Kdo? //CZ FF ✔

18.

           ,,fakt nechceš s námi?" objal mě Ashton. ,,naposledy. Vážně ne" políbila jsem ho na tvář a objala ostatní kluky. ,,uvidíme se ještě někdy?" stoupla si přede mě Lauren. ,,uvidíme" usmála jsem se na ní. ,,já tě chci taky ještě někdy vidět" skočil ke mně Jack a se smíchem mě objal. ,,to je jasné" usmála jsem se. Rozloučila jsem se s ostatními a šla do letadla. Nechtělo se mi tam jet, když jsem věděla, že stejně budu doma sama, ale v Londýně jsem taky zůstat nemohla a jet s klukama by bylo... Divné. Sedla jsem si na sedačku k okénku a hned se mi začalo stýskat. Po Amandě, klucích, dětech z domova, Lee, Elen a svým způsobem i po Austinovi a jeho blbých kecích. Už nám chybíš :( přišla mi zpráva od Michaela. Usmívala jsem se do displeje jako blbá. Taky mi chybíte :( odpověděla jsem mu a pak jsem mobil vypnula. Chtěla jsem se aspoň vyspat, když už jsem měla čas.

               Do New Yorku jsem dorazila brzy ráno, takže jsem nešla spát, protože jsem byla vyspaná z letadla a začala se učit. Měla jsem toho moc a takhle jsem měla aspoň čas. Od učení mi utíkaly myšlenky ke klukům. Přesněji k Ashovi, Lukovi a Austinovi. Michaela jsem brala jako nejlepšího kamaráda, ale s ostatními jsem se cítila jinak. Cukla jsem sebou nad myšlenkou nad nocí s Austinem. Byla jsem z toho pořád mimo. ,,sakra" zaklela jsem, když jsem si vylila na papíry kávu. Začala jsem to sušit. Všechno se zašpinilo a pomale z toho nešlo nic vyčíst. Povzdechla jsem si a začala to přepisovat.

               Pořád jsem seděla nad učením, protože jsem neměla co jiného dělat. Byla jsem přesvědčená, že bych tu maturitu zvládla z fleku hned. Jen zkoušky z přednášek jsem se bála, protože jsem je poslední dobou zanedbávala. Začal mi zvonit mobil, tak jsem si ho vzala do ruky a usmála jsem se, když jsem viděla jméno Luke. Rozhostil se po mém těle nejistý pocit. Zvedla jsem to a přiložila si to k uchu. ,,Veselé Vánoce" zakřičeli kluci a můj úsměv se ještě zvětšil. ,,vám taky" oplatila jsem jim to. I když jsem Vánoce neslavila, tak jsem měla vánoční náladu. ,,jak se žije v New Yorku a bez Vánoc?" zasmál se Michael. ,,docela dobře. Mám prázdný dům" nakrčila jsem nos. ,,co vy?" oplatila jsem jim otázku. ,,docela fajn" řekl lhostejně Luke. ,,máme pro tebe dárek" zamračila jsem se. ,,opovažte se, kluci. Já pro vás taky nic nemám" povzdechla jsem si. ,,o to nejde. My jsme se na tom domluvili" vychrlil Ashton. ,,kluci ne..." ,,Lili nekecej nám do toho" skočil mi do řeči Luke. ,,dáme ti ho, až se uvidíme. Měj se" ukončili hovor dřív, než jsem stihla protestovat. Zakroutila jsem nad tím hlavou a dál se učila. Musela jsem jim taky něco dát, o tom žádná.

             Tři dny před koncem roku někdo zazvonil na zvonek u dveří. Neochotně jsem se zvedla a šla tam. Bylo ráno a já nikoho nečekala. Zívla jsem si, trochu se upravila v zrcadle a otevřela. Brada mi málem spadla až k zemi, když jsem je viděla. Vysmátí kluci, kromě Caluma, měli v ruce každý jednu bílou růži a k tomu bílou košili. ,,to nemyslíte vážně" objala jsem je a pak je pustila dál. ,,myslíme" podali mi růže, které jsem si od nich vzala. Chtělo se mi brečet štěstím. ,,co tady sakra děláte?" nenápadně jsem se štípla, jestli nespím. ,,jsme tady, abysme zavedli znovu Vánoce" zazubil se Ash a podíval se do papírů, co jsem měla na stole. ,,jak víte, kde bydlím? Co kdybych nebyla doma?" založila jsem si ruce na hrudi. ,,věděli jsme, že doma budeš a přesnou adresu nám dala Amanda" objal mě kolem ramen Luke. ,,jsem ráda, že jste tady" objala jsem ho kolem pasu. ,,Lili?" upoutal moji pozornost Ashton. Odtáhla jsem se od Luka a otočila se k němu. ,,Veselé Vánoce" políbil mě na tvář a dal mi obálku. ,,kluci..." ,,žádný protesty. My nic nechceme, jasný?" pohladil mě po tváři Michael. Povzdechla jsem si a obálku rozdělala. Byly v ní dvě letenky. Z New Yorku do Sydney a ze Sydney do Londýna. ,,to ne..." ,,Lili neštvi. Prostě je to dárek a ten se nevrací" zarazil mě Luke. ,,mám na výběr?" zavrtěli hlavou a já je s úsměvem objala. ,,děkuju" zašeptala jsem.

            ,,takže tu zůstanete na noc" ďábelsky jsem se usmála, když jsem se dozvěděla, že letíme do Sydney až zítra. Kluci se na sebe podívali vyděšenými pohledy. ,,dám každému pokoj" zasmála jsem se a zvedla se, což po mně kluci zopakovali. Každému jsem dala jeden pokoj pro hosty. Máma si velký dům mohla dovolit. Byli unavení, tak šli spát a já si ještě sedla dolů k učení. Chtěla jsem se naučit co nejvíc, abych toho na poslední chvíli neměla moc.

             ,,Lili co tu ještě děláš? Vždyť je... Jedna ráno" přišel dolů Michael. ,,cože?" cukla jsem sebou. Začetla jsem se do toho tolik, že jsem ztratila pojem o čase. Trochu jsem to uklidila a šla k Michaelovi, který se na mě starostlivě díval. ,,neměla by ses tolik učit" pohladil mě palcem po tváři. ,,chci se to naučit teď, abych toho potom neměla moc" povzdechla jsem si. ,,Lili ty to zvládneš. Vážně. Já i kluci jsme o tom přesvědčení" objal mě kolem ramen. ,,pojď spát. Musíme vstávat brzo, abysme letěli do Sydney" zasmál se a táhl mě nahoru.

              ,,Lili!" vykřikla Lauren a objala mě. ,,ahoj zlatíčko" pohladila jsem ji po vlasech. ,,ráda tě zase vidím" usmála se na mě An. Se všemi jsem se přivítala a pak mě začala tahat Lauren do obýváku. ,,víš kdo je tohle?" ukázala na fotku malého dítěte. Řekla bych, že je to ona, když mi to ukazuje, ale bylo očividné, že je to kluk. ,,Ashton" zasmála jsem se a vzala fotku do ruky. ,,Hej!" křikl a fotku mi z ruky vytrhl. ,,ale notak, Ashi. Vždyť jsi byl roztomilý" snažila jsem se udržet smích. ,,jo Ashi" ozval se pisklavým hlasem Michael. On nás oba zavraždil pohledem a i s fotkou odešel. Každé Vánoce až do nového roku tráví zde, u Irwinů, takže tu byli všichni kromě Jacka a Caluma a jeho rodiny. Ty se prý nezúčastnili ze zdravotních důvodů mamky Cala. Jack prý někam odjel, ale do konce roku by se měl vrátit.