Zničehonic mě probudila velká rána.
Rychle jsem se posadila abych viděla co se děje.
Byla to Amy, která se valela na podlaze.
"Jsi v pohodě?!" rychle jsem se k ní zohla.
Amy se jenom smala a přikývla.
"No... Jenom mě hrozně bolí hlava a chce se mi zvracet" řekla a snažila se zvednout ale vůbec ji to nešlo.
Proto jsem si k ní dřepla a následně ji pomohla vstát.
Stěží se postavila na nohy a já ji posadil na její postel, která byla naproti té mé.
Bianca s Zoe pořád ještě spaly a doufám že ještě chvíli budou, protože se z toho potřebujou vypsat, kdo ví co do sebe ještě vscehno daly, když jsem tam s nimi nebyla já.
Po dala jsem Sky kýbl a ani ne zachvili to z ní šlo všechno ven.
Takhle ji nemůžu nechat zajdu pro nějaké prášky.
Nechala jsem tam Amy a vydala se co nejrychleji k ošetřovně.
Zaklepala jsem na dveře a nikdo neodpověděl.
Rozhodla jsem se proto vstoupit.
Všude bylo ticho a prázdno.
"Haló?" zeptala jsem se od ticha.
Ale nikdo se neozval nazpět.
Proto jsem se rozhodla vstoupit.
Hned jako první jsme šla odestřít okna.
A taky jsem je otevřela aby se tu trochu vyvětralo.
Nikdo tu od včera nebyl.
Proto jsem šla hned ke skříni, kde by měly být všechny léky.
Došla jsem k ní a snažila se jí otevřít.
Ale byla zamčená.
Někde tu musí být klíč.
Přešla jsem k nedalekému stolu, kde by mohly být.
Prvni jsem se dívala všude na něm a pak.
Nikde nic jenom nějaké lístky.
Byly tu 4 šuplíky.
Otevřela jsem první, kde byli nějaké papíry.
Pak druhý ve kterém byli různé obvazy.
Nakonec jsem otevřela třetí.
Bingo!
Mám je.
Vzala jsem je.
Ale když jsem je zvedla, zaujalo mě něco úplně jiného.
Byly to složky všech lidí z tábora.
A hned jako první tam byla ta Chrisova.
Vím že bych neměla, ale za zvědavost byla silnější než já.
Sedla jsem si na židli, která byla u stolu a vyndal jeho složku na stůl.
Dobře prostě se jenom podívám co má v záznamech.
Pomalu jsem ji otevřela.
Má tady prášky na srdce.
A je jich tu požehnaně.
Pak tady má napsané že má deficit AAT.
Pane bože.
Ma tady předepsaných strašně moc léků.
Ja jsem věděl že je to vážně ale že až tak.
Chvíli jsem se začetla do jeho složky.
Nejhorší u něj byl věk kolem 14 to byl několik měsíců v nemocnici.
Achjo rvalo mi srdce když si tu musím číst co tahle osoba prožila.
Začetla jsem si na tolik, že jsem si neuvědomila že musím jít rychle za Amy s těmi léky.
Zavřela jsem Chrisovu složku vrátila ji do šuplíku.
Vzala jsem klíče a rychle se přesunula ke skříni.
Odemčela jsem ji a pohled se mi naskytl na několika druhů léků.
Rychle jsem všechny projížděli očima a pak jsem našla to co sme hledala.
Vzala jsem je a rychle zamčeno skříň.
Vrátila jsem všechno do původního stavu včetně oken a nenápadně se vypařila pryč.
Běžela jsem co nejrychleji k chatkam.
Ohlédla jsem se za sebe jestli někdo už není vzhůru a přitom stále běžela.
Ale to se mi nevyplatilo, protože jsem do někoho vrazila.
Rychle jsem se podíval na danou osobu.
Mysleli jsem že je to klasicky Chris ale nebylo to on.
Byla to Ethan.
"Promiň" řekla jsem.
"V pohodě..." řekl vysmátý.
"Je už Amy vzhůru?" zeptal se hned na to.
"Ano je a je jí mizerně" řekla jsem a ukázala prášky, které jsem držela v ruce.
"Kde si je vzala... Myslel jsem že na ošetřovně ještě nikdo není." řekl trochu zmateně.
"Na tom teď nezáleží,pojď mi pomoct s Amy" řekl a jsem a chytla ho za ruku.
Dotáhla jsem ho do naší chatky.
Amy seděla ve stejné poloze jako jsem ji tam nechala, než jsem odešla na ošetřovnu.
Ethan si k ní hned sedl.
Ja jsem našla sklenici vody a rozbalila prášky.
Vzala jsem jeden a podala ji ho i s vodou.
Ona si ho vzala a za pomoci Ethana se napila.
"Jestli chceš tak můžeš jít za Chrisem na chatku, teď je tam sám a nejspíš pořád ještě spí. Já se o ní postarám " řekl.
Jakoby mi četl myšlenky.
Usmála jsem se na něj a odešla z chatky.
Pak jsem přešla k jejich chatce a pomalu a potichu ji otevřela.
Jak říkal Ethan, Chris stále spal.
Vlezla jsem dovnitř a zavřela za sebou dveře.
Šla jsem za ním a posadila se mu na postel.
Vyzula jsem si nazouvaky.
Chvíli jsem se na něj jenom tak dívala jak spal.
Ale pak začal pomalu otevírat oči.
"Ty mě sleduješ když spím ?" zeptal se.
A já se začala smát.
"Si piš každou noc" řekla jsem a on se pousmál.
Pak mi naznačil ať si lehnu za ním.
Tak jsem to taky udělala.
On si mě přitáhl k sobě.
"Já ještě nachvili půjdu spát" řekl a dal mi malou pusu do vlasů.
Ja jsem přikývla a víc se k němu namáčkla.
Pak jsem zavřela oči a pokusila sem se taky usnout.
