Jak chceš

888 35 2
                                    

Rozeběhli jsme se.

Vedle mě běžel Chris.

Pomalu jsme běželi do zatáčky a on do mě mírně vrazil.

Trošku to se mnou zacloumalo, ale nenechala jsem se shodit.

Proto jsem do něj vrazila taky.

Ale on se ani nehnul.

Začal se šklebit.

Dělala jsem že jsem jakože uražená, a chtěla jsem odběhnout za holkama.

Ale on mě za můj rukáv od mikiny ztrhl zpátky vedle něj.

"Nikam" řekl a vyplázl na mě jazyk.

Vyplázla jsem na něj jazyk taky a zasmála se.

Protože celkově mi tahle celá situace přišla vcelku vtipná.

Už sme dobíhali druhé kolečko.

Lucy se zastavila na místě kde se obvykle shromažďojem.

Tak teďka si holky dají 10 dřepů a kluci 10 kliku.

Všichni otráveně zakňučeli.

"Ale no tak vždyť to zvládnou i malé děti ve škole!" řekla Lucy.

Všichni začali vykonávat svoje cviky.

Chris byl hodně rychlí, šlo vidět že na sobě někdy pracoval.

Protože ty kliky byli přesné a správné

Ja jsem si taky svých 10 dřepů udělala.

"A kdo to bude mít může jít do jídelny!" zařvala Lucy.

Ja a Chris jsme se rozešli k jídelně.

Chris šel první byl asi 5 kroků předemnou.

Stoupl si do dveří a držel je.

Bylo to od něho moc milé gesto říkala jsem si.

No ale to jsem ještě nevěděla.

Že mi ty dveře zavře hned před nosem.

Podívala jsem se na něho tím pohledem jestli to myslí vážně.

Mu jenom ucukávaly koutky úst.

Vlastně když o tom tak přemýšlím, ještě jsem ho neviděla smát se.

To mi vrtalo celou dobu hlavou.

Otevřela jsem si tedy ty dveře sama obešla ho a šla si sednout na své obvyklé místo.

Tentokrát jsem si ke stolu sedla stylem, že jsem měla před sebou okno a za sebou celou jídelnu.

Nechtělo se mi totiž až tak cpát k místu u okna.

Sedla jsem si a čekala než ostatní přijdou.

Ani za pár vteřin tu byl nasáčkovaný Chris.

"Ale ale kdo je to tu naštvaný" řekl a přisedl si ke mě.

Jenom jsem na něho vyplazla jazyk.

On mě začal lehtat.

To je moje velká slabina.

Začala jsem se strašně smát.

"Chr-isi pře-staň pro-sim!!!" řvala jsem na něj ale on mě očividně neposlouchal.

Po chvíli lehtaní toho nechal.

Ja jsem začala zhluboka dýchat, protože sem nemohla propadnout dech jak jsem se moc smála.

First Kde žijí příběhy. Začni objevovat