Taliyah

14-Pád ze sta metrů

Pohlédla jsem dolů ze střechy, ale po Agrose nebylo ani stopy. V ten moment se za mnou ozvalo zakašlání a já se prudce otočila. Za mnou stála Agrosa, která mi s pobaveným úšklebkem na rtech zamávala.

„Tohle je jako z nějakého animáku. Scooby doo, jo tam to bylo!" s křiknutím jsem tleskla rukama, načež jsem si uvědomila, že tohle opravdu není vhodná chvíle na dělání blbostí. Agrosa se uchechtla a telekinezí mě shodila ze střechy, s křikem jsem se však stihla včas zachytit okraje a podívala se pod sebe.

„Myslíš, že banshee může přežít pád ze sta metrů?" optala se mě s pobaveným úšklebkem na rtech a přišlápla mi ruku, kterou jsem se držela střechy. Modlila jsem se, aby na střechu vtrhnul někdo z Avengers, protože už mi docházely síly a naštěstí se tak stalo. Na střechu vtrhli Clint s Tonym.

„Tohle byl hodně blbý nápad" se zavrčením na ni Tony namířil rukavicí z obleku a Agrosa se proti němu rozběhla, ale to už na Tonym přistávaly kusy obleku. Clint využil Agrosiny nepozornosti a pomohl mi zpět na střechu.

„Tři proti jedné? To není moc fér" s ironickým smíchem vytvořila v rukou plamen, který vyslala proti nám. S nataženými rukami před sebou jsem zakřičela a Agrosa se zapotácela a spadla na zem. Tony na ni hned vystřelil repulsorem z obleku.

„Dost jsem o vás pochybovala" s pobaveným úšklebkem na rtech se pokusila zvednout, načež jí Tony znovu zasáhnul repulsorem a Agrosa upadla do bezvědomí.

„Je v bezvědomí, co s ní uděláme?" zvednul obočí Clint s pohledem upřeným na mě a Tonyho.

„Nějaká cela, chce to celu" pohledem jsem přejela Tonyho i Clinta a založila si ruce na hrudi, načež si oba vyměnili pohledy a poté se obrátili na mě.

„Jen protože jsme Avengers, musíme mít hned celu? Fajn, máme ji, ale to neznamená, že je to samozřejmost!" protočil oči Tony a uraženě si odfrknul. Právě naštval sám sebe. Heh, to mu dám do přání k narozeninám.

„Máš něco, co jí zabrání používat schopnosti?" těkala jsem pohledem z Tonyho na Agrosu a ruce jsem si dala do kapes od mikiny.

***
Společně jsme přepravili Agrosu do cely a nasadili jí pouta se zaklínadlem, která by jí měla bránit použít schopnosti. V rychlosti jsme za ní zavřeli dveře a Tony pro jistotu zabezpečil celu silovým polem.

„Bude to na ni fungovat? Přece jenom, je to bohyně války" pohlédl na mě překvapeně Clint a schoval si ruce do kapes od bundy, jenž měl na sobě.

„To se uvidí, ale o útěk se jen tak nepokusí" s pobaveným úšklebkem na rtech a lhostejným pokrčením ramen nám Tony zasalutoval a otočil se k odchodu, načež jej Clint zarazil.

„Co budeme dělat? Ví, kde je Lyds" podíval se Clint na mě a poté na Tonyho a neopomenul na mě ukázat.

„A my teď víme, kde je ona. V cele" s pobaveným úšklebkem se Tony podíval k cele, ve které Agrosa byla, načež jsem pouze protočila oči nad jeho ignorantským chováním.

„Musíme něco vymyslet, ta cela ji nezadrží navždy. Takže pokud ji s tímto neplánujete pohřbít na dno oceánu" s pokrčením ramen jsem pohlédla na ty dva a poukázala na Agrosinu celu, čímž jsem si vysloužila jejich pozornost.

„Lidi, to byl jenom vtip" zamrkala jsem očima a založila si ruce na hrudi. Doufala jsem, že tohle opravdu nezvažují, protože by to byl nejhloupější nápad v historii.

„Teď bychom měli jít něco dělat" s pokrčením ramen a pobaveným úšklebkem na rtech Tony zmizel v chodbě. S Clintem jsme si vyměnili pohledy.

„Doufám, že opravdu nezvažujete pohřbení na dně oceánu" s vytřeštěnýma očima jsem pohlédla na Clinta, který se pouze uchechtnul. Plácla jsem se do čela a zakroutila hlavou.

„Ne, pokud opravdu funguje jako vakuum, tak s každou válkou na Zemi bude silnější. A co si budeme nalhávat, je jich tu dost. Musí pryč ze Země" se zakroucením hlavou si založil ruce na prsou a podíval se na mě.

„To ji chceš vystřelit do vesmíru? Nemyslím, že NASA bude souhlasit" s pobaveným úšklebkem na rtech jsem si založila ruce na prsou a podívala se na Clinta, který se pouze uchechtl.

***

„Lydie, Lydie, pojď sem" šeptal nějaký. Otáčela jsem se všude kolem sebe, ale nic jsem nezahlédla.

„Lydie, pusť mě k sobě" ozýval se ze všech stran ten samý šepot.

„Obě víme, že je nezachráníš" hlas byl čím dál tím blíž.

„Vzdej to a nech je padnout, zachráníš tím sebe" osoba, která tohle říkala stála vedle mě. Bála jsem se ohlédnout, abych zjistila, kdo to je.

„Podívej se na mě, jen se koukni" její naštvaný tón mě děsil ještě více.

„Podívej se na mě, nebo zemřeš s nimi!" zakřičela a já se na ni podívala. Když jsem zahlédla její tvář, bez váhání jsem zakřičela.