Kdo? //CZ FF ✔

13.

,,ale cítíš něco k někomu jinému a to já nesnesu. Omlouvám se. Všechno mě mrzí. Prosím Lili, pojď se mnou. Nenechám tě napokoji, protože to nedokážu. Chci tě celou jen pro sebe" zašeptal mi těsně u rtů, na které mě následně políbil, ale já ho hned odstrčila. V břiše mě začali šimrat motýli, ale já to na sobě nedala znát. ,,nikam s tebou nepůjdu a už vůbec nebudu tvoje" zašla jsem do pokoje a zavřela mu před nosem. Opřela jsem se o dveře a zavřela oči, abych vydýchala ten šok, který mi způsobil. Slyšela jsem, jak do něčeho prudce uhodil, ale pak bylo ticho. ,,všechno jsem slyšela" ozvalo se pokojem a já nadskočila. ,,nemluv o tom, prosím" zašeptala jsem. ,,Hele Lili. Už včera jsem si všimla, že nejsi nikomu z kluků lhostejná. Austin o tebe vážně stojí, o tom není pochyb. Michael se k tobě choval jako k nejlepší kamarádce, ale u Ashtona a Luka v tom bylo něco víc. A že já to poznám" pohladila mě po rameni. Pochybovačně jsem se na ní podívala. Nikdy o mě nestáli tři kluci a ještě k tomu najednou. Motýli v břiše mi pořád létali tam a zpět a já nevěděla co říct. ,,zkus si s nimi promluv. Se všemi" zdůraznila poslední větu.

              Celý víkend jsem pomale nevylezla z pokoje a pořád se učila, stejně jako Amanda. Věděla jsem, že to nemůže být všechno tak růžové, jak jsme si představovali v pohádkách, což se mi potvrdilo hned v pondělí, když jsem přišla do školy. Všechny pohledy směřovali ke mně a já to nechápala. Avšak pochopila jsem hned, jak se všude po zdech a skříňkách začaly objevovat letáčky, kde jsem byla já společně s Austinem nebo s ostatníma klukama, včetně Connora, Matta, Ashe a podobně. Při pohledu kolem sebe se mi chtělo brečet. Proč tohle někdo dělá?! ,,premianta školy a školní rebel? Že by nový pár? Nepřijde vám, že jich má nějak moc? Liliana a Austin společně v posteli?" četla nahlas nadpisy letáků Amanda. Bylo to úplně všude a ve všech barvách i provedení. Některé fotky byly uměle udělané, o tom žádná, ale některé byly pravé, bohužel.  Strhla jsem jich několik ze zdi a schovala je do tašky, ale nebylo mi to nic platné, protože jich tu bylo plno a věřím, že po celé škole budou další. ,,to není možné" se slzami na tvářích jsem se rozběhla k záchodům. Ignorovala jsem všechny pohledy i kluky, když na mě něco volali. ,,sakra" hodila jsem naštvaně tašku na zem, sjela zády po zdi a přitáhla si nohy k hrudníku. Tohle sakra bolelo. Cítila jsem se tak zranitelná a pošpiněná. Třásla jsem se a nedokázala to zastavit. Co přijde teď? Vrátí se otec a já to budu muset prožívat znovu? Opustí mě úplně všichni? Mé vzlyky se rozléhaly tichem a bylo mi jedno, se mě někdo mohl někdo slyšet. Prostě jsem to potřebovala ze sebe dostat aspoň touhle formou... ,,slečno Lili?" oslovila mě učitelka tance. Zvedla jsem k ní uslzený pohled a viděla rozmazaně. ,,taky jsem to viděla, ale to ti nedává důvod plakat. Vždyť jsi silná holka. Máš přátelé, kteří stojí při tobě a jestli to jsou jen blbosti, co tam píší, tak tě to nemusí trápit. Slibuji ti, že najdeme toho, kdo to udělal a řádně ho potrestáme" dala mi ruku na koleno a stiskla mi ho. ,,paní učitelko" ozvala se udýchaná Amanda. ,,ahoj Amando. Lili, jestli chceš, tak zůstaň na pokoji. Ráda ti to omluvím" narovnala se a mně pomohla na nohy Am. ,,ne, já to zvládnu" setřela jsem si slzy a snažila se, abych se znovu nerozbrečela. ,,kdykoliv můžeš odejít, učitelům to vysvětlím, i když jim to asi dojde" pohladila mě po rameni a odešla ze záchodů. ,,bude to dobré" objala mě Am.

             Celý den jsem přežila bez dalších slz a pak s Am zamířila do učebny tance, kde mi měla pomáhat s baletem. ,,je to po celé škole" přišli do učebny i kluci a každý měl v rukou velký štos letáků, které hned hodili do koše. ,,já vím" zašeptala jsem a nahnula se ke špičce nohy, abych se pořádně rozcvičila. ,,kdo to mohl sakra být?" posadili se na zem kousek ode mě. ,,nemám tušení, ale stoprocentně vím, že to nebyl Austin" stoupla jsem si a kývla na Am. My začaly cvičit a kluci se bavili o nějakých písničkách. ,,sakra" zvedla jsem se ze země, když jsem spadla. ,,jsi celá?" zasmál se Luke. ,,jo" povzdechla jsem si a urovnala si výstřih na tílku. Měla jsem obyčejné tepláky a tílko, aby se mi cvičilo líp. ,,koukej. Musíš si špičkami stoupnout kousek od sebe, abys udržela aspoň trochu rovnováhu. Zvedneš ruce, což ti dodá pocit stability. Pak zvedneš jednu nohu, kterou se odrazíš a voalá" ukázala mi to. ,,zkus to" vybídla mě. Zkusila jsem to jako ona, ale pořád mi to nešlo. ,,Lili vždyť jsi to uměla" zvedl se ze země Ashton. Narážel na to ráno, kdy mě viděl. ,,zkusíme to jako předtím, jo?" opatrně jsem přikývla a ignorovala husinu, která se mi udělala na rukou, když mi položil ruce na pas. Zavřela jsem oči, vydechla a zkusila to znovu. Snažila jsem se ignorovat Ashovy ruce, které mi obkreslovaly pas a snažila se soustředit, abych nespadla. ,,no vidíš" zatleskala Amanda. Vděčně jsem se na Ashe usmála a pak přesunula nechápavý pohled na Michaela, když začal skákat do výšky. ,,taky ze mě bude baletka" sundal si boty a udělal něco, co mělo připomínat piruetu, ale hodil sebou o zem, protože uklouzl. ,,mám ti dát i sukni?" pomohla jsem mu vstát, když jsem uklidnila svůj smích. ,,jo" zazubil se. ,,nám všem" mrkl na kluky a oni zbledli. Amanda vytáhla náhradní sukně a po každém jednu hodila. Oni se na to pochybovačně podívali. ,,nekouše to" dloubla jsem loktem Ashe do boku. ,,to si mám na sebe jako dát?" přiložil si to k pasu a zvedl ke mně hlavu. Vypadal hrozně roztomile. Michael začal pištět a běhal po učebně v růžové sukni. Vypadal přitom jako dítě. ,,pojďte se vyfotit" zatleskala Amanda a stoupla si před zrcadlo s mobilem v ruce. ,,to nemyslíš vážně" založil si ruce na hrudi Ashton a já se snažila udržet smích. V té sukni vypadal... Jinak. Hned po focení si kluci radši sukně sundali a odešli jsme.