kvůli němu trpěla a když ho pomalu ani neznáš?! K tomu on je ten který tady střídá holky a jde mu o jedno!To já by jsem měl být ten, který ti dá ten nejlepší pocit.. Já měl být ten, se kterým jsi o to měla přijít!" vyjel po mně a nenavistným pohledem mě propaloval.,,Ale Macu já.. Já ho m-mil"

Aniž bych si to stihla uvědomit, ucítila jsem, jak mi proudem po tváři teče voda. Se sklopenou hlavou ke svým nohám natáhl ruku a ukazováčkem ukázal na dveře.,,běž pryč" hlasitě polkl.,,Marcusi--"

,,vypadni!" s přísným tónem hlasu mě vyháněl.nenechal mě nic povědět. Nemohla jsem mu nic vysvětlit, nemohla jsem prostě nic. Pokaždé by má slova přerušil i kdyby jsem se snažila sebevíc. Z pusy mi vyklouzl malý vzlyk a zraněně se koukala na blonďáčka, kterému padají vlásky do tváře. Neměla jsem mu to říkat.. Neměla jsem.. Byla to chyba. Slezla jsem z postele, otevřela dveře, na chvíli se ještě zastavila jestli mě nechce náhodou zastavit a poté jsem vyšla na chodbu.

Tak po dlouhé době vás vítám u nové kapitolyy😕❤️ omlouvám se že tak dlouho nevyšla 🙁❤️❤️ a jako.. Zlatíčka?! 12k reads?! Are u kidding me? 😭 Jste úžasní! ❤️😭

Jinak všem přeju krásné Vánoce, mnoho pohody a tak❤️Máte vánoční náladu? Protože já vůbec xdd