City nás dvou

Střetnutí

*Černý Kocour*

Když se Marinette zvedla, aby se podívala k oknu, u kterého poletovala Tikki, šel jsem s ní. To, co jsem viděl, mi sebralo dech. Přímo na protější střeše stála vysoká postava ve fialovém obleku s holí v ruce stejné barvy.

„No to si ze mě děláš pr..." Nestihl jsem to ani doříct, protože jsem zaslechl dvě už známá slova.

„Tikki, tečky!" Když se z Marinette stala Beruška, zamilovaně jsem si povzdechl.

„Musíme nahoru," zavelela a já se tak probudil ze snění. Pro jistotu mě zatahala za pásek, který vypadal jako ocas. Pak jsme vyšli na její balkón, kde jsme chvíli pozorovali Lišaje, načež přeskočili na střechu k nim.

„Hej ty fialová příšero! My jsme tady, nech tu holku na pokoji!" křikla Beruška a mně nějakou dobu trvalo, než mi došlo, o čem to mluví.

Holku? Nechápal jsem, ale pak jsem si všiml nějaké osoby, kterou Lišaj držel. „Alyo?!" zeptali jsme se oba s Beruškou najednou, když jsme osobu poznali a Lišaj se otočil na nás.

„Podívejme se, koho nám sem čerti nesou," usmál se Lišaj.

„Beruško, Kocoure," na tváři Beruščiny nejlepší kamarádky se objevil šťastný výraz.

„Kouzelná Beruška a Černý Kocour," Lišajův úsměv byl najednou nějak víc škodolibý. „Nebo bych měl spíš říct Marinette Dupain - Chengová a Adrien Agreste?" Teď už jsem ten škleb chápal.

Jakmile jsme uslyšeli svoje jména, tak jsme se na sebe s Beruškou podívali a Alya otevřela pusu dokořán. Takhle se to dozvědět rozhodně neměla.

„T-to jste celou dobu byli vy? Beruška je moje nejlepší kámoška? No tak to je boží!" Alya z toho byla nadšená, ale my dva ani náhodou. Já a Beruška jsme naše identity znát mohli, ale pro ni měly zůstat tajemstvím kvůli její bezpečnosti, neboli z dobrého důvodu.

„Okamžitě nech Alyu být!" zareagoval jsem jako první a Beruška se ke mně přidala.

„Udělej to, jinak budeš mít ze života peklo," zatnula zuby a začala točit svým jojem.

„To spíš vy byste se měli zamyslet a dát mi svá mirákula, jinak se rozlučte," řekl, pustil Alyu a začal se k nám přibližovat. Já si připravil svou tyč, ale stalo se něco, co by nikdo z nás nečekal.

Lišaj se objevil přímo přede mnou a podíval se mi do očí. Z těch jeho šel strach, ale zároveň mi někoho trochu připomínaly. „Setkáme se dnes v noci v domě Gabriela Agresta a vy mi buď předáte svoje šperky nebo končíte!" Jakmile to dořekl, zmizel a na střeše jsme stáli jen já, Alya a Beruška.

„Co to mělo znamenat?" ozvala se Beruška a já se podíval na Alyu.

„Klídek, já nikomu nic neřeknu a už vůbec ne, kdo jste. U mě je to tajemství," snažila se nás uklidnit a Beruška se na ni mile usmála. Poznal jsem, že víc udělat nedokázala.

„Jsi v pořádku?" zeptala se jí opatrně a Alya přikývla.

„Řekl, ať přijdeme k nám domů," zmateně jsem se podíval na holky. „Proč právě k nám? Pochybuju, že by zrovna superpadouchovi otec dovolil, aby k nám přišel. Ledaže...." Na chvíli jsem se odmlčel a pohled mých očí se zabodl do těch Beruščiných. Všechno mi to došlo.

„Ne," vydechl jsem Beruška hned pochopila, co mám na mysli. „To nejde."

„Hele, co se děje? Já tomu vašemu jazyku nerozumím," ozvala se Alya a já si až teď uvědomil, že je tady. Na moment jsem na ni totiž úplně zapomněl.

„Mám tušení, že Lišaj je můj otec," vydechl jsem nakonec a Beruška mi dala ruku na rameno, zatímco Alya zase otevřela pusu dokořán.

„J-jako Gabriel Agreste?" ujišťovala se a já přikývl.

„Když jsi měla tehdy podezření a on se proměnil ve Sběratele, byl jsem rád, že ses spletla. Myslel jsem, že můj otec není Lišaj, ale teď... Teď si nejsem jistý v ničem."

„No tak, bude to v pohodě. Dneska tam půjdeme a zkusíme si to s ním vyříkat. Třeba se dozvíme, proč to všechno dělal," snažila se vymyslet nějaký dobrý plán a já byl rád, že je tady se mnou.

„Jenže on chce naše mirákula. Nejdeme tam proto, abychom si s ním pokecali," došlo mi potom.

„Já vím, ale třeba pokud dojde na boj, tak přitom bychom z něj mohli něco vytáhnout," navrhla a tím si vysloužila můj úsměv.

„Tak dobře," souhlasil jsem nakonec a Beruška se pak podívala na Alyu. Nakonec jsme šli k Marinette domů, kde jsme si museli promyslet, co dál.

***
Tak a máme tu další kapitolu. Co na ni říkáte? Já doufám, že se vám líbila a jako vždy budu ráda za všechny hlasy, komentáře a přečtení. 😊😍🐱🐞