22-Noční můra

1K 100 8
                                    

Dveře od pokoje se otevřely a dovnitř vběhnul ustaraný Clint. Němě jsem koukala na své ruce a snažila se vstřebat ten sen, či vizi. Sama netuším, co to bylo.

„Lyds, co se stalo? Proč jsi křičela?" zeptal se mě ustaraně a zavřel za sebou dveře a pomalu se posadil za mnou na postel.

„Měla jsem zlý sen, nebo vizi, vlastně ani nevím co to bylo" uchechtla jsem se a snažila se potlačit slzy, které se draly na povrch. Clint se na mě podíval a beze slov mě objal.

„Co se ti zdálo?" zašeptal a nepouštěl mě z objetí.

„Zdálo se mi, že jsme byli na střeše budovy, kde se ukrývá Agrosa a ona tě shodila dolů. Stihla jsem tě alespoň zachytit, ale ukázali se její démoni a roztrhali tě na kusy" s povzdychnutím jsem zabořila Clintovi hlavu do hrudi.

„Lyds, byl to jen sen. Ještě furt jsem tady, jen tak se mě nezbavíš" uchechtnul se a já zvedla hlavu a podívala se na něj.

„Nikdy banshee neříkej, že to byl jen sen, jasný?" pobaveně jsem se ušklíbla a Clint souhlasně přikývnul.

„Zůstaneš tady, prosím?" zeptala jsem se jej s nervozitou v hlase a mírně se odtáhla. Nechtěla jsem být sama a chtěla jsem mít jistotu, že je v pořádku. Clint s úsměvem přikývnul a nic neříkal.

„Proč nic neříkáš?" podezíravě jsem se na něj podívala.

„Protože se bojím, co za blbost bych řekl" uchechtnul se a zakroutil hlavou. S pobaveným úšklebkem jsem si lehla vedle něj.

„Cítím se, jako malý dítě, když tě kvůli noční můře prosím, abys tu zůstal" uchechtla jsem se a zakroutila hlavou.

„Takže uznáváš, že to byl jen sen. Ne, Lyds, nevadí mi tu zůstat skrz to, že se bojíš. V jednom máš totiž pravdu, jsi banshee, nikdy nevíš, zda je to sen, nebo vize" pousmál se a podíval se na mě.

„Já se nebojím bůh ví čeho, bojím se o tebe" podívala jsem se mu do očí. Clint byl mými slovy dost zaražený. Odvrátila jsem pohled, ale Clint si mě otočil k sobě a políbil mě. Podívala jsem se mu do očí a objala jej.

„Teď už budeš spát v klidu?" zašeptal pobaveně a svůj pohled upřel na mě. Nechtěla jsem nic říkat, abych tuhle chvíli nezkazila.

„Jsi tady, vím, že žiješ, takže ano. Jen doufám, že se zase neprobudíš na podlaze" s pobaveným úšklebkem jsem se podívala na Clinta, který na mě nevraživě koukal. 

TaliyahKde žijí příběhy. Začni objevovat