Taliyah

16-Proroctví

Ráno mě probudily sluneční paprsky, které prosvítaly skrze závěsy na okně. Otevřela jsem oči a podívala se po pokoji. Vedle mě ležel Clint, který ještě stále pochrapoval. Opatrně jsem se zvedla z postele a potichu, abych jej nevzbudila jsem odešla do koupelny. Zavřela jsem za sebou dveře, sundala ze sebe veškeré oblečení a vlezla si do sprchy.

Vylezla jsem ze sprchy, osušila se a přešla k zamlženému zrcadlu, které jsem rukou otřela. Rychle jsem provedla veškerou ranní hygienu a převlékla se. (Viz. Obrázek)

V tichosti jsem otevřela dveře a vrátila se zpět do pokoje, kde už na posteli seděl rozespalý Clint a koukal před sebe.

„Co je? Děje se něco?" podívala jsem se na něj nechápavě a založila si ruce na hrudi, načež Clint pouze zvednul obočí a celou mě sjel pohledem.

„Ne, jen už půjdu. Také potřebuju sprchu" s pohledem plným nervozity vstal z postele a vystřelil z pokoje, jako by měl v prdeli raketu, s prominutím. Přešla jsem k oknu a podívala se ven. Povzdychla jsem si a rychle vyběhla z pokoje.

„Lyds, kam jdeš?" podíval se na mě překvapeně Tony, kterého jsem málem srazila na zem.

„Chci mluvit s Agrosou" povzdychla jsem si a chtěla sejít schody dolů, když mě Tonyho ruka zarazila. Otočila jsem hlavu a podívala se na něj.

„Lyds, co máš sakra v plánu?" s mírně naštvaným tónem hlasu se na mě podíval a založil si ruce na hrudi.

„Chci s ní jen mluvit, nic víc" setřásla jsem ze sebe jeho ruku a rozběhla se po schodech ruku. Opravdu by mě nenapadlo, že Hobit poběží za mnou.

„Tak ti jistě nebude vadit, když půjdu s tebou" s pobaveným úšklebkem mě doběhnul v patře pod námi. S protočením očí jsem si v duchu nadávala, že jsem nepočkala alespoň deset minut, než jsem vyběhla z pokoje, jako namydlený blesk.

„Ty mi nevěříš, nebo co?" se zvednutím bočím jsem si založila ruce na prsou a podívala se na Tonyho čekajíc, co z něj vypadne za odpověď.

„Věřím, ale chci být u toho a beze mě tu celu neotevřeš" s pobaveným úšklebkem se rozešel k cele, ve které byla Agrosa.

„Lydie" s pobaveným tónem hlasu zvedla pohled od země. Wow, tak takhle vypadá bohyně po několika dnech v cele.

„Co děláš v New Yorku?" podívala jsem se na ni se zvednutým obočím a založila si ruce na prsou.

„Proč bych ti to měla říkat?" optala se pobaveně a sjela pohledem mě i Tonyho, načež jsme si s hobitem vyměnili pohledy.

„Protože ti hlasem můžu rozdrtit lebku, nebo tě pustit ven" s pokrčením ramen jsem si založila ruce na prsou a Tony se na mě překvapeně podíval.

„Přišla jsem si pro Avengers a pro tebe" se sladkým úsměvem na tváři se zvedla z podlahy, na které doposud seděla.

„Proč?" zvedla jsem obočí a nejistě ji sledovala.

„Protože proroctví se brzy naplní a oni jsou klíč" s pohledem upřeným na nás oba se usmála.

„Teď si zněla, jako magor, a ne jako bohyně" s pobaveným úšklebkem na rtech si Tony založil ruce na prsou.

„Klidně si z toho dělej srandu, ale nepředejdeš tomu" drze se usmála a založila si ruce na prsou.

„Lyds, pojď" kývnul Tony mým směrem, vzal mě za paži a začal mě tahat pryč, aniž by vyčkal na mou odezvu. Vytrhla jsem se mu a naznačila mu, že zvládnu jít sama.

„Jaký proroctví? Zbláznila se? Víš co, na tohle asi ani odpověď nepotřebuju" se zkroucením hlavy si Tony promnul obličej.

„Že se mnou půjdeš do knihovny?" optala jsem se jej s úšklebkem na rtech a Tony si povzdychl a přikývnul.