My second family|FF Marcus Gunnarsen

9.🥀 1/2

Kathlyn point of view

Pomalu jsem otevřela oči a pohled se mi nacitl na úplnou tmu že jsem skoro nic neviděla ale pořád jsem mohla zahlédnout obrysy věcí. Rozsvítila jsem lampičku která byla vedle na nočním stolku, rozhlédla se po pokoji a vedle do postele kde ležel spící blonďáček který si spokojeně vydechoval. Nad tím jak je roztomilý jsem se musela usmát. Vzhledem k tomu, že si tak celkem pamatuju co se během mého spánku stalo,tak nějak neřeším že tady je.Vlastně jsem ho chtěla cítit u sebe ale fakt nevím proč.

Vedle na stolku byl také položený jeho mobil, který bych mu sice nerada brala ale svůj mám nejspíš někde v kabelce a tu ani nevím kde mám no a potřebuju vědět kolik je hodin. Opatrně jsem zmáčkla ID tlačítko na jeho iPhonu a hodiny ukazovali 1:30 ráno. Jako vážně jsem spala tak dlouho? Tak to pochybuju že zaberu protože mě už neštípou oči a jsem prostě vyspaná.

Pomalu tak, abych nevzbudila Marcuse, jsem dozavřela dveře a vydala se do kuchyně protože můj žaludek by toho kluka ještě vzbudil z toho jak moc potřebuje jídlo.

Otevřela jsem lednici, která byla jídlem snad přeplněná a bylo tam jídlo všeho druhu.zelenina,jogurty, salámi a prostě všechno co má být v běžné ledničce ale tady toho bylo jen ve větším množství. Přijde mi blbý takhle tady šaškovat v jednu ráno ale jestli chtějí ať se ten měsíc tady dožiju, nic jiného mi asi nezbývá.

Já to kašlu. Je tady snad úplně všechno co by jsem si v běžném dnu dala ale teď mám chutě někde v kýblu a mám chuť na něco sladkého a hlavně zmrlého protože na nějaký salám s rohlíkem fakt chuť nemám. Ještě jsem zkusila otevřít mrazák ve kterém bylo to, co jsem hledala a co si moje bříško přálo. Zmrzlin tam bylo tak 10 příchutí avšak stejně jsem si vybrala tu čokoládovou.

Sebrala jsem ji, mrazák zavřela, došla si k šuplíku se lžičkami kterou když jsem si sebrala tak  jsem ji zabodla do kelímku s tou příjemnou pochutinou a nějak nebyly ruce takže jsem mýma bokama do šuplíku drcla a  on se zavřel. Vyskočila jsem na kuchyňský ostrůvek, který byl naproti linky, posadila se do tureckého sedu, kelímek se zmrzkou dala mezi nohy a bašta mohla začít.

"uhm.. Neruším?,, ozval se pobavený hlas za mými zády. Leknutím jsem vyskočila zpátky na nohy se lžičkou v puse kvůli soustu které na ni bylo a zmateně se dívala na kluka stojícího u dveří jen v teplácích.To jeho břicho je něco dokonalého.

"ne v pohodě uhm já promiň--,, nenechal mě doříct."vzbudil jsem se a neviděl jsem tě vedle sebe tak mě napadlo že by jsi mohla být tady kvůli hladu no,, pokrčil nad tím ramena, otevřel mrazák sebral si vanilkovou zmrzku a udělal to samé co já před chvílí. Myslela jsem, že jsem sama která tohle s tím zadkem dělá ale tak asi je takových adeptů víc?

"půjdeš tady jíst za mnou, nebo se budeš rozplývat nad mým břichem až ti sliny potečou po podlaze,, pobaveně se usmál jako to dělal celou dobu teď v kuchyni.

"blbečku,, usmála jsem se na něj s otevřenou pusou, a při skoku za ním na kuchyňský ostrůvek jsem ho bouchla do ramene."takže ty bydlíš v Anglii?,, přerušil to ticho kdy jsme jen tak tiše seděli a byly rádi že vůbec něco jíme."uhm jo,, odpověděla jsem a ucítila na něm svůj zrak. No ale jestli teď čeká že se na něj taky zdivu tak to se sakra mílí protože mám pod sebou důležitější věc.

"uhm promiň že vás takhle vyžírám v jednu ráno ale nějak jsem se probrala a měla jsem hlad takžeeee--,, zabodla jsem lžičku do kelímku a podívala se na toho, který mě pozoroval s úsměvem."jo je to v pohodě.. Chovej se tady jako doma když tě tady máme mít na ten měsíc,, odpověděl přívětivě."neptali se rodiče u večeře kde jsem nebo tak? Ono mi to přijde blbý že jste kvůli mně vařili větší porci a já ji nesnědla,, sklopila jsem pohled opět ke své studené čokoládě a přehrabovala se v ní.

"možná ptali možná ne, nevím o tom páč jsem jen mámě řekl že jsi usnula a že tě odnesu nahoru--,, odmlčel se až jsem se na něj musela znovu podívat "no a pak si něco k jídlu najdeme,, zvedl svůj kelímek, díky čemuž jsme se museli oba usmát."tak asi děkuju?,, oba jsme zvážneli." za co prosím tě?,, nechápavě se na mě podíval. "že jsi byl se mnou když jsem tě potřebovala,, sklopila jsem bezvýrazně zrak dolů.

"víš mám trochu problémy s nočníma můrama které mě ve spánku provázejí a může to být třeba jenom nějaká banalita ale i to dává velký důvod, proč brečím a křičím ze spaní,, periferním viděním jsem zahlédla jak se na mě kouká."to jsem nevěděl. Pojď sem honey,, nechápavě jsem se na něj pohlédla, ale on už měl zmrzku odloženou vedle sebe a ruce natahoval ke mně.

To be continue.. 🙄