Na chatce sme si povídali. Jsem ráda že jsem holky poznala.
Je s němi zábava a taky si s němi můžu povídat o vážných tématech.
Zrovna holky předváděli Melanii, když nám někdo zaťukal na dveře.
Šla jsem otevřít.
Stál tam Fred.
"Co potřebuješ?" nasadila jsem svůj znuděný výraz.
"Přišel jsem vrátit Bibi týmový šátek našel jsem ho na zemi." řekl a přitom se snažil přezemě na Biancu.
Prokroutila jsem očima a odstoupila odedveří kde se hned objevila Bianca rozzářená jako sluníčko na hnoji.
Něco si tam říkali a pak Bianca čeká rozzářená zavřela dveře.
" Holky! "řekla celá nadšeně.
" Co? "zeptala se se smíchem Zoe.
" Chce si se mnou na discotece zatančit "začala ječet a skákat asi po celé místnosti.
Já jsem se z ní málem počůrala smíchy.
" Tak to je skvělé "řekla jsem nakonec když jsem se do svých plic snažila dostat kyslík.
" Holky Večerka! "zařval někdo na nás z venku asi Lucy.
Přeslekly sme se a každá si zalezla k sobě do postele.
Po chvili převalování a snahy usnout jsem se rozhodla že se půjdu projít.
Opatrně jsem se vykradla ven z chatky abych nevzbudila spící holky.
Šla jsem na moje objevené místečko.
Došla jsem k lesu kde jsem si našla svoji cestičku.
Po ní jsem došla na lavičku.
Ale nekdo na ni už seděl.
"No to si děláš prdel ty si snad všude" zaskuhrala jsem když jsem si stoupla před lavečku.
Jen se pousmál a zapálil si cigaretu.
Sedla jsem si na druhý okraj lavičky.
"Dneska neodejdeš?" zeptal se po chvíli ticha.
"Ne dnes se nenechám ze SVÉHO místečka odstranit"slovo svého jsem naschvál zdůraznila.
" Ještě uvidíme "řekl skoro tak že ho nebylo slyšet.
Hleděla jsem si svého a přemýšlela nad tím jak to myslel.
Ale po chvíli mi to došlo když mě svalil na zem a ležel na demnou že sem neměla šanci uniknout.
"Co to kurwa děláš?!?" zařvala jsem na něho.
"Jen tě zkouším a oplácím ti dnešek odpoledne jak si na mě řvala" řekl arogantně.
Přitom se mi zahleděl na moje tetování, které jsem měla na klíční kosti.
"Zasloužil sis to!" štěkla jsem po něm.
Začala jsem se všemožně kroutit ale nepomohlo to.
Divál se mi upřeně do očí.
Poprvé jsem je viděla tak z blízka.
Měl je tmavě šedé skoro až černé.
Normálně to ani nejde protože je asi o hlavu a půl větší.
Po chvíli mě z mého vězení uvolnil.
Já jsem se zvedla a lehla si na lavičku.
"Stejně neodejdu!"řekla jsem si svoje.
"Jak chceš" řekl a šel k lavičce.
Nevěděla jsem co chce udělat.
Vzal mi nohy zvednul je sednul si na lavičku a dal si moje nohy na jeho klín. Přitom mě přitáhl blíž.
"A teď se pokoušíš jako o co?" zeptala jsem se.
"No aby si znervózněla jako všechny holky v mé přítomnosti" řekl velmi sebejistě.
A já se rozesmála na celé kolo. Ale smích mě brzy přešel, když si mě celou přitáhl do náručí.
Zarazila jsem se a divala jsem se na něho s výrazem.
O co se kurwa pokoušíš.
"Vidíš mám tě" řekl vítězně.
Jenom jsem si odfrkla a stoupla.
"Takže odcházíš jo?" zeptal se.
"Ne jenom jsem si stoupla" řekla jsem prostě.
Zachvili mi začala být hrozna zima a protože jsem měla jenom kraťasy a tílko tak sem se začala klemat.
Sedla jsem si zpátky na lavičku a dala si nohy k sobě.
"Na" podal mi jeho mikinu.
Rychle jsem si ji dala byla mi až po kolena tak jsem se tam schovala celá.
"Déjá Vu [dežavi]" řekla jsem.
"No už bych si to měl začít účtovat. Tábor pomalu ani nezačal a já už tě 2x zachránil a 2x ti půjčil moje oblečení" řekl.
"A co za to chceš?" zeptala jsem se a podívala sem se na něho.
Chtěla jsem ho znejistit tak jsem se přiblížila blíž k němu.
"Jeden tanec" řekl a taky se přiblížil.
To mě totálně znepokojil.
Ale pořád jsem neuhnula.
"Proč to děláš?" zeptala jsem se ho
"Co?" zeptal se nechápavě.
"První se ke mě chováš jako namyšlenej idiot a pak si úplně v pohodě a zachraňuješ mě" řeknu a podívám se mu upřeně do očí.
Bez emoce bez žádného náznaku prostě nic.
"Já nevím" řekl docela naštvaně.
Na to sem nic neřekla a prostě si zpatky odsedla na druhý kraj lavičky.
"Proč si sem přijela?" zeptal se najednou.
"Rodiče mě donutili" řekla jsem potišej.
"Proč máš nabarvené vlasy na fialovo?" zeptal se znovu.
"A proč máš tetování?" zeptala jsem se stejným tónem.
"A proč je máš ty " zeptal se
"Každé tetování má nějaký svůj význam" řekla jsem.
Už mě to nebavilo vyslekla sem si jeho mikinu dala jsem mu ji na lavičku a chtěla odejít.
"Já ho zjistím" to bylo to poslední co jsem slyšela než jsem odešla.
Vrátila jsem se potichu do chatky a rychle vklouzla do postele.
Třepala jsem se a nevím jestli to bylo tou zimou a nebo tím co se právě odehrálo.
Nechápu jak ve mě může vzbuzovat tolik rozdílných pocitů.
S těmahle myšlenkami jsem usnula.
