No Wow opravdu si mě zastavila

953 32 0
                                    

Na nástupu jsme se jako obvykle seřadili po týmech.

Šla jsem za Andy a Laurou.

Začaly jsme si povídat ale zase nás přerušila Lucy.

"Tak jo ted máte 10 minut na strategii" řekla a já se začala obávat s kým budu ve dvojici.

Všichni z našeho týmu jsme se shromáždili kolem Chrise.

"Tak jo protože nevím co tam bude za úkoly tak se rozdělíme po dvojicích holka kluk." řekl a začal rozdělovat.

"Takže Andy s Camem, Laura s Max-" uprostřed rozhovoru ho přerušila Lucy která k nám přišla.

"Prosím tě Chrisi buď ve dvojici s Rose kdyby náhodou se jí udělalo špatně ať jo můžeš odnést jo děkuju" řekla a Odešla.

No to my snad dělají všichni naschvál.

Byl zase bez emoce a pokračoval v rozdělování.

"Melanie s Tomem, Beth s Dennym" řekl.

Každý šel za svým "parťákem".

No a já taky.

Došla jsem za ním nic neřekl.

"Tak jo jdeme do lesa!" zvolala Lucy.

Šli sme.

Za tu cestu neřekl ani slovo.

Došli jsme k našemu domečku což byl strom, který měl okolo sebe obmotany jeden faborek, takhle to vypadá vždy.

Došli jsme tam a byla tam krabička na odkládání fáborku.

Všichni sme se nachystali do jedné lajny abychom mohli vyběhnout.

Stala jsem vedle Chrise.

Po chvíli mě chytl ruku..

"Tři..... Dva..... Jedna..... Start!!!" zařval Lucy.

Chris okamžitě vystratoval a mě táhl za sebou.

Snažila jsem se ho dohnat ale pořád jsem mu nestačila.

Pak jsem ale začala zrychlovat a už jsme běželi zároveň.

Vyhli sme se všem záškodníkům a každý vzal jeden fáborek.

Běželi sme zpátky k našemu domečku, kde sme položili fáborky.

Dali sme ho tam a běželi zase ke kruhu.

Cestou nás ale zastavil Deny takže sme čekali co nám dá za úkol.

"No takže musíte se podlézat až k tam tomu stromu.

Oba dva sme se na něj podívali stejně udiveně.

Ukázal na strom, který byl od nás daleko asi 3 metry no super.

Chris rozkročil nohy a já jsem ho podlezla.

Stoupla jsem si a taky rozkročila nohy.

O něho to vypadalo docela vtipné protože je asi o hlavu vyšší než já.

Neochotně si stoupl a zase rozkročil nohy.

Takhle se to opakovalo až dokud nám nezbýval asi metr od toho stromu.

Měla jsem ho podlézat já, ale už se mi moc nechtělo.

"Mohla by sis pohnout?" zeptal se arogantně.

Nic jsme mu na to neřekla podlehla jsem ho a stoupla si.

Hodně málo jsem rozkročila nohy.

First Kde žijí příběhy. Začni objevovat